Mezi roky 1939 a 1944 se počet průmyslových dělníků v protektorátu zvýšil ze 730 tisíc na 880 tisíc. V roce 1944 byl podíl protektorátních továren na zbrojním průmyslu Říše podstatně vyšší, než kdykoliv předtím. Nikdy předtím se netočilo tolik filmů – sto čtrnáct za dobu protektorátu, a vedle padesáti šesti komedií se mezi díly českých tvůrců objevily i otevřeně propagandistické a antisemitské snímky. Protektorátní umělci po atentátu na Reinharda Heydricha bez ostychu zasedli v Národním divadle, aby vyjádřili smutek a věrnost Říši. Mnozí z nich, ověnčení už komunistickými tituly národního a zasloužilého umělce, si to později zopakují ještě za Stalina i proti Chartě 77.
Vladimír Putin ztotožnil ve svých představách sám sebe s Ruskem. Vůdcům velkých států se to občas stává. Jeden z největších amerických psychologů Robert J.Lifton to pojmenoval syndromem supervelmoci. Patří k tomu narativ ať už reálného nebo smyšleného kolektivního traumatu, jaderné zbraně, a to, čemu profesor Lifton říká „mentalita Armagedonu“. Nedá se to léčit.
Nedělní Otázky Václava Moravce se, jemně řečeno, nestřetly s realitou. Anebo v ní, naopak, tvrdě vytrvaly. Ale to by asi měl posoudit sám čtenář.
Pražský břevnovský klášter benediktinů je nejstarší, a s výjimkou čtyřiceti let komunistické zvůle, souvisle existující institucí v České republice. Kníže Boleslav II. a biskup Vojtěch ho společně založili už roku 993. Tisíc let práce na vzdělanosti a víře. Zásluhy kláštera o vzdělání v Čechách uznával i císař Josef II, který jinak kláštery šmahem rušil. Zlomilo se to až v roce 1951, kdy klášter obsadila Státní bezpečnost. Do roku 1990 zde byl potom Archiv ministerstva vnitra a utajované pracoviště StB. Vnitro, samozřejmě, obsadilo i všechny rozsáhlé pozemky, které ke klášteru patřily.
„Severoatlantické elity jsou horším protivníkem, než byl Hitler a jeho Třetí říše. Už od devatenáctého století je cílem psychohistorické speciální operace Západu vytvoření rusofobních Slovanů jako psychologického typu a politické síly. Jejich úkolem je odervat Ukrajinu od Ruska, a postavit proti němu „protiruskou Rus“ a „svobodnou a demokratickou alternativu impéria“. Andrej Fursov, ředitel Centra ruských studií Moskevské univerzity humanitních věd.
Zdroj - http://www.narodsobor.ru/events/analytics/19681-andrej-fursov-lukraina-nuzhna-dlya-udara-po-rossiir#.UxR-gJCA3oY