Nutit nejctihodnějšího Sira Nicholase Wintona, aby ve věku sto pěti let letěl do Prahy a teprve zde po Řádu TGM z roku 1998 přijal i nejvyšší české státní vyznamenání Řád Bílého lva, je nevkusné samo o sobě. O co důstojnější by bylo předat mu je u něj doma, anebo na londýnské ambasádě. Český prezident se na poslední chvíli ještě přiživí na odlesku tohoto fascinujícího příběhu cizí lidskosti, ale ani tentokrát se nikdo neodváží sdělit nepohodlnou pravdu. Hrdinství Nicholase Wintona v roce 1939 totiž ze všeho nejvíce bylo zrcadlem zhroucení lidskosti a slušnosti české společnosti a státu po Mnichovu.