Pražská kampaň bolí, jako nikdy dřív
Volební kampaň bolí. Nejvíc v Praze. Kdo tomu na venkově odvykl - stačí pár dní -, neměl by se do metropole vracet bez prášků na uklidnění. Tolik metrů polepených politickou agitací v životě neviděli ani ti nejotrlejší pamětníci.
Zasvinění ulic a vůbec veřejného prostoru outdoorovou reklamou přesáhlo únosné meze už dřív. Ale s volbami je to ještě horší: reklamy je víc a musíte jí opravdu „čelit“. Všechny ty třeskuté sliby a milé šestimetrové obličeje prostě nemůžete jen tak vypustit, je-li vám život v Praze milý. Příliš se vás týkají, musíte se s nimi konfrontovat – mají pravdu, lžou, věříte jim, vysmívají se vám? Je to mnohem důvěrnější, než reklama na mobilní telefon nebo auto. Chtějí váš hlas!
Projet severojižní magistrálou mezi D1 a Holešovicemi je martyrium, protože když řídíte, nemůžete zavřít oči ani se koukat jinam, než před sebe. Reklamní plánovači to bohužel vědí, sadisticky počítají i s dopravní zácpou. Vytěží váš pohled beze zbytku.
Politici, kteří slibují slušnost a konec arogance, si společně bez skrupulí podmanili tváře ulic. Je to neslušné. Arogantní.
Nejsmutnější je pohled na fasády, překryté obřími reklamními plachtami. I těch je čím dál tím víc. Je jasné, že dům kapituloval. Nežije, sebrali mu architekturu, stojí jen jako věšák na propagandu. Reklamizace domů není politická specialita, ale manažeři politiky ji rádi převzali.
Novinkou kampaně naopak jsou tří, čtyřmetrové věže, rozeseté po veřejných prostranstvích, kudy chodí hodně lidí. Kdyby takovou reklamu chtěl vztyčit někdo jiný než politické strany, třeba vy, nejspíš by ho na radnici vyrazili, a pokud náhodou ne, zkasírovali by ho za zábor veřejného prostranství.
Politické strany si mohou na chodník strčit co chtějí, a mají to zadarmo. Respektive, teoreticky by tuhle „nabídku“ mohli využít všichni kandidáti, nejen strany, ale ne každý je na takový styl kampaně zařízený, on jen pronájem lešení a výroba plachet, do kterých jsou věže zabalené, něco stojí. Takže v tomto formátu, který nejen obtěžuje pozornost, ale někdy přímo fyzicky překáží (viz snímky), dominuje ODS. Obejděte to - tady stojím já!
Na plakátech je už všechno možné, od světového umění pro Pražany po méně chamtivosti (rozumíme si, nějakou ano, ale ne tolik). Kdyby strany věděly jak, určitě by hedlajnovaly i psí hovínka, ta přece občany taky trápí.
Bohužel, billboard s nápisem Tohle je poslední billboard, který od nás uvidíte, nikdo nemá. Takže volba bude zase těžká, se sebezapřením. Ta bolest se ještě dá překousnout.
Zasvinění ulic a vůbec veřejného prostoru outdoorovou reklamou přesáhlo únosné meze už dřív. Ale s volbami je to ještě horší: reklamy je víc a musíte jí opravdu „čelit“. Všechny ty třeskuté sliby a milé šestimetrové obličeje prostě nemůžete jen tak vypustit, je-li vám život v Praze milý. Příliš se vás týkají, musíte se s nimi konfrontovat – mají pravdu, lžou, věříte jim, vysmívají se vám? Je to mnohem důvěrnější, než reklama na mobilní telefon nebo auto. Chtějí váš hlas!
Projet severojižní magistrálou mezi D1 a Holešovicemi je martyrium, protože když řídíte, nemůžete zavřít oči ani se koukat jinam, než před sebe. Reklamní plánovači to bohužel vědí, sadisticky počítají i s dopravní zácpou. Vytěží váš pohled beze zbytku.
Politici, kteří slibují slušnost a konec arogance, si společně bez skrupulí podmanili tváře ulic. Je to neslušné. Arogantní.
Nejsmutnější je pohled na fasády, překryté obřími reklamními plachtami. I těch je čím dál tím víc. Je jasné, že dům kapituloval. Nežije, sebrali mu architekturu, stojí jen jako věšák na propagandu. Reklamizace domů není politická specialita, ale manažeři politiky ji rádi převzali.
Novinkou kampaně naopak jsou tří, čtyřmetrové věže, rozeseté po veřejných prostranstvích, kudy chodí hodně lidí. Kdyby takovou reklamu chtěl vztyčit někdo jiný než politické strany, třeba vy, nejspíš by ho na radnici vyrazili, a pokud náhodou ne, zkasírovali by ho za zábor veřejného prostranství.
Politické strany si mohou na chodník strčit co chtějí, a mají to zadarmo. Respektive, teoreticky by tuhle „nabídku“ mohli využít všichni kandidáti, nejen strany, ale ne každý je na takový styl kampaně zařízený, on jen pronájem lešení a výroba plachet, do kterých jsou věže zabalené, něco stojí. Takže v tomto formátu, který nejen obtěžuje pozornost, ale někdy přímo fyzicky překáží (viz snímky), dominuje ODS. Obejděte to - tady stojím já!
Na plakátech je už všechno možné, od světového umění pro Pražany po méně chamtivosti (rozumíme si, nějakou ano, ale ne tolik). Kdyby strany věděly jak, určitě by hedlajnovaly i psí hovínka, ta přece občany taky trápí.
Bohužel, billboard s nápisem Tohle je poslední billboard, který od nás uvidíte, nikdo nemá. Takže volba bude zase těžká, se sebezapřením. Ta bolest se ještě dá překousnout.