Jan Kubáček

10. 02.

Přínosy současné krize

Jan Kubáček Přečteno 6148 krát

Volební kampaň do Evropského parlamentu je v plném proudu, přenáší se postupně do každodenní politiky a do regionů. Začíná plnit přední stránky novin a vysílání večerních zpráv. Jednotlivé politické strany se předhánějí v získávání pozornosti voličů. Do hledáčku volebních štábů se dostalo i v současnosti pro občany asi téma nejcitlivější a bezesporu nejskloňovanější - ekonomická krize, její sociální dopady a boj s ní.

Relevantní české partaje si to dobře uvědomují, cítí příležitost a šanci zaujmout. Nabízí své strategie, pilují vlastní recepty řešení a vehementně zpochybňují návody soupeřů. Ukazuje se, že ekonomicky a hospodářsky je současný otřes světového systému popsán více než zevrubně, na politický rozměr se však zapomíná. Přitom nyní, v časech těžších, se o svých politicích a jejich týmech máme možnost dozvědět mnohem víc a detailněji, než v dobách růstu a pohody.

Pokud se právě touto optikou podíváme na ekonomické obtíže, které nyní zažíváme, mnohé strategické nám prozradí. To nám pak může jen pomoci ve stabilních časech a ekonomicky tučných létech.

Doba stresová více než dobře poodhaluje kvalitu politické nabídky. Lidé mají ideální možnost poznat, jak se politické strany chovají pod tlakem, v těžké situaci. Zda jsou schopny a ochotny nalézat optimální řešení. S jakým typem receptů přicházejí, zda vyznávají praktický realismus a ctí skutečnost, i přesto, že je nepříjemná a málo populární. Nebo se naopak uchylují k populismu, panice a schovávání se za radikalismus a „politiku proti všem“.

Lidem se nyní nabízí vzácná příležitost posoudit, zda jsou místní politické subjekty otevřené nápadům i zvenčí, od společnosti, každodenních praktiků, expertů a od zahraničí. Také nyní získáváme šanci poznat z jednotlivých předkládaných antikrizových programů jaké jsou pro jednotlivé partaje skutečně důležité společenské skupiny a profese, jež je doopravdy zajímají, čích zájmů a potřeb si hledí.

Doba zamračených zpráv věrohodně odhaluje skutečné pohnutky předních představitelů jednotlivých politických uskupení. Máme možnost vidět, jaké poměry panují i mezi jednotlivými politickými týmy, které se ucházejí o naši přízeň, zda jsou schopny konstruktivní realistické politiky a shody alespoň na minimálním společném kompromisu ve prospěch celku, nehledě na blížící se eurovolby a po vzoru států Skandinávie, či sousedního Německa.

Dostalo se nám toho privilegia, že nyní máme vhodnou možnost poznat psychologický, ale i taktický potenciál našich předních politiků ustát nepříjemné, odolávat tlaku a nepopulárním rozhodnutím. Jen tak můžeme detailněji poznat, kdo na to má, kdo dokáže být obstojným kormidelníkem v neklidných vodách, a tím i fundovaným kapitánem v budoucnu, v časech růstu a prosperity. Američanům v tomto rozhodování pomáhá dlouhá a tvrdá prezidentská kampaň, která ráda a často používá negativní kampaň a ostrý střet. Ctí však základní pravidla politické etiky. Nám se této možnosti příliš často nedostává, nyní nám ji však kuriózně poskytla ekonomická realita.

Jinak řečeno, čas ekonomicky svízelný nám vedle strastí umožnil i velkolepé výběrové řízení, které odhaluje nitro a politický um většiny současných českých politiků. Využijme toho a bedlivě vybírejme. V časech poklidných a ekonomicky spokojených jako když to najdeme. I to je potenciál dnešní ekonomické krize.

Psáno pro deník E15

03. 02.

Výzva Kuchtové zeleným uškodí a spojí ji s neúspěchem

Jan Kubáček Přečteno 3921 krát

Je znát, že se mílovými kroky blíží do české kotliny další volby. V české politické realitě se stalo již zajetou tradicí, že se každé volební klání přemění nejen na soutěž o veřejnou podporu a politické preference, ale vedle toho i na vnitrostranický boj o další směřování dotyčné strany, na souboj o její budoucí politické nevěsty a o podíl na volební kořisti.

Tuto mocensko-politickou logiku si velmi rychle osvojila i Strana zelených, což už ostatně prokázala několikrát, naposledy o víkendu, kdy klika nesmiřitelných kritiků Martina Bursíka a jeho spojenců vytvořila Zelené dvě.

V jednom z předchozích komentářů jsem upozorňoval, že přehnaně nelítostný a příliš silový tlak na oponenty, který vyvinul Bursík, vyvolá stejně zaslepený a obdobně kontraproduktivní protitlak, v podobě jednostranné kritiky a podrážení autority strany. Zatím nejzásadnějším zhmotněním nevole se dostalo v podobě založení Demokratické výzvy, v lůně zelené strany.

Strana zelených doplácí na přespříliš osobních ambicí mnoha čelných předáků strany, která se odehrávají na příliš malém politickém hřišti zelených. Za nekoncepční sváry však nemohou jen osobní animozity, ale také dosavadní nabitá zkušenost řady současných „dělníků strany“. Ti stále hledí na vrcholnou politiku prizmatem zážitků z práce mnoha nepolitických spolků, nevládních a zájmových organizací, které povětšinou své vize prosazují skrze rebelie, protest a okatou kritiku. S jediným cílem, jakýmkoliv způsobem přitáhnout pozornost a sympatie veřejnosti a tím zapůsobit na státní majestát.

Nyní, si však odmítají přivyknout na změnu hry. Už jsou uvnitř majestátu, který je ale spojen s rutinou a jistou všedností politické práce. Nově je potřeba ovládat umění kompromisu a ctít týmového ducha. Mnozí, ze zelených bojovníků na obou stranách, si nechtějí připustit, že to co v minulosti přinášelo své ovoce a cennou pozornost, tedy silná prohlášení, politika střetu a protestu, už nefunguje, ba je zapovězeno.

Češi jsou ochotni tento přístup tolerovat pouze krátkodobě, u ne-politiků a nevládních iniciativ, přísně to však trestají u politických stran a politických aktérů. Otevřenost v neshodách, již není sympatická svojí otevřeností, nýbrž je vnímána jako slabost a neschopnost nalézt to pověstné jedno správné řešení.

Veřejnost nerada vidí nepřipravenost, stálé dohadování a permanentní vády, naopak očekává a oceňuje jednotu a týmového ducha, kdy se ctí jedno zřetelné a přijaté řešení. Lidé už jsou politikou unaveni. Procedura jednání, krkolomné hledání společného zájmu a kompromisu je příliš nezajímá. Chtějí výsledky a jasný projev jednoty, což ani tato vznikající iniciativa nepochopila a odmítá přijmout. Ve výsledku, proto jen oslabí zelenou partaj a nastartuje další kolo půtek. Nově, o to, kdo může za oslabení před Evropskými volbami a kdo více škodí zelené politice v Čechách a na Moravě.

Psáno pro deník E15

Archiv článků: únor 2009

Přínosy současné krize

Výzva Kuchtové zeleným uškodí a spojí ji s neúspěchem

Blogeři abecedně