Pokud někdo kouří, je to jeho volba. Jen do chvíle, než svým chováním začne ohrožovat ostatní, nebo požadovat, aby se na jeho léčbu skládala celá společnost. Někteří vlivní politici si myslí, že to vyřeší přijetí protikuřáckého zákona.



V roce 2007 mělo u nás kouření na svědomí předčasnou smrt osmnácti tisíc občanů. Na nádory plic, infarkty a mozkové mrtvice umírají nejen kuřáci. Zabíjí i kouření pasivní. Pokud někdo kouří, je to jeho volba. Jen do chvíle, než svým chováním začne ohrožovat ostatní, nebo požadovat, aby se na jeho léčbu skládala celá společnost. Někteří vlivní politici si myslí, že to vyřeší přijetí protikuřáckého zákona. Lékař a politik Boris Šťastný (ODS) se o to snaží řadu let. Loni v červnu prošla kompromisní verze zákona Sněmovnou a Senátem. V srpnu připojil svůj podpis prezident Klaus. Novela dává majitelům provozoven na výběr. Mohou mít buď kuřácké, nekuřácké nebo smíšené zařízení. Zákon by měl vejít v platnost ještě v červenci. Někteří vlivní politici si ale myslí, že je k ničemu. „Nikdo dosud neprokázal, jak významný vliv má kouření na úmrtnost. Prokázat to současnými metodami ani nejde. Boj proti kouření je boj proti svobodě.“, překvapivě tvrdí poradce prezidenta Petr Hájek. „Stát by měl s paternalizmem šetřit. Jestli chce někdo chodit do zakouřené hospody, ať tam chodí. Jde o to, aby bylo dost nekuřáckých míst pro rodiče s dětmi na oběd, a to myslím že konkurence vyřeší.“, dodává nově jmenovaný ministr zdravotnictví Leoš Heger. V nově jmenovaném předsedovi zdravotního výboru Sněmovny bude mít silného soupeře. Boris Šťastný se s plnou vervou pustil do boje za přijetí zákona, který by kouření v restauracích úplně zakázal.

Jsem nekuřák a pobytu v zakouřených místnostech se vyhýbám. S kuřáky na pracovišti jsem se vždycky dokázal domluvit. Asi jsem měl štěstí na ty slušné. Přemýšlel jsem, co je vlastně kouření. Je to zlozvyk? Porucha chování ? Porucha osobnosti? Nemoc? Podle britského psychologa Hanse Eysencka existuje něco jako „kuřácký typ osobnosti“. Takový člověk bývá bezohledný, agresivní, snadno se rozčílí a rád riskuje. „Podle jedné teorie chybí kuřákům pokora, která společně se vzpurností přispívá k tomu, že je jim relativně lhostejné, co si o nich lidé myslí“, píše David Krogh, autor knihy Smoking: The Artificial Passion. Osobnost kuřáka vykazuje nápadně vysoký index antisociálnosti. Nejlepší bude zakázat takovou osobnost zákonem.

Možná je ale kouření také projevem nemoci. Ukázalo se, že existuje silná vazba mezi kouřením a depresí. K depresi zase vede nízké sebevědomí, nejistota, citové problémy nebo život ve stresujícím prostředí. Cigareta v takovém případě funguje jako laciný lék. V mozku zvyšuje produkci látek, které mají antidepresivní účinek. Podobně jako to dělají chemicky vyrobené léky, třeba Zoloft. Kuřák bez cigarety je jako pacient bez léku. Jestliže je ale kouření projevem deprese, stačí vyléčit depresi a bude po problému. S tím si farmaceutické firmy určitě poradí. V roce 2006 byl s velkou slávou uveden na trh lék Champix. Tablety určené k odvykání kouření se staly hitem. Nadšení dlouho nevydrželo. „V průběhu druhého pololetí 2007 byly hlášeny případy sebevražedných myšlenek a sebevražedných pokusů pacientů užívajících Champix. Lékaři by měli být opatrní při jeho předepisování pacientům s duševní chorobou. Měli by také myslet na rozvoj deprese u pacientů, kteří si odvykají kouřit.“, varoval Státní ústav pro kontrolu léčiv. Tablety nebo cigarety? Sebevražda nebo rakovina?. Těžká volba. Nejlepší bude zakázat depresi zákonem.

Napadlo mne, jestli kouření také nějak nesouvisí se stavem společnosti a neviditelnou rukou trhu. S otravováním ovzduší a pitné vody, s kácením stromů a zabíráním orné půdy pro stavbu supermarketů, s prolamováním těžebních limitů, s černými stavbami prominentů, s agresivitou řidičů, s vlezlou reklamou, s hulvátstvím politiků a všudypřítomným stresem. Možná je kouření metaforou chování společnosti, která, výměnou za chvilkovou slast, usilovně pracuje na sebezničení. Nejlepší bude zakázat takovou společnost zákonem.

MUDr. Jan Hnízdil


P.S.
Text je variací na sloupek před lety publikovaný v LN