Neničme si vlastní prosperitu
Česká republika se v právě vydaném žebříčku „Doing Business“, v němž Světová banka každoročně hodnotí podmínky pro podnikání v členských zemích, umístila na 36. místě. Hodnocení posuzuje deset základních okruhů objektivně měřitelných například časovými lhůtami, finančními náklady nebo počtem požadovaných dokumentů, razítek a povolení. Celkové umístění jednotlivých zemí v žebříčku je výslednicí dílčích hodnocení ve všech oblastech.
Svým způsobem bychom mohli slavit, loni jsme totiž ve stejném žebříčku skončili na 44. místě. Vše je ale relativní. Zatímco jsme nejlepší ze zemí Visegrádské čtyřky, s nimiž se často poměřujeme, a stále se také přibližujeme těm nejlepším, do extraligy - tedy první dvacítky – nám zbývá ještě kus cesty. Jenže právě nejvyšší umístění v podobných žebříčcích musí být ambicí každého ministra. Z této perspektivy samozřejmě není ani 36. místo důvodem k oslavě, ale naopak spíš výzvou k větší politické aktivitě a dalšímu zlepšení.
Z průzkumu Světové banky vyplývá, že nejvíc náš stát komplikuje podnikání v oblasti zakládání firem, vyřizování stavebních povolení a taky placení daní – v nich se Česká republika pohybuje až kolem 100. místa. Tyto oblasti spadají do gescí ministerstev spravedlnosti, místního rozvoje a financí a jasně ukazují, že v podpoře podnikání v nich musíme výrazně přidat. Nejlépe naopak z hodnocení vycházíme ohledně zahraničního obchodu a obecně v oblasti průmyslu.
V praxi to znamená, že zatímco ve srovnání se světem jen minimálně komplikujeme obchodování se zahraničím, klademe podnikatelům nejvíce překážek právě u nás doma. Sami si tedy ničíme svou vlastní produktivitu, která se odráží na bohatství nás všech. Bráníme růstu firem, komplikujeme vztahy mezi investory, takže jen obtížně získávají externí kapitál a špatně funguje i naše obchodní justice. Jinými slovy: stále podnikatele obtěžujeme zbytečnými razítky a vleklou administrativou, která je od podnikání v České republice logicky odrazuje.
Co z toho plyne? Pro mě jako ministra průmyslu a obchodu naprosto jednoznačné zadání: všechny tyto komplikace chci co nejvíc a také nejrychleji odstranit a posunout tak Českou republiku do první dvacítky. Právě ministerstvo průmyslu a obchodu se v této oblasti může stát stěžejní koordinační institucí.
V nejbližší době proto probereme výsledky žebříčku se Světovou bankou a poté i se všemi domácími podnikatelskými svazy. Z výsledků jednání následně připravím analýzu, jíž představím vládě. Poté vypracuji akční plán, který začne konkrétní překážky v podnikání a obchodu – včetně legislativy - odstraňovat. Za rok naši práci znovu nejlépe ohodnotí Světová banka.
Svým způsobem bychom mohli slavit, loni jsme totiž ve stejném žebříčku skončili na 44. místě. Vše je ale relativní. Zatímco jsme nejlepší ze zemí Visegrádské čtyřky, s nimiž se často poměřujeme, a stále se také přibližujeme těm nejlepším, do extraligy - tedy první dvacítky – nám zbývá ještě kus cesty. Jenže právě nejvyšší umístění v podobných žebříčcích musí být ambicí každého ministra. Z této perspektivy samozřejmě není ani 36. místo důvodem k oslavě, ale naopak spíš výzvou k větší politické aktivitě a dalšímu zlepšení.
Z průzkumu Světové banky vyplývá, že nejvíc náš stát komplikuje podnikání v oblasti zakládání firem, vyřizování stavebních povolení a taky placení daní – v nich se Česká republika pohybuje až kolem 100. místa. Tyto oblasti spadají do gescí ministerstev spravedlnosti, místního rozvoje a financí a jasně ukazují, že v podpoře podnikání v nich musíme výrazně přidat. Nejlépe naopak z hodnocení vycházíme ohledně zahraničního obchodu a obecně v oblasti průmyslu.
V praxi to znamená, že zatímco ve srovnání se světem jen minimálně komplikujeme obchodování se zahraničím, klademe podnikatelům nejvíce překážek právě u nás doma. Sami si tedy ničíme svou vlastní produktivitu, která se odráží na bohatství nás všech. Bráníme růstu firem, komplikujeme vztahy mezi investory, takže jen obtížně získávají externí kapitál a špatně funguje i naše obchodní justice. Jinými slovy: stále podnikatele obtěžujeme zbytečnými razítky a vleklou administrativou, která je od podnikání v České republice logicky odrazuje.
Co z toho plyne? Pro mě jako ministra průmyslu a obchodu naprosto jednoznačné zadání: všechny tyto komplikace chci co nejvíc a také nejrychleji odstranit a posunout tak Českou republiku do první dvacítky. Právě ministerstvo průmyslu a obchodu se v této oblasti může stát stěžejní koordinační institucí.
V nejbližší době proto probereme výsledky žebříčku se Světovou bankou a poté i se všemi domácími podnikatelskými svazy. Z výsledků jednání následně připravím analýzu, jíž představím vládě. Poté vypracuji akční plán, který začne konkrétní překážky v podnikání a obchodu – včetně legislativy - odstraňovat. Za rok naši práci znovu nejlépe ohodnotí Světová banka.