Nadpis může čtenáře přivést ke klamné domněnce, že autor textu se buď zbláznil, anebo nemístně provokuje v těžké době, za což by mohl při využití nouzového stavu nést od orgánů následky.

Neplatí ani jedno, ani druhé.

Otázka položená v nadpisu je produktem jednoduché dedukce, která vzešla z analýzy jednoho z nejzásadnějších výroků třetí nejvyšší ústavní činitelky v zemi, paní Pekarové, předsedkyně Sněmovny.

Ta sice vzhledem ke svému nízkému sociálnímu cítění neprojevila starost o to, kam zařadit tolik (ex)ministrů, ba ani nemluvila o jejich převedení na jinou, užitečnější práci, avšak jejich zbytečnost nepopřela.

Řekla totiž v televizní debatě doslova: „Podle mě se vlády nemají starat o lidi.“ A později průlomový výrok, aby ji snad nikdo nepodezíral z pohrdání státem, doplnila, že vlády se mají postarat o bezpečnost občanů.

Pokud její slova vezmeme vážně, a bez nemístného zlehčování je budeme aplikovat na české poměry, což česká politička jistě měla na mysli, pak je zřejmé, že z osmnáctičlenného kabinetu s nespočtem náměstků by prospěšní měli být – kromě premiéra, neboť vítěz voleb si čtvrtmiliónový post bez ohledu na produktivitu zaslouží – pouze ministři dva.

Ti, kteří jménem státu by se postarali o bezpečnost. Vnější a vnitřní. Ministr/ministryně obrany a ministr vnitra.

Jistě, byl by to trochu problém, jak při pouhých dvou příležitostech uspokojit všechny lídry a podlídry koaličních stran, aby si všichni sáhli na křeslo, ale během pěti let funkčního období by se mohli spravedlivě střídat.

Třeba po půl roce, nebo i po čtvrtletích. V prvním pololetí prvního roku, tak jako dnes, by byl MV stanař Rakušan, ve druhém kvartále lidovec Jurečka - kdežto MO by prvním kvartále byla J. Černochová a ve druhém I. Bartoš.

I na Gazdíka by v prvním čtvrtletí pátého roku mohla některá z funkcí vyjít, stejně tak třeba prof. Válek by tři měsíce mohl mít pod palcem obranu a vzápětí kandidovat na generálního ředitele NATO.

Není jisté, zda paní Pekarová svoji vizi o státu neobtěžujícího občana zbytečnou kulturní, sociální a hospodářskou politikou jen nadhodila a nemá ji propracovanou do detailů praktické realizace fungování politických stran a uplatňování jejich materiálních potřeb. Proto načrtnuté možnosti dávám k dispozici -







JAK BY SE DLE MODELU M. PEKAROVÉ STARAL STÁT O BČO – BĚŽNÉHO ČESKÉHO OBČANA "X"

OBRAZNĚ ŘEČENO: PŘED DOMEM BY BEZPEČÍ HLÍDALA MINISTRYNĚ OBRANY




V DOMĚ BY KLID NA PRÁCI I NA ZÁBAVU MĚL V GESCI MINISTR VNITRA