Jen málo politiků prošlo takovým očistcem, jako v poslední době ministr Blažek. A přesto se nezdá, že by jej po tak bolestné proceduře považovala veřejnost za očištěného.

Potáhne se to s ním stejně, jako s bývalými narkomany. Momentálně třeba „čistí“ už jsou, ale minulost jim nikdo neodpáře.

Přitom ministr Blažek kudy chodil, tudy vysvětloval nevinnou podstatu svého dostaveníčka – pardon, o nic domluveného přece nešlo - , respektive náhodného setkání s kamarádem ze společného brněnského dětství i pozdější „kolemhradní“ dospělosti.

A pokaždé za svá objasňující slova podstupoval ministr tzv. kartáčování pěkně ostrými štětinami. Namísto pochvaly, jakým je pašák, když se doznal.

Vrcholem veřejného sebemrskačství hecovaného moderátorem Takáčem pak byla půlhodinová kombinace sypání popele na hlavu a zarputilého švejkování vysílaná před hlavními zprávami.

Měl tohle všechno zapotřebí? Asi ano. Přece si nemohl dovolit rozklížit vládu svou demisí. Ta by se pak mohla i přes deklarovanou nerozbornost pokládat jako domino. Nebo snad ne?

Jisté je, že ministr zůstal, přičemž se kolem něj vytvořila nepříjemná atmosféra – účinně živená zákeřnou opozicí i přiživovaná částí pokrytecké koalice - jakoby snad měl mít z ostudy kabát.

A i kdyby ho měl! Co by to bylo za vrcholového politika, kdyby se špinavého, nevyčistitelného kabátu nedokázal zbavit výměnou za neposkvrněný.

Říká se, že přes všechny možné až nemožné úlety, je ministrovo postavení neotřesitelné. Protože ho prý drží premiér. Avšak podle znalců je to trochu jinak. Má to být údajně ve vší počestnosti obapolný vztah - drží se vzájemně. Premiér ministra podpírá, ministr přidržuje předsedu vlády těsně pod hlavou.

Že by na tom mohlo být více, než nic, dokládá autentický záznam z důvěrného momentu, kdy došlo k tak zvanému „kartování“ . To bylo veřejnosti prezentováno premiérovým hojně citovaným výrokem, že udělil ministrovi žlutou kartu, čímž měla být trapná záležitost uzavřena.

Jen však do momentu, dokud by se hyper družný ministr náhodně nepotkal s někým stejně nepřijatelným, jako byl exporadce Miloše Zemana, či kdyby dokonce navázal hovor s osobou nepřijatelnou ještě více.

Mohl by takovým „zakázaným“ člověkem satanského charakteru být například nynější super kritik Fialova kabinetu a někdejší prezident Václav Klaus?

Byl by ministr Blažek na odstřel, kdyby se zcela náhodně ocitl vedle něj v metru? Možná by červenou nedostal, pokud by si včas odsedl, symbolicky odplivl, koukal někam do blba a na nejbližší stanici z vozu vypadnul. A pro jistotu by ještě mohl z nástupiště pohrozit deštníkem - pokud by pršelo, jako v kritickém případě, kdy se schoval před Nejedlým - oprava - před deštěm v restaurantu.

Inu, tak trochu s klasikem: