Končí okurková sezóna v médiích. Politici se vrátili na židle (včetně trucujících), Bartošová z blázince, bude o čem psát.



Tím, že si politici po perném roce hojili hemoroidy ve slaných vodách, byla média plná mordů všech druhů. Když jedni mí kamarádi přivezli z venkova vzpouzející se babičku na Karlův most, divila se, že se nikde nestřílí...
V souvislosti s mordy, ale i nadcházejícím začátkem školního roku (což pro mě v době mé školní docházky představovalo cosi velmi podobného), bylo hodně frekventováno i slovo trest.
Budu uvažovat jako obyčejný plebejec: Trest je něco, čeho se bojím. Nepředpokládejme cosi jako mravnost. Řekl bych, že vymřela. Nebo ještě existuje poslední generace, která něco takového jako mravnost pamatuje? Pochopitelně nadsázka... Ale když vidím všude kolem ne-mravnost, musím si přece uvědomit, že přestaly platit neměnné kodifikované normy chování a jednání, protože lidé se ničeho nebojí!
Špatně pojímaná demokracie se změnila v anarchii, kdy každý má nárok na svobodu, kterou si představuje jako pastvu bez ohraníků. Demokracie jako svévole, svévole bez odpovědnosti.
Boží oko osleplo! Kamery vidí jen tam, kam jsou nasměrovány (z domu kamarádů hlídaného kamerami zloději odnesli moje kolo během hodiny... Zabij se na něm, debile!).
A zpět k téhle poslední větě: Boží oko osleplo. Zabij se, debile...
Když nám pan farář na náboženství ve druhé třídě říkal, že Bůh je přítomen všude, zeptal jsem se ho, zda je se mnou i na záchodě. Odpověď zněla, že ano.
Ale myslím, že dnes by farářovou odpovědí bylo pokrčení ramen a věta: Víš, hochu, on toho teď má moc...
Pravděpodobnost, že ruka zákona chytí za ruku lumpa, je malá. Případy se odkládají, nechci sahat nikomu do svědomí, ale smutná realita mě přesvědčuje, že některé se ani nevyšetřují. Prořídlá policie toho má taky moc...
Logika plebejce: Dobrá, musím tedy zařídit, aby se lump bál trestu... Už se nebude za krádež válet v arestu v teplákách a čumět na kriminálky v telce, ale (ufff, říká se mi to hodně těžko a zase s nadsázkou) usekne se mu ruka.
A vrah - oko za oko - dostane trest smrti!
Jsme přemnoženi, vězení jsou přeplněná, soudci s pochroumanou pověstí a zavaleni lejstry...
Bůh je krátkozraký. Kupte mu brýle!
Za zločin musí přijít tvrdý trest!
Divíme se, že se lidi ozbrojují? Divíme se extrémismu? Kde nastoupí strach o vlastní život, lidi se připravují na vlastní obranu. Co jim zbývá?
Chceš svobodu? Chceš jí zneužít? Třes se před trestem! Tolerance a respekt jsou dobrá zaklínadla. Platí ale jen v rámci elektřinou nabitých ohradníků?

Den beze strachu přeje

Jazzík

(Jazzíkův letní diář vychází jako seriál na www.brejle.net)