Šábesový pohled z Jerusaléma
Tento pátek byl ale v něčem dost jiný. Nejprve zazněly jako obvykle slabé sirény, které ohlašují začátek šábesu. Město začalo upadat do svátečního klidu. Pak se ale po pár minutách najednou ozvaly sirény výrazně silnější. Podobné sirény, ohlašující vystřelenou raketu s pásma Gazy, se v posledních letech staly realitou pro desetitisíce Izraelců žijících v několikakilometrovém pásmu od Gazy.
V Jerusalémě ale zůstali lidé nevěřícně v šoku. Až dosud totiž převládal pocit, že radikálové z Gazy na Jerusalém útočit nebudou. Jednou z překážek měla být vzdálenost okolo sedmdesáti kilometrů. Ovšem jak se přesvědčili i obyvatelé Tel Avivu, Hamás za poslední roky ve své výzbroji opravdu posílil a kromě podomácku vyrobených raket nyní disponuje i íránskými raketami, které mají mnohem větší dosah.
Ani poté, co sirény zahnaly do krytů obyvatele Tel Avivu, si ovšem lidé v Jerusalémě příliš nepřipouštěli, že se něco podobného může stát i jim. Více jak třicet procent obyvatel města jsou arabové a navíc ve Starém městě je místo, které je třetím nejdůležitějším pro Islám, hned po Mecce a Medíně. Vzhledem k tomu, že raketám z Gazy chybí přesnost, kdyby se Hamásu přeci jen náhodou povedlo zasáhnout město, dost možná by obětmi byli i jeruzalémští Arabové. To by bojovníkům, kteří stále proklamují, že bojují za svobodu Palestinců, zrovna na popularitě nepřidalo.
Tyto úvahy ale vzaly za své tento pátek, kdy Hamásem dříve ohlašované překvapení byla raketa vypálená na Jerusalém. Sice nedoletěla, sice spadla několik kilometrů před městem, ale tabu bylo prolomeno.
Bezprostředně po zvuku sirény žádná velká panika nenastala. Někdo se šel schovat do krytu, většina vyčkala co se bude dít. Když celkem záhy média oznámila, že raketa dopadla do neobydleného území před městem, Šábes pokračoval dál. I během soboty lidé využili krásného počasí k procházkám a dětská hřiště byla plná.
Život v Jerusalémě tak na první pohled plyne jako dřív, přesto je cítit, že napětí je značné. Televize nepřetržitě vysílá záběry z míst, kam dopadly palestinské rakety a ve vzduchu visí pozemní ofenzíva. Tisíce mladých mužů místo do práce nastupují za záloh do armády.
I přes jistou dávku nervozity ale zůstávají lidé v Jerusalemě zatím v klidu. Většina z nich si totiž pamatuje mnohem horší časy. Za druhé intifády před deseti lety bylo toto město vystaveno teroristickým útokům na autobusy, kavárny a univerzity. Při americkém útoku proti Saddámu Husajnovi v roce 2003 zase lidé chodili po ulicích s krabicí s plynovou maskou, v obavě, že stejně jako v roce 1991 pošle Irák na Izrael rakety Scud , tentokrát ale i s chemickými zbraněmi.
Teď je třeba doufat, že se situace v příštích dnech těmto létům nepřiblíží. Izraelské armádě se podařilo ze vzduchu zničit značné množství vojenské infrastruktury Hamásu, včetně odpalovacích ramp pro rakety středního doletu, které ohrožují Tel Aviv a Jerusalém. Snad tedy Hamás i izraelští nejvyšší představitelé nebudou mít zájem na tom, aby situace nadále eskalovala. Pro obyvatele Jerusaléma, Tel Avivu a především pro ty, kteří žijí na obou stranách hranic Gazy, by to byla obrovská úleva.