Kultura v Praze se dostala díky „citlivému“ postupu modré komunální politiky do hluboké krize. Poslední týdny názorně ukázaly, jak hluboká je propast mezi těmi, co mají vytváření podmínek pro kulturu v popisu práce a těmi, bez jejichž osobního angažmá by žádná nebyla. Jakýkoliv pokus o dialog se zdá předem ztracen, jakoby diskutující ani nemluvili stejným jazykem; polopravdy, zapírání a mechanické omílání téhož se staly (zatím bohužel) účinnými prostředky komunikace s kritickou veřejností. Pochopitelně se nejvíce hovoří o divadlech, jejichž existence je bezprostředně ohrožena. Jestliže pro pražské technology moci je nepřekonatelným problémem rozlišit komerční muzikálovou popkulturu od experimentálního přístupu umělecky náročnějších scén, pak jim snad pomůže absurditu stávajícího grantového systému ilustrovat příklad Muzea Muchy. Jeho podpora je totiž s částkou 4.586.397,-Kč hned po divadle Ta Fantastika v první kapitole grantového systému (dotace na vstupenku) nejvyšší.