Jan Kubáček

09. 12.

Hrozí Česku "maďarizace" politiky?!

Jan Kubáček Přečteno 5692 krát

Při dnešním projednávání rozpočtu by poslanci měli myslet na Maďarsko, Lotyšsko, Island. Tam přistoupili na přehnanou politizaci státních financí. Každodenní politické bytí v minulosti přetlačilo ekonomickou rozvahu. Současnost známe. I o to se dnes ve sněmovně bude hrát.

V české politice se teď odehrává nevídaná věc. Rozkolísanost vnitropolitických poměrů už zachvacuje i úřednickou vládu, která se stává třetím pólem třenic a politických naschválů. Politické boje se již nevedou jen mezi ČSSD a ODS, případně menšími stranami, ale je do nich naplno vtaženo i jejich dítko – překlenovací kabinet Jana Fischera i premiér sám.

Bohužel, spory s vládou se povětšinou nevedou kvůli koncepčním věcem, vizím či chybám kabinetu. Kritika zní proto, že se Fischer a jeho tým příliš osamostatnili a pokoušejí se o vlastní politiku. Vrásky stranám dělá i neplánovaný růst popularity vlády a zastínění jejich permanentní předvolební kampaně.

Na současných tahanicích okolo státního rozpočtu na rok 2010 se potvrzuje, že strany své volební marketingové aktivity a předvolební slovník přenesly do poslaneckých lavic. Pokoušejí se na sebe strhnout maximum pozornosti a vybojovat si svůj předvolební příběh na základě „malých témat“ a přetahování milionů z jedné kapitoly do druhé. Ovšem z milionů jsou ve výsledku miliardy, sněmovna se mění v nepředvídatelný kotel emocí a přestává být mocensky čitelnou. Rozpočtové tahanice bez ohledu na původní dohodu na Janotově balíčku navíc otřásají i vládou a ministerstvem financí.

Problém je, že povětšinou falešné předvolební písně zpochybňují základní mantinely českého politického řemesla i logiku parlamentní moci. Nedodržují se politické dohody, zaniká základní respekt mezi představiteli stran, drhne komunikace mezi Sněmovnou a vládou. Nakonec se vulgarizuje i to, co by mělo být nedotknutelné – politický kompromis a respekt ke slibu. To vše posiluje rezignaci české veřejnosti na zájem o politiku.

Odhlédněme od ekonomického hlediska i od toho, jakou zprávu vysílá Česko do světa o svém finančním zdraví. On totiž selhává i druhý rozměr celé aktivity – rozměr předvolebního vábení. Politické strany sice vedou poziční boje o jednotlivé kapitoly, avšak veřejnost očekává spíše koncepční přístup a uměřenost.

Budoucnost je nejistá a jakýkoli ekonomický výkyv ovlivňuje i účty českých domácností. Výsledkem dnešního sněmovního boje tak může být upatlaný bolestný kompromis a posílená důvěra v ministra financí a vládu, ale také rostoucí skepse k českým partajím, jež povede k ještě větší averzi stran vůči překlenovací vládě. Což do budoucna nic dobrého nevěstí.

Psáno pro deník E15

02. 12.

TOP 09 a kouzlo reálpolitiky

Jan Kubáček Přečteno 5454 krát

Ustavující sněm stranického benjamínka TOP 09 proběhl jako po drátkách. V polistopadové historii českých partajních sjezdů bude zřejmě připomínán pro svou bezvýhradnou jednomyslnost. Bezproblémový zrod stranických institucí potvrdil, že v rouše eléva se fakticky skrývá starý ostřílený politický matador, který ví, co chce.

I zvolená sestava vedení potvrdila, že stěžejní filozofií tohoto subjektu bude pragmatismus, selský rozum a strohá politická praxe. A zatím se zdá, že to funguje.

Stále více voličů tváří v tvář ekonomickým výhledům domácností, země i Evropy, ale i při pohledu na prázdnou a často útočnou hantýrku předáků dvou největších stran tento střídmý slovník vítá. Nemalá část veřejnosti oceňuje i dosavadní umírněný styl projevu, i to, že duo v partajním vedení neslibuje vzdušné zámky. Jednak by tomu už stejně nikdo nevěřil, jednak by za to po procitnutí do reality přišel velmi přísný trest v podobě propadu popularity. Své o tom mohou vyprávět Unie svobody či Strana zelených.

Kalouskovi a Schwarzenbergovi nepřímo pomáhá i další významný hráč – premiér Jan Fischer a jeho dosavadní přístup k politickému řemeslu. Také on rád vyznává slovní střídmost a spíše technický přístup k politice.

Svým vystupováním Fischer podtrhuje, že i tento styl politiky má šanci něčeho dosáhnout a zároveň si vysloužit podporu veřejnosti. Navíc svou premiérskou vahou a také prázdnou státní kasou dokáže blokovat bezmezné předvolební rozdávání a uplácení voličů, jaké jsme mohli vidět třeba v době předvolebního jara 2006. Velké strany tím ztrácejí významnou výhodu a mediálně slábnou.

Přesto dvojici kormidelníků TOP 09 čeká ještě mnoho politických bouří a zvratů. Pohonem se jim totiž staly hlavně dvě voličské skupiny. První jsou mladší a středně staří voliči, kteří už nadále nechtějí beze smyslu dotovat nehospodárnost státu a obávají se o svoji životní úroveň v penzi. Jsou proto ochotni šetřit a podporovat omezení státní pomoci.

Druhou oporou jsou lidé znechucení mírou korupce, kteří volí v duchu volebních tradic Latinské Ameriky. To znamená, že ctí politiky, kteří jsou zajištěni, s důvěrou, že nepodlehnou finančním svodům. To klade velkou odpovědnost na mnohé politické turisty, kteří doputovali i do TOP 09.
K podporovatelům se přidávají i stoupenci politického idealismu, středoví přelétaví voliči a věční nespokojenci. Ti představují pro preference TOP 09 skutečnou tikající bombu. I k nim si bude muset strana najít pevnou cestu. Přitom uspokojit tyto voliče není vzhledem k jejich malé vyhraněnosti vůbec lehké.

Je zcela nepochybné, že TOP 09 bude nadále čelit nemalému tlaku kariéristů a politických obchodníků. S každým optimistickým průzkumem preferencí jich bude přibývat. Riziko v sobě nese i taktika utajení konkrétního volebního programu, která může posilovat dojem strany s nejasným hodnotovým zázemím.

Snad největší potenciální pastí ale může být podlehnutí kouzlu pragmatismu a reálpolitiky. Pokud by toto vábení zvítězilo nad programem, reálně hrozí nástup politické deziluze. Ten bývá spojen s vlnami populismu a vítězstvím politiky největšího kraválu. Právě toto riziko a potřebu rovnováhy mezi chladným pragmatismem a programovou jasností by měli mít vůdci nové strany pořád na mysli.

Psáno pro deník E15

Archiv článků: prosinec 2009

Hrozí Česku "maďarizace" politiky?!

TOP 09 a kouzlo reálpolitiky

Blogeři abecedně