Kdosi v komentáři pod mým článkem na Brejlích nazval televizní pohádku ze Štědrého večera Mrazík u Stonehenge.


Musím se přiznat, že jsem byl poslední léta pohádkový ignorant. Děti odrostly a vánoční repertoár se proměnil. Na Štědrý večer jsem ale shlédl novou pohádku režiséra Karla Janáka s hudbou Ondřeje Brzobohatého.
Musím se svěřit, že tak odfláknutou pohádku jsem snad neviděl. A to byla zařazena jako hlavní program a televize se chlubí tím, že ji vidělo dva a půl milionu diváků…

Pan režisér namastil scénář a pak “odvezl” režii. V duchu jsem srovnával. Pyšná princezna, Byl jednou jeden král, Tři oříšky pro Popelku…

Kde je práce se slovem, dramaturgie při práci na scénáři, proporcionalita, stavba příběhu, celková kultivovanost?

Celé odfláknuto levou zadní “na první klapku”? O tricích a efektech vůbec nemluvě, ale tam bych pochopil zjednodušení v rámci jakéhosi šetření.

Ani snaha po vytvoření dramatického napětí scénickou hudbou nevyšla. Když se macecha a probuzený kladný hrdina "prodírají" nepohodou na kopec za měsíčky, máte pocit, že běží všechny na kopci povraždit…

A herecké výkony? Nula od nuly pošla… Ono taky nebylo co hrát. A pár gagů Veroniky Žilkové? Odvařené macechy z Mrazíka, Tří oříšků… Co taky jiného?

Zde uvedené dojmy vznikly pochopitelně jen po jednom shlédnutí, možná by chtěly zpřesnit, ale opravdu jsem měl velmi zlevněný dojem… Výprodej hned při premiéře?

Moc by mě zajímalo, proč byla právě tahle pohádka nasazená do tak sledovaného času. To získala tak dobré ocenění vedení příslušné redakce České televize? Zatemnění ve hlavách i tam?

Ať žije postupující debilizace…


P.S.
Doplněno dodatečně...
Abych nebyl destruktivní: 25.12. nádherná pohádka Šťastný smolař (Mináč, Epstein, Trojan, Strach). Úleva. Tým snů a skvělý výsledek.


(Psáno pro www.brejle.net)