Vyhrocená situace v Bělorusku potvrzuje, že česká i evropská politika potřebují další nástroje na posílení své lidskoprávní politiky. Tuto roli může zastat tzv. Magnitského zákon umožňující uvalovat sankce na lidské zrůdy porušující lidská práva. Zákon na ochranu lidských práv, tedy jeho českou verzi, předložím na podzim v Poslanecké sněmovně.

Na základě mnou navrženého zákona bude možné uvalovat personalizované sankce na jednotlivce, firmy i organizace, které se dopustí porušování lidských práv či se něm podílí. Může jít o lékaře zodpovědné za nucené odebírání orgánů, podnikatele provozující obchod s otroky, či, jako právě v Bělorusku, osoby podílející se na násilném potlačování pokojných demonstrací.

Své vlastní verze Magnitského zákona už přijaly země po celém světě: USA, Velká Británie, Kanada, Pobaltské státy, od začátku tohoto roku i Kosovo. V procesu příprav je i evropská verze, kterou podporuje i Česko. Zákon by měl být neodmyslitelným nástrojem zahraniční politiky každého státu, který se chce stavět na stranu obhájců lidských práv.

Zákon na ochranu lidských práv posílí pravomoci české vlády v oblasti zahraniční politiky. Hlavním garantem bude Ministerstvo zahraničí, které by pravidelně sbíralo informace o porušovatelích lidských práv. V případě, že odhalí porušování lidských práv, podá ministr zahraničních věcí návrh vládě na zařazení daného člověka či subjektu na sankční seznam.

Návrh zákona představím během debaty u kulatého stolu s odborníky, kterou pořádám v Poslanecké sněmovně příští středu 2. září od 10 hodin. Jako řečníci vystoupí zástupci Ministerstva zahraničních věcí, Ministerstva spravedlnosti, České národní banky, zástupci všech demokratických politických stran ve Sněmovně, senátoři a další experti (mezi nimi Ondřej Kundra z Respektu či Olga Lomová a Michael Romancov z Univerzity Karlovy).

O Magnitského zákoně jsem v minulosti vydal články na svém blogu, poskytl jsem rozhovory či komentáře, v nichž samotný zákon a okolnosti jeho vzniku popisuji s více podrobnostmi.