V popředí Rolls-Royce, v pozadí Kreml
Ruská agrese vůči Ukrajině přiměla britskou vládu přehodnotit její politiku podpory vstupu Rosatomu na britský trh s jadernou energií. To v Praze, to je jiná písnička…
V roce 2013 podepsali Britové s ruskou státní firmou Rosatom smlouvu, jejímž cílem bylo poskytnutí pomoci zmínění firmě při vstupu na britský trh s jadernou energií (viz zde). Kvůli ruské agresi vůči Ukrajině je ovšem tato smlouva o spolupráci nyní podrobována přehodnocení (viz zde).
V Praze se o tom ovšem prakticky nic nedozvíte. Britská hospodářská diplomacie v České republice zůstává věrna podpoře jaderné divizi Rolls-Royce v její snaze o užší angažmá v jaderné energetice této země. V českém kontextu to ovšem znamená zároveň podporu Rosatomu.
Koncem loňského roku uspořádala britská vládní agentura UKTI (UK Trade & Investment) Britsko-české jaderné fórum s cílem pomoci britským společnostem využít proces, který v záchvatu zbožného přání označila za ‚obrodu mírové nukleární energie napříč střední Evropou‘.
Na 22. října plánuje UKTI akci pojmenovanou The Great Energy Summit. Místo konání: Pražský Hrad. Setkání bude zahrnovat prezentaci poradenské firmy A.T.Kearney na téma ohromujících makroekonomických dopadů výstavby dvou nových ruských reaktorů v JETE. Studii si objednal Rosatom a přednese ji, jak už se stalo na akcích v oboru jaderné energetiky očekávatelnou rutinou, Anton Porjadin, šéf moskevské pobočky A.T. Kearney.
Podobná setkání mají obvykle plná ústa ‚nízkoemisní budoucnosti‘, ale když dojde na lámání chleba, smrsknou se britské diplomatické aktivity v Praze na lobování u české vlády za výstavbu dvou nových jaderných bloků v jižních Čechách za peníze vytažené z kapes tuzemských daňových poplatníků, ke kterým Rolls-Royce dodá bezpečnostní a ovládací systémy a Rosatom, jeho strategický partner, reaktory.
Westinghouse má samozřejmě na diplomatický ples volnou vstupenku, ale Rolls-Royce nenechává nikoho na pochybách, koho si chce ve střední Evropě zapsat na první místo svého tanečního pořádku. Těsná spolupráce Rolls-Royce s Rosatomem se datuje už od roku 2011 (viz zde). V Británii Rolls-Royce zajišťuje, aby reaktory vyráběné Rosatomem splňovaly britské regulační předpisy. A v Praze RR spolupracuje s Rosatomem v rámci konsorcia MIR.1200 ve snaze zajistit instalaci dvou rosatomových reaktorů v JETE.
S ČEZem Rolls-Royce spolupracuje už od roku 2000. V roce 2011 získal kontrakt na dlouhodobé zajištění klíčových služeb pro bezpečnost Jaderné elektrárny Dukovany (viz zde). Potenciální trh RR ve středoevropském regionu je obrovský: Běží tu 58 jaderných reaktorů sovětského typu, kterým by jeho servis prospěl.
Aby si RR na tento trh našel cestu, přizval RR v létě roku 2013 do svého mezinárodního sboru poradců českého politického veterána Vladimíra Dlouhého (sloužil v několika před- i polistopadových vládách), zřejmě aby za něj u místních vlád lobboval. Nový poradce Rolls-Royce, jenž se před nedávnem také stal novým prezidentem české Hospodářské komory, se zařadil po bok otevřených odpůrců evropských sankcí vůči Rusku.
Jak ale pokračují přípravy Ruska na válku (viz znepokojující analýzu Bena Arise, editora Business New Europe, jenž v Moskvě prožil posledních 20 let svého života), je načase položit si otázku, do jaké míry se komerční záměry Rolls-Royce ve střední Evropě dostávají do rozporu se zájmy Británie a jejích spojenců v NATO, nyní, když Rusko opět sahá k jednání z pozice síly.
Řečeno bez obalu: Stal se snad Rolls-Royce nástrojem k prosazování Kremlem zaštiťovaných snah o znovuzískání kontroly nad jadernou energetikou v regionu?
Nesdílnost Britů (přinejmenším těch z Whitehallu) ohledně postojů vlády k Rosatomu nastoluje další nepříjemnou otázku: Pokud už Rosatom není pokládán za žádoucího partnera pro domácí britskou jadernou energetiku, je vhodné, aby britská diplomacie (jakkoli nepřímo) nadále podporovala kandidaturu Rosatomu na dodavatele zařízení pro dva nové jaderné reaktory na území České republiky, britského spojence v NATO?
Neměl by Rolls-Royce odstoupit z konsorcia MIR.1200, a tím zamezit možnosti vzniku konfliktu vlastního zájmu na úspěchu Rosatomu ve střední Evropě a národního zájmu Británie, jejíž flotilu jaderných ponorek pohánějí minireaktory z dílen RR?
Praha: Britové ve švédské trojce
V tomto okamžiku bude užitečné připomenout si jeden z dřívějších případů, kdy krátkodobé cíle jiné britské ‚bluechipové‘ firmy zkřížily dlouhodobější britské národní zájmy v Praze (pokud chcete pokračovat rovnou v případu Rolls-Royce, přejděte na odstavec ‘Rolls-Right’).
V roce 2004 přispěla britská hospodářská diplomacie v Praze k uzavření kontraktu za 1 mld. USD mezi českým státem a výrobcem bitevníků Gripen, švédskou firmou Saab. 35 % Saabu bylo v té době majetkem britské společnosti BAE Systems.
Podpisem této smlouvy o pronájmu 14 gripenů mezi Saabem a českou vládou vyvrcholila sedmiletá lobbovací kampaň ze strany BAE. Saab svěřil lobbování v Praze BAE, protože britská firma se těšila dobré pověsti významného dodavatele vojenské techniky do členských států NATO. Švédsko není členem aliance a v uvedené době žádný z členských států NATO gripeny ve výzbroji neměl.
V roce 2002 odmítl český parlament schválit vládní požadavek na uvolnění prostředků k nákupu 24 švédských bitevníků rozdílem jediného hlasu. O dva roky později se vláda rozhodla místo nákupu zvolit pronájem 14 bitevníků na dobu 10 let za celkovou částku 1 mld. USD.
V roce 2004 dosahoval celosvětový obrat BAE zhruba 13 mld. USD. Při podílu BAE 35 %, jinými slovy 350 mil. USD rozprostřených do deseti let, výsledkem britského lobbování byl nárůst ročního prodeje BAE o méně než 0,3 % v roce 2004, a v následujících letech ještě méně. Jinými slovy zanedbatelný.
Už vás slyším: A co ty 'goodwill'?! Jenže i ty vzaly zasvé během pěti předlouhých let, po něž se táhl široce medializovaný skandál, který vyvrcholil v roce 2010 vypořádáním s britským Úřadem pro závažnou hospodářskou kriminalitu (SFO), v jehož důsledku musela zacálovat bratru 450 mil. USD na pokutách, aby se vyhnula soudnímu procesu a mohla se vypořádat s obviněními, že kvůli získání zbrojních zakázek uplácela nejen v ČR, ale i jinde.
Pošramocená reputace BAE a pokles vlivu britské diplomacie v Praze se vyčíslit ani nedají.
Rolls-Right
Avšak zpět k reputaci Rolls-Royce. Přede dvěma roky zvažoval RR možnost investice do slovenského Výskumného ústavu jadrovej energetiky (VÚJE), někdejší státní instituce, kterou v roce 2004 zprivatizovalo její tehdejší vedení. K tomuto záměru se nikdy ani jedna ze stran veřejně nepřiznala.
Je pozoruhodným faktem (který se RR zdráhá potvrdit či vyvrátit – mluvčí jeho jaderné divize můj dotaz na někdejší zájem RR o VÚJE odmítl komentovat s tím, že to označil za ‚spekulaci trhu‘), že nadnárodní konglomerát s objednávkami za rok 2013 v hodnotě 100 mld. USD, jenž podléhá britskému protikorupčnímu zákonodárství, v tichosti zvažoval možnost investice do firmy, jejímiž zákazníky jsou téměř bez výjimky papírově sice nezávislé, ve skutečnosti však slovenskými politiky a jejich obchodními partnery ovládané společnosti jako například Národný jadrový fond, který shromažďuje a vyplácí prostředky na modernizaci slovenských jaderných zařízení, z nichž většina končí ve VÚJE.
Čtenáři si pravděpodobně vzpomenou na slovenskou kauzu Gorila (viz zde), pojmenovanou podle odposlechové akce slovenské tajné služby z roku 2005, která v roce 2011 unikla do médií a která naznačuje, že si slovenští politici, státní úředníci a podnikatelé mezi sebou domlouvali úplatky za přidělování státních zakázek. Úřady nikdy nepotvrdily autenticitu záznamů.
Mezi protagonisty spisu Gorila se padne také zmínka o většinovém vlastníkovi VÚJE Zoltánu Harsányim. V záznamu odposlechu rozhovoru mezi Jaroslavem Haščákem z finanční skupiny Penta a tehdejší předsedkyní výkonného výboru Fondu národného majetku SR Annou Bubeníkovou je slyšet Haščáka, jak Bubeníkové nabízí post šéfky Národného jadrového fondu. Bubeníková namítá, že „tam budú tlaky, napríklad zo strany VÚJE“. Haščák ji uklidňuje, že „Haršányi je normálny človek, netreba od neho očakávať nejaké extra tlaky“.
Pokud by se byl Rolls-Royce stal vlastníkem klíčového slovenského výzkumného zařízení v oblasti jaderné energetiky, zajistil by si tím privilegované postavení ve vztahu ke slovenské vládě, alespoň potud, pokud by příliš nezasahoval do zaběhaných vztahů mezi VÚJE a jeho klíčovým klientem.
Jako britská společnost, na niž se vztahuje platnost britského protikorupčního zákona, by však Rolls-Royce právě do těchto vztahů zasáhnout musel. A jak myslíte, že by poté trvalo dlouho, než by VÚJE přestaly chodit objednávky?
Rolls-Royce moudře z transakce vycouval a vyhnul se tak možnému budoucímu skandálu. To je mimo jiné i důkaz toho, že zálusk britských manažerů na riskantní zahraniční akvizice pod přísným režimem nového britského protikorupčního zákonodárství významně ochabl. Pokud by takový Damoklův meč nad nimi býval visel už před patnácti lety, mohli si Britové ušetřit i skandál s gripeny.
Sžíravá otázka, proč titíž diplomaté i nadále podporují partnerství Rolls-Royce s ruskou jadernou lobby v rámci střední Evropy navzdory tomu, že vláda Jejího Veličenstva vyjadřuje pochybnosti o tom, že ruským státem vlastněný Rosatom je firmou, s níž by chtěla spolupracovat, však stále zůstává nezodpovězena.
Rolls Royce Motorcars
V roce 2013 podepsali Britové s ruskou státní firmou Rosatom smlouvu, jejímž cílem bylo poskytnutí pomoci zmínění firmě při vstupu na britský trh s jadernou energií (viz zde). Kvůli ruské agresi vůči Ukrajině je ovšem tato smlouva o spolupráci nyní podrobována přehodnocení (viz zde).
V Praze se o tom ovšem prakticky nic nedozvíte. Britská hospodářská diplomacie v České republice zůstává věrna podpoře jaderné divizi Rolls-Royce v její snaze o užší angažmá v jaderné energetice této země. V českém kontextu to ovšem znamená zároveň podporu Rosatomu.
Koncem loňského roku uspořádala britská vládní agentura UKTI (UK Trade & Investment) Britsko-české jaderné fórum s cílem pomoci britským společnostem využít proces, který v záchvatu zbožného přání označila za ‚obrodu mírové nukleární energie napříč střední Evropou‘.
Na 22. října plánuje UKTI akci pojmenovanou The Great Energy Summit. Místo konání: Pražský Hrad. Setkání bude zahrnovat prezentaci poradenské firmy A.T.Kearney na téma ohromujících makroekonomických dopadů výstavby dvou nových ruských reaktorů v JETE. Studii si objednal Rosatom a přednese ji, jak už se stalo na akcích v oboru jaderné energetiky očekávatelnou rutinou, Anton Porjadin, šéf moskevské pobočky A.T. Kearney.
Podobná setkání mají obvykle plná ústa ‚nízkoemisní budoucnosti‘, ale když dojde na lámání chleba, smrsknou se britské diplomatické aktivity v Praze na lobování u české vlády za výstavbu dvou nových jaderných bloků v jižních Čechách za peníze vytažené z kapes tuzemských daňových poplatníků, ke kterým Rolls-Royce dodá bezpečnostní a ovládací systémy a Rosatom, jeho strategický partner, reaktory.
Westinghouse má samozřejmě na diplomatický ples volnou vstupenku, ale Rolls-Royce nenechává nikoho na pochybách, koho si chce ve střední Evropě zapsat na první místo svého tanečního pořádku. Těsná spolupráce Rolls-Royce s Rosatomem se datuje už od roku 2011 (viz zde). V Británii Rolls-Royce zajišťuje, aby reaktory vyráběné Rosatomem splňovaly britské regulační předpisy. A v Praze RR spolupracuje s Rosatomem v rámci konsorcia MIR.1200 ve snaze zajistit instalaci dvou rosatomových reaktorů v JETE.
S ČEZem Rolls-Royce spolupracuje už od roku 2000. V roce 2011 získal kontrakt na dlouhodobé zajištění klíčových služeb pro bezpečnost Jaderné elektrárny Dukovany (viz zde). Potenciální trh RR ve středoevropském regionu je obrovský: Běží tu 58 jaderných reaktorů sovětského typu, kterým by jeho servis prospěl.
Aby si RR na tento trh našel cestu, přizval RR v létě roku 2013 do svého mezinárodního sboru poradců českého politického veterána Vladimíra Dlouhého (sloužil v několika před- i polistopadových vládách), zřejmě aby za něj u místních vlád lobboval. Nový poradce Rolls-Royce, jenž se před nedávnem také stal novým prezidentem české Hospodářské komory, se zařadil po bok otevřených odpůrců evropských sankcí vůči Rusku.
Jak ale pokračují přípravy Ruska na válku (viz znepokojující analýzu Bena Arise, editora Business New Europe, jenž v Moskvě prožil posledních 20 let svého života), je načase položit si otázku, do jaké míry se komerční záměry Rolls-Royce ve střední Evropě dostávají do rozporu se zájmy Británie a jejích spojenců v NATO, nyní, když Rusko opět sahá k jednání z pozice síly.
Řečeno bez obalu: Stal se snad Rolls-Royce nástrojem k prosazování Kremlem zaštiťovaných snah o znovuzískání kontroly nad jadernou energetikou v regionu?
Nesdílnost Britů (přinejmenším těch z Whitehallu) ohledně postojů vlády k Rosatomu nastoluje další nepříjemnou otázku: Pokud už Rosatom není pokládán za žádoucího partnera pro domácí britskou jadernou energetiku, je vhodné, aby britská diplomacie (jakkoli nepřímo) nadále podporovala kandidaturu Rosatomu na dodavatele zařízení pro dva nové jaderné reaktory na území České republiky, britského spojence v NATO?
Neměl by Rolls-Royce odstoupit z konsorcia MIR.1200, a tím zamezit možnosti vzniku konfliktu vlastního zájmu na úspěchu Rosatomu ve střední Evropě a národního zájmu Británie, jejíž flotilu jaderných ponorek pohánějí minireaktory z dílen RR?
Praha: Britové ve švédské trojce
V tomto okamžiku bude užitečné připomenout si jeden z dřívějších případů, kdy krátkodobé cíle jiné britské ‚bluechipové‘ firmy zkřížily dlouhodobější britské národní zájmy v Praze (pokud chcete pokračovat rovnou v případu Rolls-Royce, přejděte na odstavec ‘Rolls-Right’).
V roce 2004 přispěla britská hospodářská diplomacie v Praze k uzavření kontraktu za 1 mld. USD mezi českým státem a výrobcem bitevníků Gripen, švédskou firmou Saab. 35 % Saabu bylo v té době majetkem britské společnosti BAE Systems.
Podpisem této smlouvy o pronájmu 14 gripenů mezi Saabem a českou vládou vyvrcholila sedmiletá lobbovací kampaň ze strany BAE. Saab svěřil lobbování v Praze BAE, protože britská firma se těšila dobré pověsti významného dodavatele vojenské techniky do členských států NATO. Švédsko není členem aliance a v uvedené době žádný z členských států NATO gripeny ve výzbroji neměl.
V roce 2002 odmítl český parlament schválit vládní požadavek na uvolnění prostředků k nákupu 24 švédských bitevníků rozdílem jediného hlasu. O dva roky později se vláda rozhodla místo nákupu zvolit pronájem 14 bitevníků na dobu 10 let za celkovou částku 1 mld. USD.
V roce 2004 dosahoval celosvětový obrat BAE zhruba 13 mld. USD. Při podílu BAE 35 %, jinými slovy 350 mil. USD rozprostřených do deseti let, výsledkem britského lobbování byl nárůst ročního prodeje BAE o méně než 0,3 % v roce 2004, a v následujících letech ještě méně. Jinými slovy zanedbatelný.
Už vás slyším: A co ty 'goodwill'?! Jenže i ty vzaly zasvé během pěti předlouhých let, po něž se táhl široce medializovaný skandál, který vyvrcholil v roce 2010 vypořádáním s britským Úřadem pro závažnou hospodářskou kriminalitu (SFO), v jehož důsledku musela zacálovat bratru 450 mil. USD na pokutách, aby se vyhnula soudnímu procesu a mohla se vypořádat s obviněními, že kvůli získání zbrojních zakázek uplácela nejen v ČR, ale i jinde.
Pošramocená reputace BAE a pokles vlivu britské diplomacie v Praze se vyčíslit ani nedají.
Rolls-Right
Avšak zpět k reputaci Rolls-Royce. Přede dvěma roky zvažoval RR možnost investice do slovenského Výskumného ústavu jadrovej energetiky (VÚJE), někdejší státní instituce, kterou v roce 2004 zprivatizovalo její tehdejší vedení. K tomuto záměru se nikdy ani jedna ze stran veřejně nepřiznala.
Je pozoruhodným faktem (který se RR zdráhá potvrdit či vyvrátit – mluvčí jeho jaderné divize můj dotaz na někdejší zájem RR o VÚJE odmítl komentovat s tím, že to označil za ‚spekulaci trhu‘), že nadnárodní konglomerát s objednávkami za rok 2013 v hodnotě 100 mld. USD, jenž podléhá britskému protikorupčnímu zákonodárství, v tichosti zvažoval možnost investice do firmy, jejímiž zákazníky jsou téměř bez výjimky papírově sice nezávislé, ve skutečnosti však slovenskými politiky a jejich obchodními partnery ovládané společnosti jako například Národný jadrový fond, který shromažďuje a vyplácí prostředky na modernizaci slovenských jaderných zařízení, z nichž většina končí ve VÚJE.
Čtenáři si pravděpodobně vzpomenou na slovenskou kauzu Gorila (viz zde), pojmenovanou podle odposlechové akce slovenské tajné služby z roku 2005, která v roce 2011 unikla do médií a která naznačuje, že si slovenští politici, státní úředníci a podnikatelé mezi sebou domlouvali úplatky za přidělování státních zakázek. Úřady nikdy nepotvrdily autenticitu záznamů.
Mezi protagonisty spisu Gorila se padne také zmínka o většinovém vlastníkovi VÚJE Zoltánu Harsányim. V záznamu odposlechu rozhovoru mezi Jaroslavem Haščákem z finanční skupiny Penta a tehdejší předsedkyní výkonného výboru Fondu národného majetku SR Annou Bubeníkovou je slyšet Haščáka, jak Bubeníkové nabízí post šéfky Národného jadrového fondu. Bubeníková namítá, že „tam budú tlaky, napríklad zo strany VÚJE“. Haščák ji uklidňuje, že „Haršányi je normálny človek, netreba od neho očakávať nejaké extra tlaky“.
Pokud by se byl Rolls-Royce stal vlastníkem klíčového slovenského výzkumného zařízení v oblasti jaderné energetiky, zajistil by si tím privilegované postavení ve vztahu ke slovenské vládě, alespoň potud, pokud by příliš nezasahoval do zaběhaných vztahů mezi VÚJE a jeho klíčovým klientem.
Jako britská společnost, na niž se vztahuje platnost britského protikorupčního zákona, by však Rolls-Royce právě do těchto vztahů zasáhnout musel. A jak myslíte, že by poté trvalo dlouho, než by VÚJE přestaly chodit objednávky?
Rolls-Royce moudře z transakce vycouval a vyhnul se tak možnému budoucímu skandálu. To je mimo jiné i důkaz toho, že zálusk britských manažerů na riskantní zahraniční akvizice pod přísným režimem nového britského protikorupčního zákonodárství významně ochabl. Pokud by takový Damoklův meč nad nimi býval visel už před patnácti lety, mohli si Britové ušetřit i skandál s gripeny.
Sžíravá otázka, proč titíž diplomaté i nadále podporují partnerství Rolls-Royce s ruskou jadernou lobby v rámci střední Evropy navzdory tomu, že vláda Jejího Veličenstva vyjadřuje pochybnosti o tom, že ruským státem vlastněný Rosatom je firmou, s níž by chtěla spolupracovat, však stále zůstává nezodpovězena.