Vládní školní zvonění

23. 07. 2010 | 15:22
Přečteno 5326 krát
Jak krátce shrnout budoucí školskou politiku? Jde o směs racionálních, ale i naivních představ. Jako když kočička s pejskem pekli dort.

Měli bychom začít pochvalou. Výrok nového ministra o klíčové úloze základní školy, který popudil představitele vousatějších škol, není mimo realitu.

Nevytvoří-li nižší stupně předpoklady pro další studium, nebudou mít vysoké školy koho učit. Základní školy jsou v mezinárodním srovnání nejvíc podfinancovány a jejich výkonnost v mezinárodních testech klesá.

Sympatické jsou záměry zvýšit platy učitelů, a zejména mladých. Jen aby se to splnilo. Za minulých vlád ODS si učitelé pohoršili.

Jenže vedle populárních platů se už nevidí potřeba změnit vybavení a podporu škol. V běžné třídě nadále učiteli schází velkoplošná obrazovka a připojení na internet. Přitom mobil a notebook čouhá z většiny žákovských lavic. Bez odstranění středověku se škola dál neposune.

Dobrý je záměr unifikace výuky prvního cizího jazyka (od třetí třídy) na angličtinu. Umožní to zjednodušit prostupnost škol a zlevnit výuku.

Ostudný je program v oblasti předškolního vzdělání. Předškolní vzdělání je dnes teorií pokládáno za jednu z nejvýznamnějších forem předcházení špatnému startu ve škole a sociální exkluzi.

Je označováno za nejefektivnější investici do školství. Vláda ale tuto pedagogickou aktivitu redukuje až na sousedskou výpomoc při hlídání dětí.

Místo podrobnější představy rozvoje vysokých škol nabízí koalice hlavně školné. Aby bylo stravitelnější, je doplněno systémem půjček, stipendií, grantů a spoření. Tedy tím, co slibovala už minulá vláda ODS, ale neudělala nic. Lze shrnout, že pokud bude zaváděno "školné" takto, náklady převýší výnosy a vznikne olbřímí administrativa. Žádné nové peníze pro vysoké školy se v desetiletém horizontu nebudou generovat.

Splácení odloženého školného po dosažení průměrného příjmu je bohulibým záměrem, ale nikdo asi nepočítal reálnou cenu závazku.

Pro třiatřicetiletého vysokoškoláka s pětadvacetitisícovým hrubým platem, bez pracovního poměru na dobu neurčitou (zákoník práce umožní řetězení smluv na dobu určitou), zato s manželkou na mateřské s druhým dítětem a splátkou hypotéky na krku, není ovšem představa nějaké další třítisícové měsíční splátky zrovna veselá. My břichatí strejci, kteří tím snad jednou ušetříme pětník na daních, však můžeme být spokojeni.

Psáno pro Hospodářské noviny

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

Skogen napsal(a):

V zásadě souhlas. Snad až na tu mizernou vybavenost škol. Interaktivní tabule, učebny výpočetní techniky, sportovní areály, to vše je základkám dostupné, mají-li schopného manažera, tedy zdatného ředitele. Který dokáže komunikovat se zřizovatelem i s fondy.

Knockout předškolní výchově je skutečně hrubým nepochopením vývojových fází dítěte vzhledem ke školnímu vzdělávání a redukuju předškolní výchovu na pouhopouhou nekvalifikovanou hlídárnu dětí - se všemi riziky a pražádnou výhodou pro rodiče a děti.

Povinná angličtina od třetí třídy je dobrá idea, žádný jiný jazyk není po mateřském tolik důležitý, ba v mnoha oborech, a to i na poměrně laické úrovni, nepostradatelný. Jen mi není jasné, kde vzít angličtináře. Na základkách dnes "učí" cizí jazyky kdekdo.

Výhody školného jsou téma pro frajírky, kteří se nedokáží zamyslet nad jeho praktickými dopady, častěji možná pro ty borce, kteří si momentálně vůbec nedokáží představit, že by někdy něco takového vůbec měli řešit.
23. 07. 2010 | 15:51

Ivan napsal(a):

Milý pane Havle, od dob co má paměť sahá a již hodně pamutuji, se stále školství reformuje.
A výsledek? Slušně řečeno žádný.
Možná, že by stačilo si vzpome-
nout na kvalitu našeho školství
a místo reformem modernizovat. Protože si myslím, že dnes máme demokracii, ne jak před listopa-
dem, pomohlo by o našem školství vyučovat. Ti co to dnes tvoří to neznají a vzdělanost upadá. Anebo se to chce, méně vzdělaní, nám do toho moc kecati nebudou.
23. 07. 2010 | 16:04

Milan H. napsal(a):

Díky za čtivý a výstižný článek, pane Havle. S tím důrazem na technologie bych to ale zase až tak nepřeháněl. Proč by měl být v každé tříde velkoplošný monitor, počítač a internet příliš nechápu. Nadto neberete v úvahu, že všechny tyhle serepetičky a zvláště internet rozptylují naši pozornost a děti se odnaučují soustředěné práci. Jinak ale v té personální nouzi soc.dem tady v ČR docela chybíte.
23. 07. 2010 | 16:09

Jedla napsal(a):

Dobrý text.

Zejména ty školky.
Pravice propagovala "vymírání" a obecní školky z radnic pozrušovala.
Dnes se (kvůli zálusku na peníze pro penzijní fondy) nemůže "přiznat", že vymírání se nekoná a konat nebude, a tak se školky neobnoví, ale díra se zalepí státní podporou školek firemnímích (asi forma podpory malých a středních firem před nekalou konkurencí těch velkých, ně? - Každý Rumcajs má v garáži místo a na kontě investiční peníze pro firemní školku) a "sousedských" miniškolek.
O školném na VŠ bylo napsáno dost. Samozřejmě nejde o peníze pro ty školy, ale o první díru do hráze. Až voda poteče, vyvalí si mnohem větší balvany a nikdo to nezastaví. Viz Julínkova a Šnajdrova představa ponechat laskavě lékařským fakultán 10% podíl na fakultních nemocnicích, 90% privát, nebo "péče" státu o akademii věd.
23. 07. 2010 | 16:22

David - 1. část napsal(a):

Podle mého názoru za většinu problémů ve školství může to, že se ze školství stala obchodní společnost. Že o peníze jde až v první řadě.

Takhle to už dál nejde. Je to úplná katastrofa, kam jsme se to dostali.
Tituly se kupují, úroveň vzdělanosti klesá.

Počty studentů budou z demografických důvodů klesat, takže skoro každý blb bude vysokoškolákem. Přitom počty vysokých škol a tím i vysokoškoláků se stále zvyšují, což je třeba zastavit. Už dnes to vidíme a nic se s tím nedělá.
Myslel jsem si, že když po listopadu 89 budou zakládány soukromé školy, tak že se zavedením konkurence zvýší úroveň vzdělanosti a také, že tyto školy budou samofinancovatelné, bez jakýchkoliv dotací od státu.

Z toho jak to dopadlo je mi špatně. Je to přesně naopak.

Soukromé školy nejenže se podílí významným způsobem na snižování úrovně vzdělanosti - "prodáváním titulů", ale zejména účelově vysávají státní rozpočet. Přijímají ke studiu kdejakého blbce, jen když dostanou příplatek od státu.

Je to stejný tunel na státní rozpočet, jako v ekologii – dotace do fotovoltaiky apod.

Čím více šetříme, tím více platíme.
Například zavedení odloženého školného považuji za naprostý nesmysl.

Jako laik si nedovedu představit, jak bude stát toto školné s armádou úředníků dodatečně vymáhat od absolventů – zejména těch zahraničních, jako např. ze Slovenska, a hlídat kdy ten který student dosáhne vyššího platu než bude v té které zemi průměr?

Myslím si, že školné problémy nevyřeší.

V Evropě je prý 12 států, kde se školné neplatí, například ve Francii, a určitě kvalita není o nic horší.

Je mylné se domnívat, že školné zlepší kvalitu školství. Nezlepší. Důkazem je to, že dnešní soukromé školy, kde se už dost hodně platí, jsou po většině stále méně kvalitní než ty státní. (Kauzu plzeňská práva nemá smysl v této situaci rozebírat)

Peníze nedonutí učitele, aby změnili to podstatné - způsob výuky v tom smyslu, že místo biflování naučí studenty kriticky myslet.

Je absurdní si myslet, že studenti, když budou platit, budou i vyvíjet tlak, aby zvýšili kvalitu výuky. Naštvou učitele, a ten se jim bude jen mstít.

Školné nepomůže těm školám, kterým by mělo především pomoci, a to je hlavně těm technického směru. Ty budou muset mít školné nízké nebo žádné. Naopak práva a ekonomie budou na vysokém školném ještě více vydělávat.
23. 07. 2010 | 16:23

David - 2. část napsal(a):

Představme si trochu konkrétní situaci.

Většina studentů si patrně zvolí variantu odloženého školství, protože budou ve skrytu duše doufat, že třeba někdy jim ten dluh jiná politická reprezentace odpustí.

Celkovou obsluhu školného bude muset udělat stejně stát na své náklady, protože kdyby to zadal soukromým subjektům, tak by jej to stálo ještě více peněz, které nemá. Bankám bude stejně muset doplatit rozdíl mezi nízkým úročením půjček a úrokem, který bude v daném období běžný.

Stát bude navíc školné, prostřednictvím bank, posílat vysokým školám dopředu a sám si je pak zpětně vybere od absolventů – banky vymáhat odložené školné nebudou.

Přitom dosud nikdo nespočítal, jak vysoké budou administrativní náklady na dohlížení a vymáhání odloženého školného, například i u těch, kteří odejdou pracovat do zahraničí.

Student, který už v prvním ročníku si zvolí odložené školné, tak stát to za něj sice škole zaplatí, ale začne mu současně běžet úročení tohoto dluhu. Prý maximálně jen ve výši inflace, jak řekl v jednom z rozhovorů expert TOP 09 Jan Vitula.

Na půjčkách proto vydělají především banky. Zase budou mít další zdroj z koho budou moci vysávat úroky.

Mladý člověk, který ukončí školu kolem svých 24 let si tak ponese do života už „pěkně“ vysoký dluh.

Bude si muset hledat zaměstnání, chtít sehnat bydlení a založit rodinu.

Když třeba až za dalších 10 let dosáhne více než průměrné mzdy, tak už jen úroky z dluhu budou dost hodně vysoké, a to by si měl i šetřit na penzi.

Navíc se musíme smířit s naprostou zákonitostí vývoje společnosti, že nezaměstnaných bude přibývat a ne ubývat.

Pro mladé lidi - Prostě naprosto nezáviděnihodná situace !!!

Řešení vidím spíše ve snížení počtu vysokých škol – zejména těch soukromých – nastavením podstatně přísnějších kritérií pro jejich vznik a fungování.

Kvalitu pak zajistit zavedením přísných přijímacích zkoušek, aby na školu se nemohl dostat kdejaký hlupák. Jak tomu dnes stále více a více je.

Dále neplatit z našich daní studium cizincům ze zemí EU. Například naši milí přátelé ze Slovenska u nás za studium nic neplatí. Tuto praxi je nutné také změnit.
23. 07. 2010 | 16:24

JC napsal(a):

Talent, používáním tabule a křídy nezabijete.
Z budoucího traktoristy/není míněno nijak hanlivě, protože ti jsou a budou prostě zapotřebí/,neuděláte vědce ani za pomocí 10-ti velkopločných obrazovek.
"Na každů robotu je nám treba odborníkov." a to přiměřeně.
23. 07. 2010 | 16:34

Jedla napsal(a):

Davide - to poslední nejde. EU říká - ke každému z EU se přistupuje jako k vlastnímu občanu. Takže Čech neplatí školné v zemích EU, kde se neplatí, Čech platí právě takové doplatky třeba ve zdravotnictví, jako občan příslušné země, kde se nechá léčit, totéž u penzí, ochraně zaměstnance v pracovním právu atd.
Nedávno se v Rakousku studenti bouřili (okupační stávka na fakultách) kvůli pokusu zavádět školné, přitom ve Vídni studuje mnoho studentů z různých německých spolkových zení, protože "doma" by platili víc.

Zatím u nás studují Slováci. Až se zavede vysoké školné, budou holt Češi studovat na Západě (a uspějí tam, a pak tam zůstanou i po studiu), a u nás budeme fňukat nad "nepříznivou situací".

Demografové sice podcenili porodnost, ale zase si z palce vycucali pozitivní saldo migrace (+25 tisíc každý rok do r. 2040 a pak postupný další růst někam k plus 30 tisícům migrantů ročně do roku 2065). Moc chytrá prognóza - z čeho asi vychází? (Kdybych se myšlenkově posunul o sto let zpět, vážně by v roce 1910 Rakousko-Uherský statistický úřad správně předpovídal a prognózoval migrační vlny do roku 1965?)

Děláme na tom, aby bylo saldo záporné - počet emigrujících mladých čechů vysoce překroší počet imigrujících asiatů :-)
23. 07. 2010 | 16:47

DavidS napsal(a):

David
Souhlas. Jen je třeba mít na paměti, že bez určitého množství "nabiflovaných" informací se kritické myšlení zvrhává v to, co člověk vidí v internetových diskusích.
Největším problémem školství jsou nekvalitní žáci a studenti, nechtějí se potvory učit.
23. 07. 2010 | 16:56

Arania napsal(a):

Bravo,skvělá a výstižná analýza stavu.
23. 07. 2010 | 17:01

Tencokida Hnuj napsal(a):

Je pátek. A navíc léto. A proto :

https://www.youtube.com/watc...
23. 07. 2010 | 17:12

SuP napsal(a):

Veselý docente,
Kdy vypíšete přijímačky na tu svou "Univerzitu"levého spektra, kde bude přednášet pan Paroubek ekonomii, zahraniční vztahy, politologii a finančnictví?
Nerad bych o to přišel.
23. 07. 2010 | 17:13

Josef K. napsal(a):

Od roku 66 jsem po dobu školní docházky a studií prožíval jen samé reformy, včetně té, která ze škol vyřadila ty nejlepší učitele pro jejich politické názory. Sna dby bylo vhodnější přenechat české školství Holanďanům, Francouzům či Němcům , po pár letech by byl zase na chvíli klid a zmizely by příšěrnosti typu CEVRO, ZČU nebo UK v Praze v současné podobě. Zdá se mi, že pedofilie je proti stavu českého školství jen malý společenský řestupek.
23. 07. 2010 | 17:34

gaia napsal(a):

Já taky už slyšela tvrzení že ani Mengele se nedopustil na dětech takových zločinů jako ministerstvo školství za posledních X let. Mengele totiž dělal pokusy jen na některých dětech ale MŠ je dělá na všech.
23. 07. 2010 | 17:41

Rumcajs napsal(a):

Břichatí strejci ,docente ? A kdo by tedy měl přitlačit ?

Děti ?
Důchodci ?
Nebo břichatí strejci ? - to je zhruba věk můj a mých kamarádů - věk, kdy vydržují děti na školách, kdy ještě splácí hypotéky ... každý na to není jako Vy !

No a pak už ná zbývají dle mého jen ty 30-cátníci, kteří si s dovolením částečně zaplatí svoje vzdělání.
Já to vidím nejsoravedlivěji ! Vy ne docente ?
23. 07. 2010 | 17:56

Skogen napsal(a):

Rumcajs, co kdybychom to vzali se zpětnou platností? To by školství pomohlo, ne? Já si tedy nechci kálet do vlastního hnízda, ale vypadá to, že ti budoucí produktivní si narozdíl od vás (nás) zaplatí plnej kočár.
23. 07. 2010 | 18:04

michal napsal(a):

Jsa někde mezi čerstvým vysokoškolákem a břichatým strejcem, mohu snad pohlížet nestranně.

Předškolní péče o děti je záležitost rodiny. Vím, že to zarputilí feministé a feministky, levicoví liberálové a liberálky včetně pana docenta neuslyší rádi/y :-), ale místo dítěte je doma. U matky. V rodině. Jakékoli výstřelky v podobě matek samoživitelek, jeslí, homopárů a dětských domovů se krutě neosvědčily. Pravda je, že by bylo možné přesunout začátek školy o rok dříve, na 5. rok věku dětí (jak je tomu např. v USA), pochopitelně s ponecháním "hravějších" prvních školních let. Ekonomice by to pomohlo.

Děti, zejména na základní škole, se mají naučit trivia (tzn. číst, psát a počítat, pochodovat už umět nemusí) a myslet. K prvnímu, natož k druhému, jim internet a fragmentace výuky pomocí multimédií nepřispěje, naopak.

Školné, krom toho že je spravedlivé, dopomůže k zvýšení zájmu o lidmi (= společností) ceněné (a tedy s výjimkou na státu závislých profesí dobře placené) a snížení zájmu o všelijaké genderové a pseudosociální nesmysly.
23. 07. 2010 | 18:10

gaia napsal(a):

to michal
když by měl být trh ohledně školného tak by se nemělo platit všude stejně ale dle toho jak je drahé studium.Tzn. třeba ty gender kde je potřeba jen papír a tužka a pár skript by měly být levnější než třeba stomatologie kde je potřeba hodně přístrojů chemikálií a pomůcek a škola má velké náklady. Takhle to je zas jen nespravedlivé.
23. 07. 2010 | 18:19

michal napsal(a):

gaia:
Souhlasím, pokud vím, VŠ to tak mají v plánu. Zároveň je možné, aby firmy, a např. i stát v určitých případech (třeba zrovna v případě těch stomatologů, jichž je nedostatek), podpořil vzdělávání grantem. Nebo umožnil sjednávání tržních cen v jejich oboru.
23. 07. 2010 | 18:53

Skogen napsal(a):

Michale, předškolní péče má zajistit několikero věcí. Má dítě přivyknout činnosti v širokém kolektivu. Má kompenzovat jednostrannost rodinné výchovy (určité návyky, stereotypy, zúžený pohled na společnost), má dítě přivést do kontaktu i s takovými tvůrčími činnostmi, s jakými se v rodině moc nesetkává. Má dítěti vytvořit žádoucí návyky pro školní docházku (režim docházky do školky, čas na hru, čas na práci).

Posunout školní docházku do věku pěti let? V situaci, kdy nemalé procento rodičů v šesti letech dítěte žádá roční odklad ěkolní docházky, anebo nejsou při zápisu uznány zralými? Jedině v případě, že pětileté děti by základní školce vykonávaly ty činnosti, které dnes dělají v předškolním ročníku mateřské školky. Dítě musí dozrát. Typickou je třeba schopnost spojovat hlásky do slabik a slabiky do slov - kdybyste se rozkrájel, anebo rozkrájel to dítě, okamžik, kdy k tomuto dítě dozraje, libovolně neuspíšíte.

Zatímco mateřská školka zejména v předškolním ročníku je velice vhodná, u mladších dětí souhlasím. Jesle jsou jen východiskem z nouze, jestliže se dítěti rodina věnovat nemůže, anebo nechce.

Míchat do výchovy dětí ekonomiku takovýmto způsobem pokládám za dost nešťastné.
23. 07. 2010 | 20:43

denda napsal(a):

David.
Nenechat studovat zadarmo studenty z ostatních zemí EU nejde.
Prostě je to tak, každý občan EU studuje za podmínek země, ve které studuje.
Jinak to co tu např. Slováci utratí, vcelku pokryje náklady na studium.
Dále tu mnozí zůstávají a mnohdy ti nejlepší, pokud neudělajé totéž co naši nejlepšé a nezahnou kramle a mizí za hranicemi.
Školné má smysl právě z tohoto důvodu. Opravdu nemáme na to abyhom vychovávali techniky a doktory pro bohatší státy.
Teď jen jak to udělat, to co je navrhováno vládou je blbost, ze všech hledisek.
Kdesi jsem s kolegy diskutoval jak na to. Mně opravdupřipadne nejlepší nějaký druh závazku.
Pokud budeě platit daně tomuto státu řekněme 5 let, studoval jsi zadarmo. Pokud ne máš dluh a zplať ho.
Je tzo na delší text a nemám sebou původní teze.
23. 07. 2010 | 21:08

michal napsal(a):

Skogene, masová kolektivní předškolní "péče" je nedávnou vymožeností. Ještě moji rodiče žili v dětství "postaru" a s kolektivem se setkali až v první třídě - a to bylo za hlubokého socialismu. Zajímavé je, že tehdejší děti nebyly sociálně méně zdatné, než dnešní, ba naopak. Návyk k práci má v dítěti vytvořit rodina; pokoušet se předškolním dětem měnit pohled na společnost na jiný, než s nímž se setkávají v rodině považuji za naprosto nešťastné. Říká se tomu indoktrinace a je to ostatně jeden z důvodů, proč se jesle & pod. zalíbily jak komunistům, tak zelenorudým a ostatním levicovým liberálům.

Rodiče dnes nevedou děti dostatečně k překonávání překážek, proto se snaží jim posunout odklad školní docházky, což považuji za chybu. Neřekl bych, že děti za posledních 100 let zhlouply; přitom dříve se setkávaly s životem v plné jeho šíři mnohem dříve; tohle je ostatně téma na jinou a mnohem delší diskusi. Hlavně že (levicoví liberálové) prosazujete sexuální výchovu a podobné nesmysly do prvních ročníků ZŠ.

Ekonomika je jeden z aspektů - ať chcete nebo ne, čím delší bude uměle prodlužované dětství, tím pozdější bude muset být odchod do důchodu.
23. 07. 2010 | 21:16

michal napsal(a):

denda: Co na to jít opačně? Vytvořit takové prostředí, které by přilákalo vzdělané a bohatší občany. Které by přilákalo firmy.

Tedy: Jednodušší a transparentní legislativa. Rychlé soudy. Nízké přímé daně a o to vyšší daně nepřímé a různé poplatky, jimiž by se chod státu zaplatil.

Trochu věřím téhle vládě, že má podobné cíle.
23. 07. 2010 | 21:22

Targus napsal(a):

To michal:

melete celkem nesmysly. Dítě potřebuje být ve styku kromě nejbližší rodiny i s se svými rovesníky, aby se naučilo žít v sociální skupině, ve které zaujímá naprosto jiné místo v hierarchii, než ve své rodinné.
To platí zejména dnes, kdy již nejsou obvyklé rodiny se čtyřmi a více dětmi s minimálními věkovými rozdíly.
Dítě se ve školce učí (nebo by se mělo učit) komunikovat a vycházet se svými rovesníky, ale i vybojovávat si své místo na slunci v jisté konkurenci. Tomuto se nemůže naučit v žádné rodině, kde je jedináčkem či má jednoho o deset let mladšího či staršího sourozence.

To Jiří Havel:

Dost velká směsice blábolů otylého strejdy, který ví o problémech školství absolutní lejno.
1. problém - základní škola
A/ děti se musejí NAUČIT základním dovednostem, nikoli mastit jakési projekty a gůglit na obrazovce kraviny coby nahrážku za nekvalitní učebnice.
B/ Je třeba nekompromisně utužit kázeň a vyloučit z vyučování rozvratné elementy, jakož i tvrdě trestat vzrůstající agresivitu.
C/ je třeba přidat peněz nikoli na platy učitelů a na nákup technických nesmyslů, nýbrž na vytvoření menších tříd. Výuka angličtiny ve třídě o třiceti a více žácích při současné úrovni kázně je z hlediska žáků i pedagoga naprostou ztrátou času a peněz.
2. problém vyšší školství
A/ a středních školách zavést jednotné osnovy pro maturitu ze základních předmětů - jazyky, matematika, pro školy specializované definovat nutný rozsah znalostí k úspěšnému absolvování.
B/ vysoké školství osekat na polovic, zbytek ponechat jako školství placené a bez jakéhokoli nároku na státní příspěvek s tím, že veškeré zkoušky studentů budou budou podrobeny supervizi. Tvrdý dohled na vyučujícími, aby skončila současná praxe, kdy jeden pedagog stíhá učit i na třech vysokých školách a v součtu bere peníze za dva a půl úvazku.
C/ kdo by měl neodolatelnou touhu po vzdělání, mohl by se samozřejmě vzdělávat tak jako nyní, to jest dálkově a placeně. Tak by si mohly školy přivydělávat o sobotách stejně, jak je tomu i dnes.
23. 07. 2010 | 22:16

martys napsal(a):

mě jenom není jasný ten systém s těmi odloženými půjčkami? a co když někdo bude mít průěmrný plat a po čase příjde o práci? bude to platit nebo ne?
a co když se někdo odstěhuje do zahraničí? a co s tím když někdo umře?
23. 07. 2010 | 22:42

denda napsal(a):

michal.
To je zajímavé, ale bohužel to tak nefunguje.
Již teď máme podprůměrné zdanění v EU a co.
Budeme je stále snižovat a zvyšovat daňové zatížené ostatními daněmi?
Už mně chybí jen provedení doporučení MMF zvýšení daní z nemovitostí, to by bylo opravdu něco. Třeba na 5% tržní hodnoty ročně… to bude kšeft pro šíbry.
Ještě těm samým předáme důchody a zdravotnictví….

Jinak korporátní daně mají zůstat v místě vytvoření zisku a ne je vyvézt jako dividendy.

A k těm zahraničním studentům, zvláště Slovákům. Po technice jich zůstává v republice cca 30%. U děvčat je číslo vyšší 
23. 07. 2010 | 22:48

Josef K. napsal(a):

Nevím, ale je jediné rozumné řešení. 75 % profesorského sboru ze zahrančí, ministerstvo svěžit do rukou Bavorů a být vděčný za průměrný učitelský plat 3500 Euro čistého, když mé dítě bude učit absolvent Harwardu, Oxfordu,ale spí Humboldtovy university, či z Lipska atp. Česká společnost nemá ráda intelektuály , i te Kundera je prokletý, Dvořáka musela vystěhovat do New Yorku a Smetanu do Švédska, vychcaný český sedlák s titulem je smrt čemukoliv, a že jich tady za posleních šedesát let vládlo, a nejen. Provokativní? Ne. Tak to je, soudruzi.
23. 07. 2010 | 23:09

Targus napsal(a):

To michal:

A kdo na ty "různé poplatky nemá, nechť dobrovolně emigruje na Ukrajinu, anebo šupem do vězení pro dlužníky.
Tak nějak by to mělo být?
Anebo pak zavedeme ministerstvo pro prověřování bonity klientů majících ty poplatky hradit s tím, že sem tam někomu to i odpustíme?
Ale to budem tam, kde jsme dnes, akorát v opačném gardu - viz vyplácení dávek...
23. 07. 2010 | 23:19

michal napsal(a):

Targus: Dítě se s vrstevníky sžije dobře i v rámci kamarádských vztahů. Mnohem více dětem odloženým do školek chybí péče rodiny, kterou dítě do 5 let věku potřebuje (tady, neznaje dětskou psychologii, melete nesmysly zase vy - víte, jak stoupá počet dětských neuróz + dalších závažnějších nemocí a nakolik se liší děti z péče rodinné a péče "poloústavní"?). Konkurence je nesmírně důležitá, to máte pravdu, ale až ve věku (velmi hrubě odhaduji) 7-10 let, kdy si dítě buduje svou pozici ve "smečce".

denda: pokud počítáme i sociální a zdravotní pojištění, máme zdanění nadprůměrné. Nehledě k tomu, že my potřebujeme být levnější než Švýcarsko a Liechtenštejnsko, ne se srovnávat s průměrem EU15. Jinak sem úspěšné lidi nenatáhneme. Vysoká daň z nemovitostí nikoho nepřitáhne. Mnou zmiňované legislativní a soudní poměry jsou ještě o něco důležitější, než daně.

Targus: Ano, kdo na poplatky nemá, nechť 1) ty státní služby nekonzumuje, 2) konzumuje-li, ať počítá s rizikem i vězení. A jak známo, vězení lze provozovat i s malým ziskem (USA).
V jistých mezích by mělo platit - každý za své.
23. 07. 2010 | 23:31

Marbella napsal(a):

V zásadě s panem Havlem souhlasím,ale připomínám to nejhlavnější - kvalita působení základních škol na děti - v předškolní výchově to platí dvojnásob. Mám 18ti letého syna a cca do jeho 15ti jsem neustále napravovala nevhodné působení školy na jeho osobnost a postoje. Postupně se, zaplaťpánbůh, stával vůči osobním názorům toho kterého pedagoga, kázaným ve škole jako "pravda", imunním. Učitel má mé dítě naučit sčítat, odčítat, násobit a dělit, kde se píše "y" nebi "i" a kde leží Mount Everest. Žádná "výchova" - manipulace - založená na subjektivním životním postoji toho kterého učitele či pana ředitele škole nepřísluší.
24. 07. 2010 | 00:11

Skogen napsal(a):

Michale, rodina má zcela zásadní význam, řekl bych, po celou dobu existence lidského jedince, jakožto tvora sociálního. Zatímco zprvu je jeho základní jistotou, později se vztah přesouvá z biologické a psychické závislosti směrem k citové a existenční rovnoprávné koexistenci.

Ano, rodina má zásadní význam. Člověk se však nerealizuje pouze v rodině, nýbrž v mnohem širší skupině a existenci v rámci společnosti také musí přivyknout a naučit se jí. V pravý čas, tehdy, když se socializuje. Dítě nevyrůstá jen pro rodinu. Má se naučit navazovat vztahy, fungovat i ve formální skupině.

Rodina vždy existuje v nějaké sociálně-kulturně-materiální realitě, která určuje sdílené hodnoty a stereotypy. Mohou se i příkře lišit od jiných rodin. Předškolní kolektiv umožňuje zmírnit extrémy a v případě mírně dysfunkčních rodin (kam náleží i ty materiálně dobře zajištěné s věčně zaměstnanými rodiči, kde dítě vyrůstá převážně samo) koriguje nedostatky.

Nečasova idea (od dob ministrování na PaSV) je totožná s tou socialistickou - co nejdříve uvolnit lidské zdroje pro hospodářský výkon. S tím rozdílem, že kam s dětmi, s tím si "lidské zdroje" nyní musí poradit samy.

V žádném případě neobhajuji jesle - to už jsem psal. Ale kvalitní předškolní výchova je nezbytná jak v rámci rodiny, tak i předškolní vzdělávací instituce.
24. 07. 2010 | 04:56

Skogen napsal(a):

Marbello, taky řeknu své - jediným úkolem rodiče je připravit dítě na samostatnou existenci. Do té teze se vejde vše. Když si dítě budete přespříliš hňácat k obrazu svému, pak v tomto úkolu selžete. Není možné, aby všichni pedagogové byli nemožné jelita, které by váš potomek nesměl vůbec v ničem následovat, stejně jako prostě není možné, aby učitelé s dětmi trávili víc času než jejich rodiče a přitom na ně výchovně nepůsobili. Ty dvě věci jsou prostě vyloučené, i kdybyste se postavila na uši.
24. 07. 2010 | 05:05

yara ze země krys napsal(a):

Ano, naše české školství je podfinancované a o tom snad není
sporu. Ráno jsem si přečetl na teletextu ČT1, že např. pan Vondra nový šéf MO chce učinit přítrž v megazakázkách pro armádu, aby to nešlo přes prostředníky, což veškeré nákupy pěkně prodražuje. Takový Omnipol pana Šťávy vydělal jen na šp. letadlech CASA 4 mld.Kč! Samozřejmě, že pan Kalousek přítel pana Šťávy je proti a navíc si to hoši pojistili zákonem, to aby armáda si něco objednala bez prostředníka ani nejde učinit. Prostě rozkrádání
je povýšené na nutnost a jediné správné chování. Pak ovšem se nemůžeme divit, že chybí peníze pro školství nebo vědu! A jsme u meritu věci, naše dvě největší strany ČSSD a ODS nám tady za téměř 20 let vládnutí nastavily pravidla jako je toto popisované nebo akcie firem na doručitele apod. svinstva. Myslím, že ČSSD by si měla nasypat popel na hlavu, má na tomhle legálním právním bordelu a vývoji českého zlodějstánu svůj velký podíl. Omlouvám se za neslušné slovo, ale hoši z ČSSD potřebujete vnitřní reformu jako pes drbání. ODS s tím už alespoň částečně začala, tam vypadli z vedení alespoň ti nejprovařenější a Vy nic, jenom kritizujete a ve stylu "já muzikant", špatné reformy nové koalice, ale máte máslo na hlavě. Prozradím Vám jedno velké tajemství, lidé v této zemi se už dávno zorientovali a moc dobře vědí kdo je kdo v politice a Vám zvoní hrana! Můžete hoši z ČSSD zaplavovat server aktuálně.cz užalovanými kritickými články,
ale svědčí to jenom o tom, že Vám chybí sebereflexe.
24. 07. 2010 | 05:39

mirda napsal(a):

zase růžovo až rudo
děti se hlavně vychovávaj do 3let co do nich nedostaneš ztěžka nahradíš v pozdějším věku.
základní a další školství dopadlo jako učnáky línej šel učit hlavně ,že měl tu správnou knížku.Dnes učí ti co prošli touto výukou.
A největší vinu nesou rodiče(ano vím,že kopírují jen zase své rodiče co rostli za komančů)
Kolik rodičů čte dětem pohádky na dobrou noc? Nemají čas?Ano nemají, čučí na televizi i stěmi co by měli dávno spát.
Dle mého názoru 70% té vzdělanostní hrůzy mají nasvědomí rodiče.
Už jste se zamysleli proč tolik slováků u nás je "nahoře",oni totiž mají tah na branku něco chtějí dokázat.
bohužel i mé děti jsou méně náročné na svoje děti.je mě 64roků a vím kde jsem udělal chyby.
Nedovedu si představit,že bych si stěžoval doma ,že jsem dostal od učitele facku-táta by mě seřezal ještě víc.
Ve škole kde může beztrestně cikáně nadávat učiteli do ku-ev,p-č apod se nedá učit jen tam chodit pro peníze.

Takže soudruhu Havle méně kopat do politiků a snažit se najít "pudla"
24. 07. 2010 | 08:46

stejskal napsal(a):

Dobrý den,

smazal jsem jeden hrubě urážlivý výkřik ("gauner"), neboť tyto jsou v rozporu se záměrem našich stránek, tedy poskytovat prostor pro věcnou a korektní debatu.

Děkuji za pochopení.

Libor Stejskal, editor blogů
24. 07. 2010 | 10:42

SuP napsal(a):

Targus -
Když dovolíte, to je i moje řeč!
24. 07. 2010 | 10:44

Tencokida Hnuj napsal(a):

Tedy čím budou stávající učitelé lépe placeni a škola lépe technicky vybavena, pojede vše jak po másle.
Hmm. Nějak se to nepovedlo u soudců ani u poslanců a jiných veřejných činitelů.

Neznám jediný důvod, proč by to mělo fungovat u učitelů.

Jistě , předpoklad je to dobrý. Ale jen předpoklad. Nic víc.

Neb starého maestra nových kousků nenaučíš. Ani při použití velkoplošné obrazovky.
24. 07. 2010 | 10:58

yara ze země krys napsal(a):

mirdovi:
Nemám nic proti tomu co píšete, ale trochu bych nesouhlasil s tvrzením, proč tolik Slováků je u nás "nahoře". Je to totiž jednoznačně zásluhou bývalé federace a také toho, že centrum rozhodovací moci bylo v Praze. Tehdy se sem nastěhovali tisíce a tisíce Slováků a hlavně nebyli to dělníci, ale část jejich elity, která zde potom zůstala.
24. 07. 2010 | 11:00

mirda napsal(a):

zřejmě jich (int.slováků) je na slovensku dost když stačí obsadit svůj pracovní trh a ještě "vyvézt" k nám.
byl jsem na montáži na A1 v roce 1968-9 a všichni tenkrát mladí se snažili vyštudovat a v daleko skrovnějších poměrech než bylo zvykem v čechách
tři sestry jedna ing výzkumnej ústav polnohospo. V neděli pomáhala rodičům na záhumenku,mladší učitelka vstávala ve 3 ráno uvařila brambory praseti nakrmila a jela do školy učit nejmladší študovala stomatologii
nebyly líné a CHTĚLY študovat protože kdo byl študovanej byl NĚKDO
24. 07. 2010 | 14:51

Skogen napsal(a):

Mirdo, osobnost člověka se formuje poměrně dlouhou dobu. Dokonce stále ještě i tehdy, když už je jedinec dle zákona plnoprávný. Ještě stále lze působit a lecos ovlivnit v dobrém i špatném. V raném věku se upevňují základy, vztah k lidem a ke světu spíše v té základní neuvědomované rovině. Máte naprostou pravdu, že vychovatelé (zejména rodiče) vždy staví na tom, čeho bylo dosaženo v předchozích krocích. Kde je díra v základech, tam se dost dobře stavět nedá. Jsou rozličné vývojové etapy, ve kterých je třeba ten který krok učinit, respektive, tehdy je to nejvhodnější. Dítě samo svým zájmem naznačí, že přišel čas.
24. 07. 2010 | 20:13

mirda napsal(a):

souhlas,asi mě dáte za pravdu,dokud nebude učitel "mít navrch" nad dítětem je výchova v riti.Pokud rodiče mluví o učitelích doma,co ta kráva zase chce apod.
Můj synovec je učitel jeho žena profesorka v TC jedny z nejlepších žáků na školách jsou "rákosníci".Rodiče se špatně domluví česky,tak kde je chyba?
rodina-výchova
24. 07. 2010 | 20:35

Targus napsal(a):

To michal:

S Vaším dovolením, kupte si zrcátko, abyste si viděl do úst. Psycholog sice nejsem, ale se dvěma takto postiženými, kteří pracují s dětmi tohoto věku, bydlím ve společné domácnosti, takže musím neustále poslouchat žvanění na toto téma.
Vaše případná poznámka o faktické nevýchově v dnešních rodinách je úplně o něčem jiném.
Když jste takový borec na psycholu, zajisté mi prozradíte, ze kterého díla svá moudra čerpáte. A také mi laskavě ocitujte nějakou poučku o tom, že všechny děti se vyvíjejí naprosto stejně, tudíž jim naprosto stačí budovat vztahy s ostatními dětmi až od sedmi až deseti let.

K Vašim poněkud prostoduchým názorům na poplatky asi tolik. Pokud máte takovou představu, jak ji zde prezentujete, dejte se na politiku a tam prosaďte povinnost pro lidi schopné platit poplatky nosit střelnou zbraň a hromadně vybíjet ty, kdo takovou schopnost nemají. Myslím si totiž, že je mnohem humánnější nechat se odprásknout, než někde chcípat pod mostem bez léků, anebo sledovat svého potomka, kterak coby analfabet, se živí vybíráním popelnic.
Ovšem člověka vašeho formátu nemůžeme zatěžovat pomyšlením na to, že můžou existovat lidi, kteří dlouhodobě spotřebovávají více, než jsou schopni vyprodukovat.
Přeji Vám, abyste se mezi takové kriply (patřím totiž mezi ně) nikdy nedostal.
Já si zase dovolím tvrdit, že celkové nastavení dítěte se utváří do šesti let věku. Pokud si do té doby nestihne osvojit jisté návyky, má pak problém po celý život.
24. 07. 2010 | 22:59

ex-nemo napsal(a):

Pane Havle, zavedení školného nemá s ekonomikou co dělat, je to opatření politické. Vládnoucí "elita" bohatých( nerad používám slova třída) prostě nemá zájem , nechce připustit aby se ke vzdělání dostali nežádoucí, to jest chudí, kteří by nedej bože mohli být levicově zaměřeni. Stejně jako jejich otcové bolševici, tehdy rudí,"nemohli připustit aby děti rodičů kteří nesouhlasí s vedoucí úlohou strany studovaly" ; aspoň tak nějak mi to bylo řečeno když mé dceři odmítli gymnázium. Nechtějí to ani jejich modří potomci a následovníci. Politickým kádrováním to už nejde, to vyšlo z módy, tak se to holt udělá takhle.
24. 07. 2010 | 23:10

Skogen napsal(a):

4 mirda, za normálních okolností pedagog nad žákem navrch má. Bez toho, yby této pozice zneužíval. Pokud ne, je něco špatně. Rodiče, kteří kritizují autority, se kterými se potomek setkává, jen tak pro formu, či spíše pro momentální efekt své nadřazenosti, zadělávají na problém jak sobě tak potomkovi. O tom žádná. Majetničtí rodiče ne moc dobře chápou otázku "co až já tu nebudu..", když vychovají samostatného člověka, mohou natáhnout bačkory v naprostém klidu.
25. 07. 2010 | 00:14

mirda napsal(a):

co lze považovat za normální okolnosti,troufám si tvrdit,že školství se nachází v opaku.Učitel-ka nesmí nic jsou vydáni na pospas VŠEM.
v roce 1960 mě učil penzista co vyvinutou žačku vždy chyt za gumu od podprdy a střelil my se smáli, a dnes? by šel za katr.
Poslat žáka za dveře také nesmí,seřve jej rodič ,ředitel,pako z úřadu, nezávidím jim a zároven nevěřím že více peněz to napraví.
25. 07. 2010 | 15:02

Marek napsal(a):

to Mirda:
Naprostej souhlas ...
Ja jsem si myslel, ze jsme sigrove na ZS dost velky, ale kdyz jsem tam ted sel pozdravit ucitelky do 15 letech a vrazil do me zacek z 3. tridy a odvetil mi: Uhni ty cu.aku tak jsem si rekl, ze je asi neco HODNE MOC SPANTNE!!!
25. 07. 2010 | 18:47

gaia napsal(a):

no když se stanou z žáků klienti a k tomu ještě ten ageismus a sexismus který trčí z každé věty nového ministra Dobeše tak půjde vše do kopru.
A verbovné 180 000 že každý lempl který ho dostane bude muset ve školství trčet 3 roky i když bude úplně nepoužitelný je postavené na hlavu.
Logištější je dle mne dnešní postup že každý začínající dostane smlouvu na rok a pak se vidí.
V USA podle statistik 40% učitelů opouští školství do 2 let po absolvování. Až se nad tím všichni zamýšlí co vede mladé lidi 5 let něco studovat a dělat náročné zkoušky a nemálo platit neb v USA školné je a nemalé a za 2 roky zjistit že to je hrozné a na něco se přeučovat.
U nás dopadnem také tak.
26. 07. 2010 | 07:48

Tencokida Hnuj napsal(a):

Náborový příspěvek mi připadá nesystémový, nestandartní. Asi jako výjimka o zdňování zaměstnaneckých benefitů. Vše (ehmm...tedy jen ta druhá část,) slovy ministra financí Všehomíra Al Calouse.

Když tak zapátrám v minulosti , tak si naposledy vzpomínám na náborový příspěvek pro horníky.

Že by ti noví učitelé si jednou chtěli koupit důl ? Takovou tu díru v zemi ?

No, tady v ČEZku je všechno možné.
26. 07. 2010 | 09:32

gaia napsal(a):

náborový příspěvek se dával v profesích kde chyběli zaměstnanci.
Ve školství zaměstnanci nechybí.A jestli má někdo pocit že by tam mělo být víc mladých tak to právě považuji za projev ageismu který je ve vyspělých společnostech nepřípustný.Protože ti mladí se tam dostanou jen když někoho staršího vyhodí.Což je zase diskriminace věkem. A obrátí se zase proti těm mladým protože nač studovat nějaký obor a pracovat v něm když v době kdy budete mít zkušenosti a začnete ho ovládat tak někdo řekne že jste starý a máte odejít.
A kdo je vlastně mladý a kdo starý. To určí nějaká vyhláška nebo kdo?
Navíc pokud někdo horuje pro pozdější odchody do důchodu bude muset připustit že se budeme ve veřejném životě setkávat stále se staršími lidmi a budeme si na ty starce muset zvyknout. I když neustále opakuji že mládí a stáří je pojem relativní a nedá se absolutizovat ani přesně určit
26. 07. 2010 | 09:42

ex-nemo napsal(a):

Tencokido, máš pravdu."Náborový příspěvek" je bolševický vynález, plně v souladu s jejich způsobem uvažování.Úžasné, jak se bolševická povaha nezadržitelně promítá v každém detailu do uvažování dnešní postkomunistické elity; kdyby ne nic tak jen to stačí jako důkaz že nynější systém je jen programovým pokračováním komunistické totality. Nic se nenaučí a nic nezapomenou; tkví to zřejmě v jejich genofondu.

S řešením problémů hornictví tímto způsobem mám zkušenost, a to takovou, že ty nábory a příval "brigošů" prakticky zničily hornickou tradici, um a kvalifikaci a přivedly ostravské doly na úroveň rozvojových zemí, z níž se v podstatě nedostaly dodnes, protože dále tu vládnou bolševici se svým způsobem myšlení.Kromě toho to proměnilo kdysi vlídné a příjemné tradiční Ostravsko v divoké, antikulturní zlatokopecké sídliště, s čímž se tu rovnež zápasí dodnes.
26. 07. 2010 | 10:15

Tencokida Hnuj napsal(a):

ex-nemo
Taky si o velké většině brigošů, zejména východňárech myslím svoje.
Ten dnešní zápas je jednoduché vysvětlit.
Ti mnou zmínění jedinci měli naneštěstí děti.
A ty vychovávají teď svoje děti.
Neverending story tak do třetího pokolení.

Pamatuji sei ještě jak se Velký Kormidelník o různých náborových příspěvcích či věrnostních odměnách kdysi vyjadřoval opovržlivě a s nadhledem jako o průvodních jevech nesvobodné společnosti.

Nu, měl by tedy dnes mobilizovat.

Jenže většina korporací by ho poslala do hájeúfiremní benefity/ a ministr za VV /náborový příspěvek/možná navíc do háje modrého.

Mějte se.

P.S. Ideologií ale zdůvodníte všecko. I návrat k instrumentům byrokratického kapitalismu. Jen by jim ten nešika za VV měl dát jiný název. Tak to celé posral.

Apropo - nevíte náhodou kde bych mohl nárokovat náborový příspěvek pro uchazeče o členství v našem Spolku odložených samurajských děcek ? Pokladna je dosti prázdná a tak nemám na vyplácení věrnostního o deputátu ani nemluvě.
26. 07. 2010 | 10:34

rejpal napsal(a):

Školství potřebuje reformu. Prvním krokem by měl být návrat rákosek do ZŠ.
26. 07. 2010 | 13:18

buldatra napsal(a):

Až budou jednoho krásného ve všech třídách i té poslední ZŠ nainstalovány velkoplošné obrazovky a zřízeno internetové připojení, budeme mít vyhráno.
Konečně se staneme vzdělaným národem a na školskou reformu budeme vzpomínat se slzou v oku.
26. 07. 2010 | 14:04

Targus napsal(a):

To ex-nemo:

Vy jste ale kecka. Jakápak tradice a fortel? To byste chtěl pořád kopat jako v nízkých se sbijákem a lopatou a dělat ručně výdřevu?
Kolega - hornický důchodce, který je 5 let z dolu, se zašel podívat na dílo. Přišel do rozfárané stěny a čučel, jak tele na nová vrata. Říkal, že ani nevěděl, kam si má stoupnout. A to má odboucháno roky v nízkých slojích, 15 let na uhlí, 6 let na záchrance, zbytek jezdil s vláčkem a na narážce.
26. 07. 2010 | 18:34

Targus napsal(a):

Oprava - 4 roky v nízkých slojích.
26. 07. 2010 | 18:35

Mgr. Milan Šatra napsal(a):

Několik postřehů k situaci ve školství:

1) zvýšení platů učitelů
Prosazení zvýšení našich platů je opatření diskriminační - přidáno dostanou jen ti mladí, my středního a staršího věku (je mi 44, myslím tedy, že jsem v tom nejlepším produktivním věku) a po prostudování Vašich opatření mi vychází, že mne se zvýšení platu týkat nebude. A protože moje žena je také učitelka, tak ani jí ne. No a aby toho nebylo málo, ve škole, kde učím je stabilizovaný pedagogický sbor, kde nejmladší kolegyni je 33 let. Tak to u nás ve škole asi nedostane přidáno nikdo. Ale rodičovská veřejnost to určitě uvidí jinak ...

2) Srovnávací zkoušky žáků ZŠ
Chápu, že je potřeba mít nějaké měřítko pro srovnání kvality vzdělání na jednotlivých školách, ale testy formou SCIO testů považuji jako matikář za neseriozní. Tyto testy totiž odhalí pouze, jak žák odpoví, nikoliv, co zná. Před pár lety jsme na naší škole měli žáka, který každý rok byl ohrožen neprospěchem. Testy nečetl, pouze zaškrtal odpovědi. Výsledek? - Mimořádné studijní předpoklady .... Dle mého názoru by měl takovýto případ položit ncelý systém jako neobjektivní.

3) Zvýšení kvality výuky a motivace žáků
Hlavním demotivujícím faktorem současnosti je dle mého názoru skutečnost, že je přebytek volných míst na středních školách a žáci jsou přijímáni bez ohledu na výsledky studia na ZŠ. I velmi slabí žáci jsou pak přijati na maturitní studijní obory SŠ. Bez existence náročných přijímacích zkoušek, které odhalí, co žák umí a zná (tedy nikoliv co tipne v testech SCIO), berou školy žáky podle průměru ze ZŠ a zde bývá praxe, že se nároky snižují nebo se přilepšují známky, aby škola dopadla lépe než ostatní.

4)Ušetření finančních prostředků v kapitole školství
Poté, co jsem ve sdělovacích prostředcích zaslechl, že je nutné v rámci školství ušetřit cca. 3 miliardy Kč, tak se obávám, že to nakonec stejně povede jen k celkovému snížení toku financí do škol. Mám drobný návrh, kde by šlo ušetřit. V různých šetřeních se zjistilo, že ve všech krjích je výrazný přebytek studijních míst na SŠ (cca. 30%) a školy bojují o přežití i na úkor kvality vzdělání. Myslím, že náš stát je jeden z nejhorších možných hospodářů, když uměle udržuje a financuje zbytečné (poloprázdné) školy, nevytížené učitele apod. Myslím, že pokud by se udělala rozumná reorgaqnizace středních škol a bylo nakonec o něco málo volných míst než žáků, tak společně se zavedením povinných přijímacích zkoušek bez přihlédnutí k průměru ze ZŠ by došlo k výraznému zesílení motivačního tlaku na přístup k učeníá našich žáků a celkové zkvalitnění našeho školství. Školství je stejný trh jako ostatní podnikání a všude je zřejmé, že vyšší poptávka než nabídka vede k většímu konkurenčnímu tlaku a tím i ke zlepšování výsledků.

5) Školní psycholog
Existence školního psychologa ve škole by mohla být přínosem. Ale v mých očích má opodstanění pouze tehdy, pokud bude mít ve škole přímou vzdělávací činnost, tudíž bude učit. Nevidím žádný velký smysl v tom, že nezvladatelné dítě pošlu kamsi do kanceláře k psychologovi, ten mu tzv. promluví do duše a pak ho vrátí do třídy. Hlavní pedagogickou zásadou je, že učitel musí být schopen vše předvést - tak bych očekával od psychologa totéž - nejen rady, ale konkrétní ukázka, jak v hodině ve třídě problém řešit. Pokud školní psycholog nebude učit, ale jen někde zašitý v kabinetu, je to dle mého jen plýtvání peněz.

6) Důchod, výsluha, rizikové příplatky
Poslední připomínkou je zamyšlení nad závěrem učitelské kariéry. Myslím, že naše profese je psychicky natolik náročná, že opotřebení učitele ve vyšším věku je značné. Umíte si mimochodem představit 64-tiletého tělocvikáře, jak s dětmi cvičí, běhá, sportuje .... Pokud se podíváte ve státním resortu, málokterá profese má takovou zodpovědnost jako učitelé - zodpovídáme za zdraví a životy svěřených dětí. A většina úředních funkcí, které nzodpovídají pouze za papíry má vyšší mzdy .... Myslím, že u učitelé by si zasloužili jistou formu výsluhy, ajko např. vojáci z povolání. Pokud vojáci již nejsou schopni svou profesi vykonávat, stát jim za to platí tučné výsluhy. A učitel? ten může jít leda na pracák ...

7) smlouvy mezi rodiči a školou
Taky dobrá ptákovina - ve smyslu !ať žije a vzkvétá školní administrativa" budeme každý rok sepisovat a tisknout jakési pochybné smlouvy - slyšel už pan ministr o existenci školních řádů s jasně danými pravidly chování a také právy žáků ...
26. 07. 2010 | 23:10

Jana napsal(a):

Mgr. Milan Šatra:
Pane kolego, dost dobré. Souhlasím s Vámi, pouze u bodu 7 jsem trochu na rozpacích. Vytváření smluv jako takových se mi rovněž nelíbí - zavání to byrokracií. Na druhé straně si myslím, že záměr přenést větší zodpovědnost na rodiče není špatný. V německých školách jsem viděla, jak byli žáci narušující vyučování z výuky vyloučeni a přesouvali se do jiné místnosti pod dozor volného učitele. A pokud se situace u žáka opakovala vícekrát, tak byl žák vyloučený ze školy třeba na týden, byly mu zadány úkoly k samostudiu a rodič si bral třeba dovolenou, aby měl žák s kým doma být. Rodiče pak byli nuceni vyvíjet na své dítě tlak a rovněž se starat, jak se potomek ve škole chová.
27. 07. 2010 | 12:33

Tencokida Hnuj napsal(a):

Jana
V jednoduchosti je krása !
Avšak otázka - Budou penízky na "volného učitele" a otop či osvětlení "jiné místnosti" ?

Má odpověď - tak na tohle by asi penízky být měly.

Protože tenhle nápad dovychovává i rodiče.

Geniální !

Mějte se.
27. 07. 2010 | 13:15

Tencokida Hnuj napsal(a):

Dobré odpoledne, ČEZká republiko :

http://aktualne.centrum.cz/...
28. 07. 2010 | 14:38

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Aktuálně.cz Blog · Atapana Mnislav Zelený B Baar Vladimír · Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoníček Radek · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bednář Vojtěch · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berkovcová Jana · Bernard Josef · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo · Cizinsky Ludvik Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořák Petr · Dvořáková Vladimíra E Elfmark František F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Goláň Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Hájek Jan · Hála Martin · Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Heroldová Martina · Hilšer Marek · Hladík Petr · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holásková Kamila · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrabálek Alexandr · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubálková Pavla · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kaláb Tomáš · Kania Ondřej · Karfík Filip · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Klusoň Jan · Kňapová Kateřina · Kocián Antonín · Kohoutová Růžena · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Konrádová Kateřina · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Máchalová Jana · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Měska Jiří · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minář Mikuláš · Minařík Petr · Mittner Jiří · Moore Markéta · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Mundier Milan · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Nerudová Danuše · Nerušil Josef · Niedermayer Luděk · Nosková Věra · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít · Nožička Josef O Obluk Karel · Ocelák Radek · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Oujezdská Marie · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peka Karel · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Petříčková Iva · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pícha Vladimír · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Polách Kamil · Polčák Stanislav · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Řeháčková Karolína Avivi · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Sirový Michal · Skalíková Lucie · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slejška Zdeněk · Slimáková Margit · Smoljak David · Smutný Pavel · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šindelář Pavel · Šípová Adéla · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špalková Veronika Krátká · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěpán Martin · Štěpánek Pavel · Štern Ivan · Štern Jan · Štětka Václav · Štrobl Daniel T T. Tereza · Táborský Adam · Tejkalová N. Alice · Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vacková Pavla · Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vančurová Martina · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Vostrá Denisa · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Wirthová Jitka · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zajíček Zdeněk · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří · Zouzalík Marek Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael · Žantovský Petr Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy