Piráti a STAN nám před volbami připravili bohatýrský švédský stůl, na němž je na 84 talířích formulován názor této volební koalice na různé aspekty stavu naší společnosti a velmi podrobně navrženy kroky, jak tento povětšinou podle jejich názoru bídný stav, změnit. To oceňuji, protože to dává možnost posoudit, do jaké míry jsou takové představy reálné. V tomto blogu okomentuji obsah jednoho talíře, na němž je výzkum a vývoj, který jistě není ten nejdůležitější, ale kterému rozumím a mohu ho tedy posoudit. Jak uvidíme, tak, jako v mnoha jiných oblastech, chybí i v této oblasti Pirátům a STAN znalosti faktů. Zjevně se neřídí svým vlastním heslem „Smysluplná rozhodnutí na základě faktů“. To je pak vede k nekompetentním závěrům.

Primárním cílem tohoto blogu není kritika představ Pirátů a STAN ve výzkumu a inovacích, ale zamyšlení nad dvěma důležitými aspekty stavu našeho výzkumu a inovací, naším postavením ve světovém kontextu a rolí institucionálního financování výzkumu. To, že tyto dva aspekty do svého programu zahrnuly, je vítané, protože se však autoři materiálu neopírají o fakta, ale jen velmi povrchní znalosti, docházejí k nekompetentním závěrům. To se ovšem netýká jen tohoto tématu a těchto dvou stran, ale ztráta zájmu o FAKTA a ochota si je najít, je charakteristické pro celou naši politickou scénu.

Základním dokumentem koalice Pirátů a STAN pro nastávající volby do Poslanecké sněmovny jsou Programové priority pro parlamentní volby 2021, jež zahrnují 15 témat. Jedno z nich je i školství, věda a sport, u něhož jsou jako zodpovědní autoři uvedeni Daniel Mazur a Petr Gazdík. A jedna z jeho čtyř částí je věnovaná výzkumu a inovacím, kde jsou základní představy Pirátů a STAN formulovány takto

Výzkumem a inovacemi na světovou úroveň
• Český výzkum může patřit k světové elitě. Stačí mu vytvořit podmínky. Dejme mu průhlednou a stabilní podporu s důrazem na hodnocení kvality.
• Naším cílem je, aby v mezinárodním srovnání mělo Česko stabilně aspoň 1 instituci v první stovce pozic v žebříčcích výzkumu i v inovacích a dále polepšit si také v celkovém srovnání výzkumných institucí, výzkumu i inovací.
• Budeme pokračovat v trendu financování výzkumu na základě hodnocení silných a slabých stránek vědních oborů ČR v porovnání se světovým standardem pomocí tzv. Metodiky 2017+.
• Nasměrujeme míru institucionální podpory výzkumu na veřejných vysokých školách a veřejných výzkumných institucích k 60 %, ostatní zdroje budou v grantech.
• Posílíme Radu vlády pro výzkum, vývoj a inovace. Pod její koordinací sjednotíme procesní pravidla dotačních programů napříč národním financováním tak, aby u všech hodnocení kvality odpovídala standardům států západní a severní EU.
• Zajistíme, aby vědecké články z výzkumu realizovaného za veřejné peníze byly veřejně dostupné a zdarma využívané.

Jejím autorem je pravděpodobně první výše uvedený, RNDr. Daniel Mazur PhD., který o sobě uvádí toto

Jsem racionální člověk v osobním životě i v politice. Vystudoval jsem fyziku na matfyzu v Praze, doktorát (z pevných látek a materiálové fyziky na Illinois Institute of Technology, pozn. J. Ch.) jsem získal v Chicagu. Po návratu do Evropy jsem učil a bádal na Ženevské univerzitě a později jsem jako vědec působil v Itálii. Jako vědecký projektový manažer jsem kontroloval využití peněz a tvorbu výstupů z výzkumných projektů. To mě živí i teď. Ve volných chvílích čtu, hlavně literaturu faktu, rád poslouchám audioknihy a hraju deskové hry a někdy i počítačové strategie.

Jde tedy o člověka, který má k tématu velmi blízko a sám výzkum a transfer technologií sám provozoval/provozuje. Ani to ovšem nestačí k tomu, aby mohl napsat smysluplný program, k tomu je potřeba ještě znát FAKTA o prostředí, o němž hovoří, tj. stavu výzkumu a inovací v ČR a způsobu jejich financování. V následujícím podrobně okomentuji druhý a čtvrtý bod výše uvedeného programu, které považuji za nejdůležitější a které se týkají stavu našeho výzkumu a způsobu jeho finanční podpory.


Výše uvedené teze o výzkumu a inovacích jsou podrobně rozvedeny a odůvodněny v materiálu Výzkumem a inovacemi na světovou úroveň, v němž autor nejdříve vysvětluje, proč „Takhle to dál nejde“ a pak identifikuje „V čem je problém“ takto

Vědecký výkon 90 procent českých výzkumných institucí leží kolem 420. místa (340. až 480.) v celosvětovém srovnání. V inovacích se 90 procent pohybuje od 400. do 550. místa. Naše nejlepší výzkumné instituce se umisťují na 100. místě ve výzkumu a 300. místě v inovacích. Ve stejných žebříčcích se srovnatelně velké ekonomiky východní a jižní Evropy pohybují v podobných číslech. Výzkumné instituce zemí západní a severní Evropy (Belgie, Nizozemsko, Švédsko) jsou naopak konzistentně výše ve výzkumu i inovacích [2].

Po tomto konstatování následuje pokus o analýzu příčin tohoto stavu, která obsahuje obvyklou reminiscenci toho, kolik prostředků a kdo dává do našeho výzkumu, kolik v něm pracuje zaměstnanců apod. ve srovnání se světem. Pak se hovoří v obecné rovině o známých strukturálních problémech, jako je inbreeding, odliv a příliv mozků., kvalita hodnocení atd. To všechno jsou dobře známé věci.


Výše uvedený odkaz [2] je na žebříčky časopisů a zemí sestavené skupinou pracovníků ze španělské Státní agentury pro vědu a čtyř španělských univerzit v rámci projektu SCImago, které se opírají o databázi Scopus.

SCImago je ovšem mimořádně nespolehlivý zdroj informací o výzkumu a inovacích, což v kombinaci s tragickým nepochopením samotného smyslu čísel v žebříčcích uváděných, vede autora k nesmyslným tvrzením a z nich pak k nekompetentním závěrům. SCImago sestavuje žebříčky ve výzkumu, inovacích a společenské relevanci a zahrnuje vládní instituce, univerzity, zdravotnické instituce, podniky (včetně gigantů jako jsou Alphabet, Google, Facebook či Microsoft) a neziskovky včetně různých vydavatelství. Žebříčky v jednotlivých oblastech lze dále členit podle výše uvedených typů instituce. Na uvedené webové stránce je odkaz na metodologii hodnocení, z níž plane, dvě důležitá kritéria neberou ohled na velikost instituce, takže nepřekvapí, že na prvním místě ve výzkumu je Čínská akademie věd, čtvrtá CNRS, francouzská analogie naší Akademie věd a pátá Ruská akademie věd. Co ovšem překvapí, je skutečnost, že druhé ve výzkumu je Ministerstvo školství Číny, šestá Americká společnost rakoviny (American Cancer Society), desáté Ministerstvo zdravotnictví USA a na krásném 33 místě daleko před Univerzitou Princeton a Kalifornským technologickým institutem jsou Lékařská centra poskytující péči americkým válečným veteránům. Jak ministerstva a pečovatelské instituce provádějí špičkový výzkum, vědí zjevně jen autoři SCImaga. Jaký smysl má takový žebříček, je otázka, kterou si každý přemýšlející člověk jistě položí. Piráti a STAN zjevně ne, či spíše se nikdy na tento žebříček podrobně nepodívali.

Další nestandardní věc se týká způsobu presentace žebříčků. Vzhledem k tomu, že v případě, že žebříčky obsahuji tisíce institucí (SCImago jich má 7553), je běžné uvádět jednotlivá pořadí jen prvních jedné či dvou stovek a pak sdružovat instituce do skupin po 50 či 100. Takže například Karlova univerzita je v žebříčku univerzit sestavovaného britským THES na 501-600 místě, zatímco v šanghajském ARWU je 201-300. SCImago také sdružuje instituce s malým rozdílem do skupin, ale u všech 7553 institucí udává formální pořadí a pak pořadí skupiny, kam daná instituce padne. To je velmi nešikovně a jak uvidíme matoucí. Tak například nejlepší česká instituce ve výzkumu je „Akademie věd ČR“, u níž je tento zápis

122 (102) Akademie věd ČR
Podíváme-li se do celé tabulky, zjistíme, Akademie věd ČR je ve 102 skupině, která zahrnuje instituce na 121-122 místě, takže pro uživatele by bylo daleko přívětivější uváděti tento interval, tj.
122 (102) Akademie věd ČR, skupina 121-122

U Akademie věd není rozdíl mezi oběma čísly 122 a 102 velký, ale u dalších našich institucí ve výzkumu se výrazně zvětšuje
253 (179) Univerzita Karlova, skupina 252-254
449 (250) Masarykova univerzita, skupina 449-451
1444 (343) České vysoké učení technické, skupina 1440-1457
A pak jako poslední
7276 (481) Fakultní nemocnice Plzeň, skupina 7271-7286

V případě inovaci je rozdíl mezi oběma čísly ještě větší a to jak u těch nejlepších
599 (296) Masarykův onkologický ústav, skupina 599-603
604 (297) Ústav organické chemie a biochemie AV ČR, samostatně 604
735 (323) Ústav makromolekulární chemie AV ČR, samostatně 735
856 (342) Mikrobiologický ústav AV ČR, skupina 850-861
tak ještě více u těch zbývajících 90 procent počínaje
1467 (395) Fakultní nemocnice Brno, skupina 1454-1468
a konče
7491 (547) Ústav výzkumu globální změny AV ČR, skupina7107-7533

Žebříček výzkumu dává navíc takové absurdity, jako, že Výzkumný ústav veterinárního lékařství, veřejná výzkumná instituce zřízená Ministerstvem zemědělství, je ve výzkumu daleko lepší než čtyři špičkové ústavy Akademie věd, Fyzikální ústav, Matematický ústav, Ústav organické chemie a biochemie a Ústav fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského. Nejpikantnější je ovšem skutečnost, že podle SCImago je ve výzkumu před Karlovou univerzitou na 247 místě „Egyptian Network of High Energy Physics“ což je neformální skupina asi 20 egyptských fyziků, kteří se pod tímto názvem podílejí na experimentu CMS na urychlovači LHC v CERN, který spolu s dalším velkým experimentem ATLAS, na němž se podílejí čeští fyzikové, v roce 2012 objevil Higgsův boson.

Takovéto absurdity se týkají ovšem i těch nejlepších univerzit. Podle SCImago je Univerzita v Sao Paolo (201-250 v THES, 101-150 v ARWU) mezi nimi na 10 místě, jasně před čtyřmi skutečně nejlepšími univerzitami na světě, které jsou ve všech žebříčcích v první desítce: Cambridge na 17 místě, MIT na 28 místě, Princeton na 97 místě a Kalifornský technologický institut na 99 místě. A Princeton a Caltech předstihla na 93 místě i obskurní Univerzita Estadual Paulista Julio de Mesquita Filho,1000-1200 v THES, 301-400 v ARWU. Vrcholem absurdit žebříčku SCImago je pravděpodobně skutečnost, že ve výzkumu je ve srovnání všech typů institucí na 98 místě, daleko před univerzitou Princetonu a Kalifornským technologickým institutem, BMJ Group, což je vydavatelství literatury zdravotnického sektoru. Žebříčky SCImaga jsou naprosto bezcenné a jejich uživatele jenom matou. To, že si ho vybrali Piráti a STAN, je smutnou ilustrací jejich neschopnosti oddělit zrno od plev.


Z výše uvedeného je zjevné, že pan Mazur nepochopil ani význam čísel uváděných v žebříčcích a pořadí skupiny do níž daná instituce padne, považoval za pořadí v žebříčku. Takže tvrzení pana Mazura, že

Vědecký výkon 90 procent českých výzkumných institucí leží kolem 420. místa (340. až 480.) v celosvětovém srovnání.

ve skutečnosti znamená, že kromě Akademie věd, Karlovy a Masarykovy univerzity jsou ostatní naše výzkumné instituce rozprostřeny po celém peletonu, od skupiny na 1440-1457 místa (České vysoké učení technické) do skupiny na 7271-7286 místa, tedy těsně před koncem žebříčku (FN Plzeň). Podobně tvrzení, že

V inovacích se 90 procent pohybuje od 400. do 550. místa.

ve skutečnosti znamená, že těch 90 procent našich institucí se v inovacích umisťuje od skupiny na 1454-1468 místě (Fakultní nemocnice Brno) do poslední skupiny na 7107-7533 místě (Ústav výzkumu globální změny AV ČR). A pokud jde o tvrzení, že

Naše nejlepší výzkumné instituce se umisťují na 100. místě ve výzkumu a 300. místě v inovacích.

pak kolem 100 místa se ve výzkumu umisťuje jedině Akademie věd, ale v inovacích je naše nejlepší instituce Masarykův onkologický ústav až ve skupině na 599-603.

Vize Pirátů a STAN
V mezinárodním srovnání bude mít Česko stabilně aspoň jednu instituci v první stovce pozic v žebříčcích výzkumu i v inovacích. Polepšíme si také v celkovém srovnání výzkumných institucí, výzkumu i inovací. Přiblížíme se evropským lídrům, jako jsou Belgie, Nizozemí či Rakousko.

se proto neopírá o znalost reality. Žebříčky SCImaga nemají smysl, ale pokud je chtějí Piráti a STAN brát vážně, pak cíl dostat jednu naši instituci do první stovky v inovacích je naprostá utopie. Evropskými lídry jsou ve výzkumu i inovacích spolu s Nizozemím především Německo, Francie, Británie a Švýcarsko, ale přiblížit se i jen Belgii a Rakousku bude velmi obtížné a kroky, které Piráti a STAN plánují, k tomu rozhodně nepovedou. Tím se dostávám k druhému důležitému bodu jejich programu, jímž je závazek

Nasměrujeme míru institucionální podpory výzkumu na veřejných vysokých školách a veřejných výzkumných institucích k 60 %, ostatní zdroje budou v grantech.


Tento záměr ve mne na chvilku vyvolal naději, že Piráti a STAN chápou, jak důležité je institucionální financování výzkumu. Pohled na webovou stránku mne ovšem rychle vyvedl z omylu. V části Na co se nás často ptáte je v reakci na otázku

Jaký je u našich výzkumných institucí poměr institucionální a grantové podpory? Nepovede snížení podílu grantů k poklesu motivace k přípravě kvalitních grantových žádostí?
odpověď
Cílení na mírně nadpoloviční podíl institucionální podpory v celkových příjmech výzkumných institucí je založeno na tom, že vyvažuje potřebu soutěživého prvku jako motoru kvality a potřebu víceletého zajištění týmů proti krátkodobým výpadkům grantů. Příliš vysoký podíl institucionální podpory nemotivuje dostatečně k podávání grantových přihlášek, příliš nízký zase způsobuje, že tvorbou grantových přihlášek pracovníci tráví neúměrné množství času. Optimální podíl institucionálního financování většinou povede k podávání menšího počtu kvalitněji připravených grantových žádostí.
Institucionální podpora je definovaná Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) [6] jako nástroj dofinancování způsobilých nákladů v projektech mezinárodní spolupráce. Zároveň je charakterizovaná jako dotace na dlouhodobý koncepční vývoj výzkumné organizace a odvíjí se (v absolutních částkách) od vědecko-výzkumného výkonu měřeného v současnosti Metodikou 2017+. Jako taková činí asi 30 procent celkových výdajů na vědu a výzkum na Masarykově univerzitě a asi 60 procent na Univerzitě Karlově.

v níž odkaz [6] je na webovou stránku MŠMT. Ta, jak je patné i z jejího názvu i přímo z nadpisu této stránky, se ovšem týká pouze institucionální podpory mezinárodní spolupráce ve výzkumu, konkrétně o dofinancování projektů Rámcového programu EU HORIZON 2020. Podobně jako v případě žebříčků SCImago, pan Mazur nechápe obsah pojmu „institucionální podpora“, který je definován v zákoně 130/2002 Sb. o podpoře výzkumu, vývoje a inovací z veřejných prostředků takto

§ 3(3)
Institucionální podporu lze poskytnout na
a) dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace, kterým se rozumí nezávislé provádění základního výzkumu37), aplikovaného výzkumu, veřejné šíření výsledků těchto činností na nevýlučném a nediskriminačním základě nebo transfer znalostí, pokud se veškerý zisk z transferu znalostí znovu investuje do primárních činností výzkumné organizace,
b) mezinárodní spolupráci České republiky ve výzkumu, vývoji a inovacích, realizovanou na základě mezinárodního práva nebo práva Evropské unie, včetně právních aktů vydaných k jejich provedení,
c) operační programy ve výzkumu, vývoji a inovacích nebo na jejich část zajišťující cíle ve výzkumu, vývoji a inovacích,

a následují další tři oblasti. Má tedy daleko širší význam. Podpora na mezinárodní spolupráci ve výzkumu a vývoji není „zároveň charakterizovaná jako dotace na dlouhodobý koncepční vývoj výzkumné organizace.“, ale tento typ podpory a institucionální podpora na dlouhodobý koncepční vývoj výzkumné organizace (DRVO) jsou dvě zcela různé typy institucionální podpory.

Navíc, a to je ještě důležitější, zatímco prostředky na celou mezinárodní spolupráci ve výzkumu a vývoji, tedy nejen dofinancování projektů Rámcových programů, poskytuje jen MŠMT a na rok 2022 je na ní plánováno 1,5 miliardy, prostředky na DRVO poskytuje 12 poskytovatelů, 11 ministerstev a Akademie věd jako organizační složka státu. Nejvýznamnější z nich je MŠMT, které má na rok 2022 plánováno na institucionální podporu na DRVO pro převážně vysoké školy 8 miliard, Akademie věd má pro své ústavy naplánováno 5 miliard, Ministerstvo zdravotnictví 0,74 miliardy a MPO 0,5 miliardy. I finančně je tedy význam institucionální podpory na dofinancování projektů Rámcových programů okrajový a proti institucionální podpoře na DRVO zanedbatelný.

Tuto základní skutečnost pan Mazur zjevně nezná, a proto mu také uniká základní důvod, proč je dostatečná výše institucionální podpory na DRVO skutečně zásadně důležitá. Nejde vůbec o procenta, ale o to, že při současné výši této podpory jsou rektoři a děkani vysokých škol a ředitelé ústavů Akademie věd v podstatě jen správci budov, protože podpora na DRVO postačuje jen na bazální provoz fakult a ústavů a mzdy části zaměstnanců. Výdaje na samotný výzkum i mzdy části vědců pocházejí z účelových prostředků poskytovaných převážně našimi poskytovateli, což jsou Grantová a Technologická agentury a několik ministerstev, především MŠMT, MPO a MZd. Názor většiny politiků i novinářů, že prostředky na výzkum je potřeba si „vysoutěžit“ je nesmysl pramenící z neznalosti fungování vědeckého prostředí. Představa, že o tom, co se zkoumá například ve Fyzikálním ústavu AV ČR nebo na Matfyzu by měly rozhodovat oborové panely našich poskytovatelů účelové podpory, a ne vedení těchto institucí, ignoruje skutečnost, že v těchto panelech sedí zaměstnanci stejných institucí, které poskytnuté granty konzumují. Ve skutečně špičkových výzkumných institucích ve světě, například ústavech Společnosti Maxe Plancka v Německu, je situace jiná. Tam je klíčový výběr ředitele, který dostane dostatek v naší terminologii institucionální podpory, aby z ní mohl zaměstnat ty nejlepší vědce, dobře zaplatit nejen je, ale jejich spolupracovníky a pokrýt i veškeré náklady spojené s výzkumem. Za takových podmínek pak lze očekávat špičkové výsledky. V ostře konkurenčním prostředí výzkumu je tohle jediný způsob, jak se prosadit ve světovém kontextu. V našem prostředí jsou v aspoň trochu podobné situaci pouze týmy projektů financovaných z Evropských strukturálních investičních fondů, jakou jsou ELI a BIOCEV v Praze či CEITEC v Brně. Jedině pokud budeme organizačně a finančně směřovat k tomuto modelu obecně, můžeme se časem přiblížit aspoň na dohled kvalitě výsledků výzkumu v ústavech Maxe Plancka. Výrazné zvýšení institucionální podpory na DRVO vysokých škol a ústavů AV ČR je k tomu první a základní krok. To Piráti a STAN zjevně nechápou. Je ovšem pravda, že nejsou sami.


Představy koalice Pirátů a STAN v oblasti našeho výzkumu a inovací se nezakládají na FAKTECH a proto vedou k nekompetentním závěrům, jak podmínky v této oblasti zlepšit a přivést tak náš výzkum a inovace na světovou úroveň. Pokud jsou stejně nekompetentní i v jiných, důležitějších oblastech, máme se na co těšit.