Protože nenabízí řešení ani program. Pouhý protest a silná slova nejsou cesta.

Úvodem bych ráda vyjádřila, že dokážu pochopit ty, kteří na Letnou pojedou sdílet své postoje s jinými, podobně nespokojenými. Je to pro mnohé náboj a osobní potřeba, že své kritické názory nemají sami, a že to společně dají najevo. Proč ne. Patří to k demokracii - svobodně a nahlas říct, co si myslím. V tomto směru může Letná splnit očekávání těch, kteří tam budou, protože slov, kterým budou moci zatleskat, tam bude padat jistě dost. Slov...

Pokud ale kdokoli vkládá do Letné nějaká očekávání a naděje, bude zklamán. Jako mnohokrát předtím. Důvodů, proč „Letná nebude vzletná“, je totiž víc.

Především Letná nenabízí žádné řešení ani program. Umí říct nahlas, co a hlavně kdo se jí nelíbí, formuluje naivní ultimatum (nebo si někdo opravdu myslí, že zafunguje?), ale tím to končí. O dalším se bezradně až cudně mlčí. Proč? Protože všichni kolem Milionu chvilek si musí sakra uvědomovat, že volat dnes po volbách by pro ně bylo "sebevražedné". Nové volby by totiž nevyřešily zhola nic - opět by, dle průzkumů, vynesly do čela toho, jemuž jsou kladena ona ultimáta. Tedy Andreje Babiše a jeho ANO. Protože voliči ho neopouštějí přes všechny argumenty, které jsou na jeho hlavu snášeny. Má tak pevnou voličskou základnu, že ji neoslabí několik Letných, natož jedna. A sám Andrej Babiš není žádné "ořezávátko", které by se zaleklo nějakých ultimát. Pokud to někdo čeká, je politicky naivním mládětem. Doba slabých premiérů je pryč. Je tu silný hráč, kterého nerozhodí a neporazí jen tak někdo. A kterého si předchůdci vlastní neschopností a schopností všeho vyrobili.

Programem Chvilek tedy rozhodně nemohou být nové volby. To by bylo fiasko. Ale nic jiného v demokratické zemi nerozdává karty, než právě volby, takže všechny ty Chvilky stojí už "nechvilku" před neřešitelným problémem - jak vyšachovat Andreje Babiše z politiky, když volby tou cestou nejsou, ale současně v demokratické zemi jiná cesta než volby neexistuje. Takže řešení dnes prostě nemají.

Je to situace podobná situaci polistopadové, kdy se po prvních svobodných volbách intelektuálně tápalo - ovšem jen do okamžiku, než Václav Klaus senior založil ODS jako klasickou stranu, a zavelel tím jasný směr - souboj klasických politických stran namísto všeobjímajícího hnutí OF, tedy směr ke klasickým demokratickým principům v porevoluční době. Řadu lidí tím tehdy zaskočil, protože uměli sice revoluci, ale neuměli klasickou politiku.

Milion chvilek je tedy takovým novodobým OF, ovšem oproti OF z listopadu 1989 je jeho slabým odvarem (a není to jen proto, že namísto respektovaného Havla má v čele nedostudovaného mladíka, jehož jméno si ani nevzpomenete). Proč? Chvilky nemají ani zlomek někdejší podpory OF napříč republikou, a hlavně nemají skutečnou osobnost v čele, která by vystoupila na pódium, celou zemi oslovila, nadchla, následně založila stranu a vyhrála volby. Protože jinak to prostě v demokratické zemi nejde.

Takže namísto programu padají nic neřešící ultimáta (snad aby si Chvilky zachovaly tvář a měly vůbec co říct), a nedostatek alespoň jedné výrazné osobnosti se nahrazuje mnoha tvářemi uměleckého světa, které ovšem nikdy nemohou splnit žádné z daných očekávání. Tedy změnu čehokoliv. Stranou ponechávám kádrování oněch uměleckých jmen a dvojí metr.

Navíc soustředění na ono jedno jméno dotyčnému vůbec neškodí. Naopak. Zvyšuje jeho důležitost, protože vše se točí kolem něj, jakoby tu jiná jména nebyla, a nemohu se ubránit dojmu, že Andrej Babiš se na demonstraci na Letné dokonce těší. Musí být pro něj totiž přitažlivé dívat se na bezmoc v přímém přenosu, navíc když v té hře hraje hlavní roli.
A Miliony chvilek se symbolem bezmoci stávají čím dál víc. Možná umí mluvit (viz i heslo umělců "Mluvme spolu"), možná umí organizovat, ale neumí konat. A bez práce nejsou koláče.

Je už totiž co porovnávat. Milion chvilek mluví, zatímco nově založená Trikolóra se rozjela po celé republice a maká a zakládá své místní organizace a je jí všude plno. Tedy vsadila na klasickou politiku odzdola. Tedy méně mluví, více dělá. Jak uspěje, ukáže čas – ale nástup má více než nadějný.

Už dnes naopak můžeme říct o Milionu chvilek na Letné (a jinde), že neuspějí. Nemají totiž čím, protože prázdná slova ani ultimáta prostě nestačí. Nemají-li koho postavit do voleb, nepomohou žádné tváře z Národního divadla a jiných pódií. Lidé by možná i vyslyšeli, že spolu mají mluvit, ale chtějí současně slyšet o čem. A Miliony chvilek žádná témata mimo jména Andrej Babiš nenabízejí. Pokud do dnešních dnů nepochopily, že toto téma prostě nefunguje, o něčem to svědčí.

Zkrátka někdo by měl Milionům chvilek říct, že protestování není program, ultimáta nenahradí volby, a nedostatek osobností nemohou na pódiích alternovat herci a zpěváci. Jakkoli dobří.