Z dr. Jekylla Mr. Hyde
Psychiatr a básník Radovan Karadžič převtělený do Dragana Dabiče provozoval lékařskou praxi na druhém břehu Sávy v Bělehradě, psal články o alternativní medicině a vystupoval na odborných konferencích. Z příjemného poněkud extravagantního staříka s plnovousem a dlouhými vlasy, úspěšně hrajícího dr. Jekylla, se vyklubalo jeho alter ego pan Hyde. Nikoliv Stevensonova autorská fikce, ale nemilosrdný nacionalista, který vyvolával nenávist a řídil etnické čistky, při nichž přišly o domov statisíce a zahynuly desetitisíce lidí.
Srbsku, národům bývalé Jugoslávie a mezinárodnímu společenství dopadení Karadžiče a jeho soud nabízí novou příležitost přemýšlet o odpovědnosti za jugoslávskou tragedii devadesátých let minulého století. Násilí podněcovali a na zločinech se podíleli političtí, intelektuální a ozbrojení fanatici srbští, chorvatští, bosňáčtí a kosovští. Evropa a USA přispěly uplatňováním dvojích standartů při hodnocení odpovědnosti těch či oněch oběti a oportunistickou snahou zbavovat se problémů bez ohledu na to, že jen vytvářejí nové - jako opuštěním principu dohody všech účastníků při dělení Jugoslávie, bombardováním Jugoslávie nebo dnes uznáváním Kosova v rozporu s mezinárodním právem.
Lze proto uvítat v souvislosti s Karadžičem sebekritický výrok architekta Daytonu Richarda Holbrooka: „Je jasné, že NATO ve snaze o jeho dopadení selhalo a zasáhnout museli Srbové.“ Srbská vláda zatčením Karadžiče potvrdila, že bere vážně spolupráci s haagským tribunálem, která je podmínkou pro další pokrok při přibližování země k zapojení země do evropské integrace. Premiér Cvetkovič navíc vyzval zbývající obviněné, aby se vydali, „což bude lepší pro ně a pro srbský národ“.
Švédský ministr zahraničí Carl Bildt žádá, aby se neopakovaly chyby z procesu s Miloševičem a aby „proces byl veden férově a profesionálně“. Cvetković žádá totéž a chce, aby v Haagu posuzovali všechny podezřelé z válečných zločinů stejně. V Haagu konečně sedí chorvatský generál Gotovina, ale jeden z velitelů Kosovské osvobozenecké armády Ramuš Haradinaj byl v Haagu osvobozen pro nedostatek důkazů. Svědci, kteří nebyli zavraždění, odmítli vypovídat. Osvobozen byl Naser Orič, bosňácký velitel Srebrenice, jehož jednotky terorizovaly obyvatele srbských vesnic v okolí předtím než Mladičovy jednotky zmasakrovaly několik tisíc obyvatel města.
Otevřená zůstává otázka Kosova, ale už při uznávání jeho nezávislosti představitelé EU zdůrazňovali, že se to netýká začleňování Srbska do EU. Vítězná srbská koalice na tuto absurdní hru chytře přistoupila. Podle premiéra je dodržování mezinárodního práva univerzální princip, který by umožnil usmíření a zajistil Srbsku základnu pro lepší životní standard a účinnou obranu jeho suverenity a územní integrity. Ministr zahraničí Vuk Jeremić to říká ještě otevřeněji. Na společné tiskové konferenci s komisařem pro rozšíření Oli Rehnem v Bruselu řekl, že Srbsko chce uplatňovat mezinárodní právo při spolupráci s Haagem a při obraně suverenity v Kosovu. Prostřednictvím Valného shoromáždění OSN podá žádost o posouzení legality vyhlášení nezávislosti Kosova mezinárodním soudem. Protože Kosovo odmítají uznat více než tři čtvrtiny členů OSN, má značnou naději uspět.
Srbským cílem je získat do konce roku oficiální statut kandidáta členství v EU. Podporuje to i rozhodnutím o návratu velvyslanců, povolaných na konzultace ze zemí EU, které uznaly Kosovo, kteří mají tento cíl podporovat v zemích svého působení.
Pokusy činit srbský národ a jeho demokraticky zvolené představitele rukojmím požadavků na vydání toho či onoho obviněného do Haagu ještě někde přetrvávají. Bernard Kouchner po schůzce ministrů EU sdělil, že podle některých kolegů je vydání Karadžiče „o.k., ale Mladič je dosud na svobodě“. Holanďané, kteří selhali ve Srebrenici, požadují ke změně svého odmítavého stanoviska doporučení prokurátora haagského tribunálu Brammertze. Zatknout Mladiče by prospělo všem, ale také platí, že vyjádření důvěry v pokroky srbské demokracie může přispět k atmosféře, v níž bude dopaden.
Ministři zahraničí, případně velvyslanci členských států EU budou v nejbližších dnech nebo týdnech rozhodovat o předběžném uplatnění asociační a stabilizační dohody se Srbskem před její ratifikaci členskými státy. Oli Rehn vyjádřil zatím osobní názor, že uplatňování podepsané smlouvy by mělo začít. Ale poznání, že dr. Jekyll je zločinným panem Hydem, přispívá k prolomení bariér, překážejících Srbsku stát se - jak to vyjádřil Jeremić – v evropském prostředí regionální pateří míru a stability.
(Právo, 26. 7. 2008)
Srbsku, národům bývalé Jugoslávie a mezinárodnímu společenství dopadení Karadžiče a jeho soud nabízí novou příležitost přemýšlet o odpovědnosti za jugoslávskou tragedii devadesátých let minulého století. Násilí podněcovali a na zločinech se podíleli političtí, intelektuální a ozbrojení fanatici srbští, chorvatští, bosňáčtí a kosovští. Evropa a USA přispěly uplatňováním dvojích standartů při hodnocení odpovědnosti těch či oněch oběti a oportunistickou snahou zbavovat se problémů bez ohledu na to, že jen vytvářejí nové - jako opuštěním principu dohody všech účastníků při dělení Jugoslávie, bombardováním Jugoslávie nebo dnes uznáváním Kosova v rozporu s mezinárodním právem.
Lze proto uvítat v souvislosti s Karadžičem sebekritický výrok architekta Daytonu Richarda Holbrooka: „Je jasné, že NATO ve snaze o jeho dopadení selhalo a zasáhnout museli Srbové.“ Srbská vláda zatčením Karadžiče potvrdila, že bere vážně spolupráci s haagským tribunálem, která je podmínkou pro další pokrok při přibližování země k zapojení země do evropské integrace. Premiér Cvetkovič navíc vyzval zbývající obviněné, aby se vydali, „což bude lepší pro ně a pro srbský národ“.
Švédský ministr zahraničí Carl Bildt žádá, aby se neopakovaly chyby z procesu s Miloševičem a aby „proces byl veden férově a profesionálně“. Cvetković žádá totéž a chce, aby v Haagu posuzovali všechny podezřelé z válečných zločinů stejně. V Haagu konečně sedí chorvatský generál Gotovina, ale jeden z velitelů Kosovské osvobozenecké armády Ramuš Haradinaj byl v Haagu osvobozen pro nedostatek důkazů. Svědci, kteří nebyli zavraždění, odmítli vypovídat. Osvobozen byl Naser Orič, bosňácký velitel Srebrenice, jehož jednotky terorizovaly obyvatele srbských vesnic v okolí předtím než Mladičovy jednotky zmasakrovaly několik tisíc obyvatel města.
Otevřená zůstává otázka Kosova, ale už při uznávání jeho nezávislosti představitelé EU zdůrazňovali, že se to netýká začleňování Srbska do EU. Vítězná srbská koalice na tuto absurdní hru chytře přistoupila. Podle premiéra je dodržování mezinárodního práva univerzální princip, který by umožnil usmíření a zajistil Srbsku základnu pro lepší životní standard a účinnou obranu jeho suverenity a územní integrity. Ministr zahraničí Vuk Jeremić to říká ještě otevřeněji. Na společné tiskové konferenci s komisařem pro rozšíření Oli Rehnem v Bruselu řekl, že Srbsko chce uplatňovat mezinárodní právo při spolupráci s Haagem a při obraně suverenity v Kosovu. Prostřednictvím Valného shoromáždění OSN podá žádost o posouzení legality vyhlášení nezávislosti Kosova mezinárodním soudem. Protože Kosovo odmítají uznat více než tři čtvrtiny členů OSN, má značnou naději uspět.
Srbským cílem je získat do konce roku oficiální statut kandidáta členství v EU. Podporuje to i rozhodnutím o návratu velvyslanců, povolaných na konzultace ze zemí EU, které uznaly Kosovo, kteří mají tento cíl podporovat v zemích svého působení.
Pokusy činit srbský národ a jeho demokraticky zvolené představitele rukojmím požadavků na vydání toho či onoho obviněného do Haagu ještě někde přetrvávají. Bernard Kouchner po schůzce ministrů EU sdělil, že podle některých kolegů je vydání Karadžiče „o.k., ale Mladič je dosud na svobodě“. Holanďané, kteří selhali ve Srebrenici, požadují ke změně svého odmítavého stanoviska doporučení prokurátora haagského tribunálu Brammertze. Zatknout Mladiče by prospělo všem, ale také platí, že vyjádření důvěry v pokroky srbské demokracie může přispět k atmosféře, v níž bude dopaden.
Ministři zahraničí, případně velvyslanci členských států EU budou v nejbližších dnech nebo týdnech rozhodovat o předběžném uplatnění asociační a stabilizační dohody se Srbskem před její ratifikaci členskými státy. Oli Rehn vyjádřil zatím osobní názor, že uplatňování podepsané smlouvy by mělo začít. Ale poznání, že dr. Jekyll je zločinným panem Hydem, přispívá k prolomení bariér, překážejících Srbsku stát se - jak to vyjádřil Jeremić – v evropském prostředí regionální pateří míru a stability.
(Právo, 26. 7. 2008)