Archiv článků: duben 2007

22. 04.

Kolik jsme si nakradli

Jiří Havel Přečteno 3852 krát Přidat komentář

Kradou všichni, píší čtenáři. Na mysli mají politiky. Kupodivu, politiky nikdo nebrání. Jejich zlodějna je pokládána za nezvratný fakt. V příspěvcích na obranu lidoveckého předsedy jsem se mezi názory čtenářů dočetl, i kdyby ten Čunek úplatek přijal, je to prkotina. Ostatní kradou víc. Zato Čunek válí s Cikány.

Nevím, zda politici, kromě těch odsouzených, kradou. Nesmím to veřejně vědět. To málo, co tuším, nemohu říct nahlas: Nemám pro to právní důkazy, nejsem vyšetřovatel ani soudce. Nedostatek důkazů jistě nesvědčí o tom, že to tak není. Možná, že je, možná není. Opak se nemusí dokazovat. Komu nic nedokázali, je před zákonem nevinný. Stejně jako Jack Rozparovač. Toho taky nechytli.

Pokud politici kradou, mnozí z nich to umí mazaně skrývat. Často bydlí v panelácích a někteří se ani neschovávají za regulované nájemné. Když odstupoval jeden náš operetní premiér, napsaly jedny západní noviny obdivný komentář. O vysoké demokracii v zemi, kde kancléře zkosí banální aféra s nejasnou částkou kolem třicet tisíc euro. Rozlišovací schopnost korupce pro zemičky našeho kalibru je jinak nastavena v miliónech dolarů.

Majetkové poměry některých politiků znám důvěrně. Jednomu přezdívají Velká kapsa, a bydlí v nájemním bytě. Pěkný byt, ale žádný přepych. Miloš Zeman bydlí na Vysočině ve svém. Čtvrtinu staré tvrze koupil ještě minulého režimu. Byl jsem tam několikrát. Je tam hezky, ale je to spíš skromné bydlení. Zdeněk Škromach, Radko Martínek nebo Bohuslav Sobotka také bydlí přiměřeně. Nikdo z nich nemá lovecký zámeček.

Ti z nás, kdo se podrobili bezpečnostním prověrkám, museli pečlivě přiznat majetek. To je jinší kafe než dokolečka přetřásané veřejné přiznání politiků. Bezpečnostní složky znají má čísla kont, nemovitosti, auto a vědí, co uvádím v daňovém přiznání. Mají povinnost to ověřit. Musel jsem uvést zdroje svého majetku i běžnou měsíční útratu. V případě významnějších nesrovnalostí musím počítat s tím, že budu vysvětlovat. Není mi to příjemné, ale musí to být. Občan na to řekne, že ti s prověrkou si jen musí dát větší pozor. Má taky pravdu, protože není zámek, který by se nedal odemknout.

Potkávám i politiky, jejichž majetek a způsob života vybočují z běžných kolejí. Dám-li si do souvislosti to, co kdy navrhovali v parlamentu a za jaké zakázky lobovali, jsem vůči nim ostražitý. Je to divné, ale s otevřenými nabídkami úplatků jsem se sám téměř nesetkal. To málo, co by za to bylo možno teoreticky považovat, bylo učiněno tak profesionálně, abych neměl sebemenší důkazy. Zřejmě nejsem vyhodnocen jako správný adresát. Čtenář řekne, že už bohapustě lžu, protože tam, kde lítám, stačí nastavit ústa. No, může si to zkusit sám.

Nejsem slepý, abych neviděl šrumec kolem některých zakázek. Nepokládám za hrdinství, že jsem se pod něco divného odmítnul podepsat. Byla to jen sobecká sebeobrana. Ubohý alibismus. Přes svou neléčitelnou nadutost si nemyslím, že bych všechno udělal dobře. Kecá, vzkřikne rozhořčeně spravedlivý muž: Všechno ten dement udělal blbě!

Myslím si skromně, že někteří politici nekradou. Ale vyjde to nastejno. Rozhodující je, co si myslí občan. Vox populi, vox dei: Pěkně jsme si nakradli.

14. 04.

Čunek na Hrad!

Jiří Havel Přečteno 11740 krát Přidat komentář

Předseda lidovců Čunek budí silné emoce. To je pro politika dobře. Není ani tak důležité, zdali jsou ty emoce kladné nebo záporné. Důležité je, že si ho lidé pamatují. Koho si lidé pamatují, ten má své obecenstvo, své odpůrce a příznivce. Koho lidé znají, toho mohou volit. Jiří Čunek se stal starostou, senátorem, předsedou strany a prvním místopředsedou vlády. Klobouk dolů.

Pak ale párkrát šlápnul do takového lejna, až to estétům smrdí. Ministr, obletovaný policií, nevoní. Nešťastný výrok o opálených spoluobčanech nepřipomíná Romy jen lidoveckému politbyru a biskupské konferenci. Avšak čím více se zdá, že by měl být Čunek odvolán, tím pevnější je jeho pozice. Lidovci ho projednávali nesčíslněkrát a vždy znovu a znovu mu vyjádřili podporu. O Čunka se nešetrně otřel prezident, politování vyjádřil premiér, štulce schytal od koaličních partnerů i opozice. Ale Čunek si dál sedí na všech svých židlích a štokrlatech jako hříbeček.

Pročpak je pozice bývalého vsetínského starosty tak neotřesitelná? Dejte po půlnoci otázku deseti náhodně vybraným Čechům a snadno zjistíte odpověď. Jiří Čunek je konečně politik, který umí zatočit s Cikány. Nechme stranou, nakolik je jeho pověst cikánobijce nebo cikánomilce zasloužená. Důležitá není prokazatelná skutečnost, ale vlastnost, kterou politickému zboží přisuzujeme. Erich Maria Remarque na vojně objevil, že vyleštěný knoflík je důležitější než osm svazků filozofa Schopenhauera. Od té doby význam leštěných knoflíků vůči filozofii dále posílil.

Artura Schopenhauera nezná skoro nikdo, Jiřího Čunka znají všichni. Geniální překladatel Martin Hilský žije skryt davu, Čunkova veřejná prostota jímá mnohé. Přitom není apokalyptickým vizionářem jako Girolamo Savonarola, není etickým myslitelem jako Sókratés, břitkým řečníkem jako Marcus Tullius Cicero, není ani talentem jako Nikolaj Rimskij-Korsakov. Namáhavě souká svou pravdu, těžce zápolí s argumenty, zaplétá se a je-li řeč o koze, často mluví o voze. Přesto mu lidé dobře rozumí. Nerozumí mu jen ti, kdo něčemu rozumí.

Nevyčítejme Čunkovi nedostatek vzdělání. Stát, jak jsme se přesvědčili, může vést i zhrzený malíř. Též přítomnost Čunků v politice je nadmíru kladným sdělením. Znamená to, že naše společnost necítí žádný skutečný problém. Nic důležitého nepotřebuje řešit. Kdybychom měli něco opravdu měnit, povolali bychom autority. Letadlo v hangáru ale nepotřebuje pilota. Tam stačí bezpečnostní technik.

Čunek nepochybně představuje volební kapitál. Jeho svržení by eskalovalo konflikt mezi parlamentními Pražáky a přespolními křesťany, znamenalo by i ztrátu radikálních hlasů. Lidovecký Bůh nyní potřebuje každou dušičku, ba i hříšný volební hlas a skutečný kopanec by autory vyšel draho. Proto rozhodné činy nahrazují jen taktní výtky politických matadorů. Morálka je pěkná věc, ale za kariéru jim nestojí…

Není třeba dále chodit kolem horkého pyré: Všichni jsme Čunci. Aspoň trochu, tedy v rámci průměru. Máme obnošené trenýrky a v nich obyčejné, bledé hýždě. O to víc nás hřeje, že našinec to dotáhl tak daleko. A proč by to jen nemohl dotáhnout výš? Nebojme se toho, buďme upřímní a zařičme si z plného hrdla: Čunek na Hrad! Průměrný Bůh nás vyslyší.

09. 04.

Proti dluhu s dluhem

Jiří Havel Přečteno 28796 krát Přidat komentář

Moje babička, šťastná to žena, říkala, že dluh ujídá z mísy. Dluhy neměla a celý život úporně šetřila na zadní kolečka. Proto byla vděčnou obětí všech finančních reforem. Půlku věna jí sebral už ministr Rašín v roce 1919, v roce 1945 její úspory navždy skončily ve vázaných vkladech, a další těžce našetřené tisíce v roce 1953 sebrala peněžní reforma. Protože babička zemřela v roce 1990, stihl ještě dramaticky znehodnotit její poslední úspory Václav Klaus. Než jsme se ujali dědictví, kupní síla odkázaných peněz inflačně klesla málem na polovinu.

Babiččin odkaz střežím pečlivě. Nemám korunu dluhů, mám slušné úspory, a kdyby snad došlo k finanční krizi, taky bych prošustroval kalhoty. Z ekonomického hlediska se nechovám zvlášť logicky. Peníze přece nevydělávám proto, aby mne chválila babička nebo pan Kalousek. Peníze nevydělávám proto, abych škudlil, ale proto, abych se měl dobře. No, stejně se nemám zle. Přestože se sám ve finančních otázkách chovám velmi konzervativně, neodsuzuji nikoho, kdo dluhy má.

Zneklidňuje mne jen maličko, že lidé, kteří nás nejvíc přesvědčují o tom, že nemáme žít na dluh, sami dluhy mají. A nemalé. Kdyby třeba náš milovaný předseda Mirek Topolánek splácel jen svou vlastní hypotéku, nejedl, nepil a neplatil alimenty, trvalo by mu dlouhé čtyři roky, než by se zbavil svých dluhů. Má jich podle oficiálního přiznání za 5 milionů korun. Ivánek Langer má dluh ještě vyšší, přiznal ho skoro 7 miliónů. Tajemné dluhy ostatně měl i sám finanční mág Vlastimil Tlustý.

Dluh my, diplomovaní ekonomové, měříme tak, že ho srovnáváme s ročním příjmem. Zachová-li si v budoucnosti pan Topolánek svůj čistý příjem premiéra, a nic z něj jinak neutratí, zaplatí, jak jsme již řekli, svůj dluh za čtyři roky, Ivan Langer z ministerského platu za sedm let a pan Gandalovič za necelý rok. Stejně jako zadluženost osob se měří zadluženost země. S dluhem se srovnává to, co ekonomika za rok vytvoří (Hrubý Domácí Produkt). Je snad český stát zadlužen více, nežli pánové Topolánek, Langer nebo Gandalovič? V takovém případě by totiž jejich plamenné výzvy k šetření byly opravdu upřímné…

Česká republika je schopna splatit své dluhy za pouhopouhé tři měsíce a tři týdny. Mezi státy je to velmi slušný výsledek, Německu nebo USA by to trvalo osm měsíců, což je zhruba průměr EU. Belgičanům by to trvalo jedenáct měsíců, Italům třináct a Japoncům dvacet. Zaráží však, že i ty nejzadluženější státy EU bychom mohli dávat našemu premiérovi za vzor.

V porovnání s Českou republikou je pan ministr Gandalovič zadlužen asi třikrát více, jeho excelence pan premiér Topolánek třináctkrát více a Dr. Langer dokonce třiadvacetkrát tolik. Vlastní zemi tedy tito slavní mužové nejdou zrovna příkladem. Mohou býti jen příkladem negativním, a tak by měli na obrazovkách místo večerníčku každý den plakat, jak je to špatné, mít takové dluhy. Ale nepláčou. Z vlastních dluhů si vůbec nic nedělají. Zato státní dluhy berou velmi vážně. A tak to taky má být: „Co je dovoleno bohovi, není dovoleno volovi.“ Toto staré latinské přísloví nás oslovuje velmi přesně.

02. 04.

Námořníkům došel grog

Jiří Havel Přečteno 4474 krát Přidat komentář

Mám pochybnosti o tom, zdali vojensko diplomatická zápletka Británie a Iránu má jiné než špatné řešení. Co se vlastně stalo? Podle iránské strany pronikla britská námořní hlídka asi 0,5 km do iránských výsostných vod, podle britské strany od nich byla vzdálena dobré tři kilometry. Čtvrt námořní míle přinejmenším svědčí o malé toleranci.

Problém je to, že Irán teď drží britské námořníky v zajetí, a z celého případu má vděčné téma. Ortodoxní islamisté na domácí půdě ztratili dost popularity a zahraničně politická témata jim pomáhají obnovit svou pozici doma i v radikálním islámském světě. Zajetí „bílých“ námořníků komusi dává aureolu hrdiny, ať už to ve skutečnosti bylo, jak to bylo.

Britská ani iránská námořní moc nemohou přiznat navigační pochybení. Že by selhala satelitní navigace, to je opravdu silný tabák nejen pro námořní lordy, ale i pro ty, kdo mají navigaci v osobním autě. Námořníky kontrolovaná loď byla zakotvena, což vylučuje možnost, že by mohla i s námořníky ze zaměřené pozice uplavat. Zadržení námořníků Brity pěkně míchá, je přece jasné, že nikam nevnikli, a i kdyby snad vnikli do iránských vod, nebylo by to úmyslně. S dvěma nafukovacími čluny taky neohrožovali cizí stát..

Faktem je, že bílý sáhib bude asi muset o propuštění zajatců poprosit. Jakékoli prodlení v tomto směru je, bohužel, vodou na iránský politický mlýn. Americký prezident Bush i další političtí lídři přispěchali s výzvou k propuštění Britů. Je to jistě nutná póza pro veřejné mínění. Islamistické divochy to ale utvrdí v mínění, kdo je jejich hrdina, odvážně tísnící angloamerické Supermany. Uklidnit může to, že o moc hůř už být nemůže.

Není jistě technicky problém rozbombardovat třeba celé perské loďstvo, ale zase to jen upevní pozici Iránu. A zdraží ropu. Britům asi nezbývá než kousnout do hodně kyselého jablíčka. Urovnat spor nemastným prohlášením, že si sice nejsou vědomi žádného přestupku proti iránské svrchovanosti, nicméně za případné, byť zcela nepravděpodobné a neúmyslné narušení hranice, se stejně tak nějak, teda jen trošičku, omlouvají. Brrr… Noviny k tomu ovšem s krvežíznivou ironií napíší, že skutečnosti byli na druhé straně hranice jasně Iránci, takže děla nejbližší bojové lodi je měla rozstřílet na maděru. Že na ně měli vlítnout.

Patnáct námořníků je nutno dostat domů. Za ponižující dohodu s Iránem však Blaira nikdo nepochválí. K hubené politické satisfakci potřebuje nějak říci, že Irán k vydání námořníků vlastně donutil. V Teheránu se naivně radují a hází šutry na ambasádu „nepřítele,“ v Londýně skřípou zuby. Všechna řešení jsou špatná. Odpovědná politika ale není pro furianty.

Blogeři abecedně

A Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořáková Vladimíra F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Kňapová Kateřina · Kohoutová Růžena · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Mittner Jiří · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít O Obluk Karel · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy