Volební kampaň skončila a nastal čas upřímného poděkování vítěze voličům za podporu. Nevládní kandidát, dnes už prezident všech, dostal od vlády dočasné sídlo, aby si mohl začít budovat malé nemocenské centrum.

Je vzdáleno jen půldruhého kilometru od Strakovky a ještě o moc blíž má k poloprázdnému Hradu, kam ovšem nikdo z místních zvoleného generála v. v. nevpustí dřív, než 9. března po složení slibu. Přestože lánský prezident se bez Hradu obejde dál.

Čistě pro orientaci si do Hrzánského paláce P. Pavel zve jednotlivé ministry i jiné vysoké činiteke na pohovor o věcech, do kterých, podle mínění jedněch, řečeno nekorektně: mu nic není, anebo je mu do nich málo. Kdežto druzí jsou názoru zcela opačného, že mu do toho je, a hodně, protože slíbil obnovení pořádku a řádu.

Jedním z prvních, koho prezident přijal, byl čekatel na generálskou hodnost M. Koudelka, šéf kontrarozvědky, jemuž povýšení slíbil.

P. Pavel může tudíž doufat, že oplátkou budoucí generál vyloučí situaci, aby se jeho civilní agenti časem napíchli na prezidentovu kancelář jako tu udělali načerno bez povolení soudu s lidmi Miloše Zemana, a vyslechli i jeho nejdůvěrnější komunikaci s nimi.

Bezesporu však pozvání ministra vnitra bylo k věci, neboť prezidenmt Pavel vztáhl pravomoc vrchního velitele i na Rakušanovu Policii. Předseda STANu jistě nebyl zaskočen, protože po sněmovních volbách, kdy ministrem ještě ani nebyl, už slíbil padáka tehdejšímu policejnímu prezidentovi.

Petr Pavel si též pozval předsedu nezávislého kontrolního úřadu, aby s ním zřejmě naťukl i záměr hloubkového auditu Hradu.

Kdo ví, zda si prezident nebude chtít popovídat s předsedy nejvyšších soudních instancí sídlících v Brně o nezávislosti justice.

Od věci by nebylo pobesedovat s řediteli veřejnoprávních médií a ujistit je, že i nadále budou mít volné ruce v nezávislém informováni a slíbit jim osobní podporu v důtklivém prosazování nepropagandistického obsahu vysílání

Prezident by také mohl prokonzultovat s Hereckou asociací a s dalšími organizacemi umělců možnost obnovení titulů národní umělec pod novým názvem Umělec republiky.

Mnohé osobnosti, zejména z předvolebních tribun či z hledišť při duelech, by si zasloužily, aby jim prezident - samozřejmě na návrh příslušných organizací - takový statut udělil a dekret slavnostně předal.


-Bédo, není tenhle plakát nějaký podvrh?

-A proč, jako?

-No, že jsem ho před volbami nikde neviděla.

-To jsi ani nemohla, je nový, a kdybys byla čtenářsky gramotná, tak bys smysl textu pochopila. Pan prezident děkuje těm rozumným, co mu dali hlas. Je to povolební poděkování, ne výzva k volbě, chápeš?

-Aha, to jako zakopává ty příkopy? No jo, ale tebe se to netýká, na sebe to vztahovat nemůžeš.

-A proč ne?

-Protože ty jsi neměl v mládí srdce, jako on. Tak dlouho ses v práci nechtěl vyjádřit, jestli se k nim dáš, až nakonec přišel Listopad a zůstal jsi bezpartijní.

A vidíš, kam to dotáhl on, a kam ty?

Vždyť ty se ani nemůžeš nikde chlubit, že jsi napravený, že ses s minulostí čestně vyrovnal poctivou prací pro nový režim, a máš nárok na kariéru!