V sobotu se na Václavském náměstí sešlo ohromujících sto dvacet tisíc lidí, aby vyjádřilo svůj ostrý nesouhlas s touto vládou. Jak rozumět této překvapivě vysoké účasti, jaké je poselství této demonstrace?
Je tu snaha neoliberálních médií a vládních politiků vydávat demonstraci za protest lidí, kteří nejsou ochotni unést nezbytné škrty v sociálních výdajích. Tito lidé prý nepochopili, že víc peněz prostě nemáme a že si nemůžeme dovolit žít na dluh. Část z těchto lidí to nechápe, protože jim to vláda nedostatečně vysvětlila, část z nich bude nadávat vždycky. Podle tohoto vysvětlení se společnost dělí na ty rozumné, kteří chápou nutnost úspor a škrtů a na ty nerozumné (levičáky), kteří to nechápou. Toto je klasická neoliberální ideologická demagogie.
Řečníci na demonstraci nemluvili jen o škrtech, ale také o korupci, klientelismu a rozkrádání státu. Jinými slovy nejde jen o to, že se škrtá, ale kdo škrtá. Škrtá vláda, která připouští systematické rozkrádání veřejného majetku a která je s velkou pravděpodobností k tomu nucena a zezadu řízena klientelistickými ekonomickými lobbistickými skupinami. Tím v očích občanů ztrácí na legitimitě. Pokud taková vláda svými škrty a daňovými úpravami zhoršuje už tak nepříliš slavnou životní úroveň sociálně slabších vrstev i části střední třídy, pak je to pro postižené občany nesnesitelné. Nejdřív se musí přestat krást a teprve pak se může škrtat. A nejde jen o morální křivdu, ta věc má reálné ekonomické základy. Jestliže podle odhadu odborníků se z veřejných rozpočtů ročně ztratí až sto miliard v rámci předražených veřejných zakázek, pak taková suma by bohatě stačila na uspokojení většiny požadavků protestujících lidí.
Současná vláda ovšem lidi neštve jen pouhými škrty. Jde také o to, že v rámci uskutečňování svých reforem provádí asociální kroky. Například zavedení povinnosti veřejně prospěšných prací pro proplácení podpor v nezaměstnanosti je pro normálního člověka neskutečně ponižující. Proč by si měl člověk platící si eventuelní podporu v nezaměstnanosti v rámci svého sociálního pojištění ještě nějak navíc tuto podporu zasluhovat tím, že bude zametat ulice? Jak se asi cítí otec od rodiny, který po třiceti letech práce účetního dostane vyhazov a má si obléknout metařský mundúr. Jak se asi cítí před svými dětmi a sousedy? Efekt tohoto opatření je nulový, ale ztráty na lidské důstojnosti obrovské. Vláda také zcela bezdůvodně hodlá v rámci jakéhosi pofidérního zvyšování efektivnosti vysokých škol likvidovat akademické svobody, na které jsme si už po revoluci za dvacet let zvykli. Tím dostává do varu studenty a inteligenci, tedy další skupinu obyvatelstva, která do té doby patřila mezi její voliče. Cílem je dostat pod kontrolu soukromého sektoru dosud nezávislou akademickou aféru. Ve hře jsou zřejmě další veřejné zakázky pro kmotrovské firmy a fleky pro druhou garnituru politiků, pro něž se už obtížně zřejmě shání obživa.
Celou řadu tzv. reformních kroků provází silné podezření, že jsou dělány jenom proto, aby se kmotrům v pozadí přihrály další zakázky nebo se k nim např. do soukromých penzijních fondů přelily veřejné peníze. Vezměme si kauzu nesmyslné změny výplaty sociálních dávek, která tak otravuje občany a za níž jsou s velkou pravděpodobností velké zakázky pro firmy spjaté s vedením ministerstva práce. K tomu všemu si připočtěme tragikomické vystoupení Věcí veřejných vrcholící soudním procesem s Bártou a Škárkou, při němž se plně odkryla korupční a podvodná podstata této strany. A navrch přidejme mazánka s kolibříkem.
Vláda bez legitimity jen stěží může provádět nepopulární kroky, ale už vůbec si nemůže dovolit aroganci a ponižování. Potom se nedivme, když na Václavák napochoduje sto tisíc naštvaných občanů.