Hrozí nebezpečí znovuzvolení Zemana?
Národ, který si nedává pozor na to, koho volí, potrestá Bůh Zemanem. Tvrdí se o mně, že prý jsem řekl „Zeman je prezidentem neandrtálců“. To je pravda, ale já jsem to neřekl. Znovuzvolení současného prezidenta by byla bezpříkladná krátkozrakost. Zde nejde pouze o formální volbu hlavy státu, nýbrž o civilizační úroveň našeho národa.
Máme problémy s elitou. Nacisté ji zlikvidovali fyzicky a komunisté psychicky. Tento nedostatek zatím nikdo nenahradil. Schází nám osobnosti typu T. G. Masaryka a Václava Havla, jež by mohly být sjednocovacím motorem národni pospolitosti.
Momentálně nikoho podobného nemáme. Proletářský způsob myšlení nás doslova dusí. Jeho reprezentantem je bezesporu Miloš Zeman. Prezidentova filozofie ulice snižuje naší kulturní a sociální úroveň nejen u nás, ale i v zahraničí. Mnoho jeho myšlenek patří do pivnic IV. cenové skupiny a nikoli na Pražský hrad – sídlo českých elitních králů a dvou již zmíněných vynikajících prezidentů.
Kdybych chtěl naše dějiny poněkud zjednodušit, řekl bych to asi takto: Za komunismu jsme byli národem opilců. Jedna část národa se alkoholizovala ze zoufalství a ta druhá, protože měla výčitky svědomí. Dneska jsme národem zlodějů. Jedna část krade, protože má co, a ta druhá okrádá sama sebe, neboť už na ni nic nezbývá. To vše je živná půda pro znovuzvolení Zemana.
T. G. Masaryk nás upozorňoval: Nebát se a nekrást. Skutečnost je však jiná: Nebát se a krást! Vloni na podzim podlezla jakási důchodkyně plot našeho zámeckého parku, třásla ovocnými stromy a sbírala moje jablka. Když mě uviděla přicházet, již z dálky vykřikovala: „Pane barone, Zeman je pro nás, pro lidi dobrým prezidentem a Vy ho pomlouváte!“
Vůbec jsem to nekomentoval, pouze jsem konstatoval: „Paní, tak až vystřízliví, tak mu to řekněte, on z vás bude mít určitě radost. Jinak bych vás chtěl upozornit, že otvírací doba zámeckého parku je od 11:00 do 17:00 hodin. Nemůžete tedy v 19:00 hodin večer podlézt plot a začít mi krást jablka.“
Bába se cítila dokonce uražená: „Máte jich tady dost. Ono vás pane barone neubyde!“ Tak toto jsou voliči pana prezidenta Zemana. Není tedy divu, že koluje heslo „Zeman je prezidentem neandrtálců!“ Zbývá pouze dodat: Páni prezidenti Edvard Beneš a Klement Gottwald přenechávali drobné zlodějny malým lidem. Oni kradli ve velkém továrny, banky, velkostatky atd. Říkali tomu „znárodňování“, resp. „zestátňování“.
Měl jsem tedy štěstí, že ona důchodkyně mi „zestátňovala“ pouze jablka. Kdyby podlezli plot Beneš s Gottwaldem, dopadl bych daleko hůře. Protože mám dvojí občanství (české + německé), byl bych podle Benešových dekretů „kolaborant“. Celé panství by bylo „znárodněno“ (rozuměj: ukradeno) a Gottwald by mě ještě navíc poslal za mříže. Kdybych dostal „pouhých“ 20 let odnětí svobody, mohl bych oběma ještě líbat ruce za to, že mě vůbec neoběsili.
Miloš Zeman těmito možnostmi dneska již nedisponuje. Ovšem přesto činí, co je v jeho silách. Když už nic jiného po ruce nemá, tak alespoň straší obyvatelstvo uprchlickou lavinou, která u nás vůbec neexistuje. Kdyby ve světě uprchlická vlna nebyla, musel by si ji prezident sám vymyslet, jinak by neměl žádný prostředek k zastrašování.
Podle něho se prostě Čech musí bát i krást a nikoli podle T. G. Masaryka „nebát se a nekrást“. Pakliže to už nejde ve velkém (viz Benešovy dekrety), tak alespoň přikrádat v malém. Václav Klaus nám sloužil jako vynikající příklad. Všude kradl plnicí pera, propisovací tužky a další drobné předměty, ať se někdo díval (viz televizní kamery v Chile) a nebo nedíval. Prostě tyto „drobnosti“ mizely v jeho kapsách...
Miloš Zeman žádný drobný cizí majetek „neznárodňuje“, tak mu nezbývá nic jiného než alespoň strašit, zastrašovat a sem tam koketovat s komunisty (popř. s fašisty). Zásadně musí všem sice veřejně lhát, ale zase tak, aby to vypadalo, co možná nejvíc věrohodně.
Prostě nejen strašit, ale i lhát se musí zásadně umět, jinak by to vůbec k ničemu nevedlo! Kdo neumí lhát, se to musí buďto naučit a mít pro tuto činnost vynikající nadání, nebo nemá žádnou šanci se dostat do vysoké politiky.
Populární lékař MUDr. Jan Hnízdil, který se zabývá celostní medicínou, je znám ostrými hodnoceními našich politiků. Prezidenta Zemana definuje coby ztělesnění české mentality:
„Jestli něco symbolizuje českou mentalitu, tak je to pan prezident Zeman. V přímé volbě ho volila nadpoloviční většina voličů – lidí, kterým imponuje arogance, populismus, alkoholismus, kuřáctví a manipulace. Takových je u nás poměrně dost. Nedělejme si iluze – nelze spasit většinovou část národa. Lidem, kterým imponuje Zeman, není pomoci. Oni o pomoc ani nestojí. Je to impozantní postava, má charisma vůdce, mluví pomalu, hlubokým hlasem, říká jednoduché věty, nenutí k sebereflexi a k přemýšlení. Takový táta slabochů, lenochů a alkoholiků.“
MUDr. Hnízdil přiznává prezidentovi současnému i minulému významnou úlohu:
„Zeman, ale i Klaus mají důležitou společenskou roli. A nejen negativní. Jsou akcelerátory společenského rozkladu. Díky nim dosáhneme velice brzy absolutního dna a dostaneme šanci se od něj odrazit. Záleží na tom, jestli ji využijeme.“
Já osobně si nejsem zcela jist, zdali se většina českého národa nachází na tak vysoké kulturní a civilizační úrovni, aby se mohla odrazit od zmíněného Hnízdilova „absolutního dna“ a stát se národem masarykovců, tak jako havlistů. Máme k tomu vůbec nutné předpoklady? Podívejme se na skutečnost bez předsudků a zaujatostí:
Prezident Zeman je arogantním politickým pragmatikem podle hesla „když už nemůžeš přesvědčit, tak alespoň vyvolej nejistotu a strach“. Velmi profesionálně zneužívá současný protiimigrační zmatek. To mnoha občanům vyhovuje a to nejenom lenochům, alkoholikům, kuřákům a slabochům, jak tvrdí MUDr. Hnízdil. Bohužel patří k „zemanovcům“ i široké střední vrstvy. Nebezpečí jeho znovuzvolení je skutečně reálné a velice aktuální.
Na druhé straně, svými stanovisky dokáže rozeštvávat obyvatelstvo mezi sebou. To by mohlo mít určitý negativní vliv na jeho znovuzvolení. Není totiž žádným tajemstvím, že na demonstracích za jeho podporu agitují také idividua jako xenofobní legenda 90. let, Miroslav Sládek, nebo Adam B. Bartoš, tvůrce seznamů homosexuálů a Židů. Příznivcem Zemana je i Tomáš Hnídek alias Ortel, bývalý člen neonacistické kapely „Conflict 88“. To mu určitě na popularitě nepřidá...
Jediná možnost zastavit Zemana a způsobit mu porážku v příští prezidentské kandidatuře je nasadit osobnost, která by byla akceptovatelná i zemanovými příznivci, ale zde hrozí nebezpečí, že tato osobnost by neznamenala nic jiného než volbu nového „Zemana“, který by nahradil starého.
Druhou možností je vyzrálost voličů, kteří by byli schopni zvolit kandidáta, který by nebyl ostudou v Česku ani v zahraničí. Mají však politické strany v naší zemi takového kandidáta? MUDr. Hnízdil tvrdí, že nikoli...
Počet příznivců prohlašujících, abych nastoupil proti Zemanovi já, sice rapidně stoupá, ale bohužel já nejsem tak známá osobnost, jež by mohla zdiskreditovaného prezidenta porazit. Na rozdíl od MUDr. Hnízdila se ovšem domnívám, že takové osobnosti, jako jsou prof. Jan Švejnar a JUDr. Jiří Pospíšil, by v případě vítězství naši zem zcela určitě důstojně reprezentovat mohly. Otázkou pouze zůstává, zdali by tyto osobnosti kandidovat chtěly. Potom by ovšem byla už pouze řada na voličích...
Máme problémy s elitou. Nacisté ji zlikvidovali fyzicky a komunisté psychicky. Tento nedostatek zatím nikdo nenahradil. Schází nám osobnosti typu T. G. Masaryka a Václava Havla, jež by mohly být sjednocovacím motorem národni pospolitosti.
Momentálně nikoho podobného nemáme. Proletářský způsob myšlení nás doslova dusí. Jeho reprezentantem je bezesporu Miloš Zeman. Prezidentova filozofie ulice snižuje naší kulturní a sociální úroveň nejen u nás, ale i v zahraničí. Mnoho jeho myšlenek patří do pivnic IV. cenové skupiny a nikoli na Pražský hrad – sídlo českých elitních králů a dvou již zmíněných vynikajících prezidentů.
Kdybych chtěl naše dějiny poněkud zjednodušit, řekl bych to asi takto: Za komunismu jsme byli národem opilců. Jedna část národa se alkoholizovala ze zoufalství a ta druhá, protože měla výčitky svědomí. Dneska jsme národem zlodějů. Jedna část krade, protože má co, a ta druhá okrádá sama sebe, neboť už na ni nic nezbývá. To vše je živná půda pro znovuzvolení Zemana.
T. G. Masaryk nás upozorňoval: Nebát se a nekrást. Skutečnost je však jiná: Nebát se a krást! Vloni na podzim podlezla jakási důchodkyně plot našeho zámeckého parku, třásla ovocnými stromy a sbírala moje jablka. Když mě uviděla přicházet, již z dálky vykřikovala: „Pane barone, Zeman je pro nás, pro lidi dobrým prezidentem a Vy ho pomlouváte!“
Vůbec jsem to nekomentoval, pouze jsem konstatoval: „Paní, tak až vystřízliví, tak mu to řekněte, on z vás bude mít určitě radost. Jinak bych vás chtěl upozornit, že otvírací doba zámeckého parku je od 11:00 do 17:00 hodin. Nemůžete tedy v 19:00 hodin večer podlézt plot a začít mi krást jablka.“
Bába se cítila dokonce uražená: „Máte jich tady dost. Ono vás pane barone neubyde!“ Tak toto jsou voliči pana prezidenta Zemana. Není tedy divu, že koluje heslo „Zeman je prezidentem neandrtálců!“ Zbývá pouze dodat: Páni prezidenti Edvard Beneš a Klement Gottwald přenechávali drobné zlodějny malým lidem. Oni kradli ve velkém továrny, banky, velkostatky atd. Říkali tomu „znárodňování“, resp. „zestátňování“.
Měl jsem tedy štěstí, že ona důchodkyně mi „zestátňovala“ pouze jablka. Kdyby podlezli plot Beneš s Gottwaldem, dopadl bych daleko hůře. Protože mám dvojí občanství (české + německé), byl bych podle Benešových dekretů „kolaborant“. Celé panství by bylo „znárodněno“ (rozuměj: ukradeno) a Gottwald by mě ještě navíc poslal za mříže. Kdybych dostal „pouhých“ 20 let odnětí svobody, mohl bych oběma ještě líbat ruce za to, že mě vůbec neoběsili.
Miloš Zeman těmito možnostmi dneska již nedisponuje. Ovšem přesto činí, co je v jeho silách. Když už nic jiného po ruce nemá, tak alespoň straší obyvatelstvo uprchlickou lavinou, která u nás vůbec neexistuje. Kdyby ve světě uprchlická vlna nebyla, musel by si ji prezident sám vymyslet, jinak by neměl žádný prostředek k zastrašování.
Podle něho se prostě Čech musí bát i krást a nikoli podle T. G. Masaryka „nebát se a nekrást“. Pakliže to už nejde ve velkém (viz Benešovy dekrety), tak alespoň přikrádat v malém. Václav Klaus nám sloužil jako vynikající příklad. Všude kradl plnicí pera, propisovací tužky a další drobné předměty, ať se někdo díval (viz televizní kamery v Chile) a nebo nedíval. Prostě tyto „drobnosti“ mizely v jeho kapsách...
Miloš Zeman žádný drobný cizí majetek „neznárodňuje“, tak mu nezbývá nic jiného než alespoň strašit, zastrašovat a sem tam koketovat s komunisty (popř. s fašisty). Zásadně musí všem sice veřejně lhát, ale zase tak, aby to vypadalo, co možná nejvíc věrohodně.
Prostě nejen strašit, ale i lhát se musí zásadně umět, jinak by to vůbec k ničemu nevedlo! Kdo neumí lhát, se to musí buďto naučit a mít pro tuto činnost vynikající nadání, nebo nemá žádnou šanci se dostat do vysoké politiky.
Populární lékař MUDr. Jan Hnízdil, který se zabývá celostní medicínou, je znám ostrými hodnoceními našich politiků. Prezidenta Zemana definuje coby ztělesnění české mentality:
„Jestli něco symbolizuje českou mentalitu, tak je to pan prezident Zeman. V přímé volbě ho volila nadpoloviční většina voličů – lidí, kterým imponuje arogance, populismus, alkoholismus, kuřáctví a manipulace. Takových je u nás poměrně dost. Nedělejme si iluze – nelze spasit většinovou část národa. Lidem, kterým imponuje Zeman, není pomoci. Oni o pomoc ani nestojí. Je to impozantní postava, má charisma vůdce, mluví pomalu, hlubokým hlasem, říká jednoduché věty, nenutí k sebereflexi a k přemýšlení. Takový táta slabochů, lenochů a alkoholiků.“
MUDr. Hnízdil přiznává prezidentovi současnému i minulému významnou úlohu:
„Zeman, ale i Klaus mají důležitou společenskou roli. A nejen negativní. Jsou akcelerátory společenského rozkladu. Díky nim dosáhneme velice brzy absolutního dna a dostaneme šanci se od něj odrazit. Záleží na tom, jestli ji využijeme.“
Já osobně si nejsem zcela jist, zdali se většina českého národa nachází na tak vysoké kulturní a civilizační úrovni, aby se mohla odrazit od zmíněného Hnízdilova „absolutního dna“ a stát se národem masarykovců, tak jako havlistů. Máme k tomu vůbec nutné předpoklady? Podívejme se na skutečnost bez předsudků a zaujatostí:
Prezident Zeman je arogantním politickým pragmatikem podle hesla „když už nemůžeš přesvědčit, tak alespoň vyvolej nejistotu a strach“. Velmi profesionálně zneužívá současný protiimigrační zmatek. To mnoha občanům vyhovuje a to nejenom lenochům, alkoholikům, kuřákům a slabochům, jak tvrdí MUDr. Hnízdil. Bohužel patří k „zemanovcům“ i široké střední vrstvy. Nebezpečí jeho znovuzvolení je skutečně reálné a velice aktuální.
Na druhé straně, svými stanovisky dokáže rozeštvávat obyvatelstvo mezi sebou. To by mohlo mít určitý negativní vliv na jeho znovuzvolení. Není totiž žádným tajemstvím, že na demonstracích za jeho podporu agitují také idividua jako xenofobní legenda 90. let, Miroslav Sládek, nebo Adam B. Bartoš, tvůrce seznamů homosexuálů a Židů. Příznivcem Zemana je i Tomáš Hnídek alias Ortel, bývalý člen neonacistické kapely „Conflict 88“. To mu určitě na popularitě nepřidá...
Jediná možnost zastavit Zemana a způsobit mu porážku v příští prezidentské kandidatuře je nasadit osobnost, která by byla akceptovatelná i zemanovými příznivci, ale zde hrozí nebezpečí, že tato osobnost by neznamenala nic jiného než volbu nového „Zemana“, který by nahradil starého.
Druhou možností je vyzrálost voličů, kteří by byli schopni zvolit kandidáta, který by nebyl ostudou v Česku ani v zahraničí. Mají však politické strany v naší zemi takového kandidáta? MUDr. Hnízdil tvrdí, že nikoli...
Počet příznivců prohlašujících, abych nastoupil proti Zemanovi já, sice rapidně stoupá, ale bohužel já nejsem tak známá osobnost, jež by mohla zdiskreditovaného prezidenta porazit. Na rozdíl od MUDr. Hnízdila se ovšem domnívám, že takové osobnosti, jako jsou prof. Jan Švejnar a JUDr. Jiří Pospíšil, by v případě vítězství naši zem zcela určitě důstojně reprezentovat mohly. Otázkou pouze zůstává, zdali by tyto osobnosti kandidovat chtěly. Potom by ovšem byla už pouze řada na voličích...