Rozpočtové provizorium už nehrozí?
Přes dramatické titulky evropského tisku běží jednání o evropském rozpočtu spíše na nudné technické úrovni. Třecí plochy jsou z objektivního hlediska téměř titěrné. Jde v nich do značné míry o kolíkování mocenského prostoru po Lisabonské smlouvě, který je pochopitelné v detailech dosud neprobádaný.
O výši rozpočtu se už dávno nediskutuje. Rozpočet poroste o 2,91%. To, o kolík rozpočet roste, je dáno zejména zpožděním v čerpání prostředků na politiku soudržnosti. Přestože rozpočet roste, není jasné, zdali natolik, aby mohl pokrýt požadavky zemí, na které mají nárok. Je tedy možné, že třeba naše země bude koncem roku dočasně bez zdrojů pro kohezní fondy.
V aktuálním rozpočtu ale přece dochází k určité změně. Komise původně navrhla menší nárůst úřednických platů, než určuje formule. Ta říká, že platy úředníků EU se řídí platovou hladinou v klíčových zemích Unie. Úředníci se však obrátili k soudu a tam svou při vyhráli. Soud řekl, že není žádného důvodu, aby v aparátu EU rostly platy pomaleji než v 75%. EU, které tvoří onu stálou platovou formuli. Platové navýšení o 1,85% se paradoxně bude týkat i poslanců, kterým tak těch nějakých 150 euro pěkně zhořkne. Nenažranci! Zvýšení spolkne rezervy, takže rozpočet bude napjatý a bez pojistek pružnosti.
Zůstaly fakticky jen dvě sporné otázky. Jde zaprvé o mechanismus flexibility. Podle stávající meziinstitucionální dohody je možno rozpočet zvýšit až o 0,03 % HND kvalifikovanou většinou Rady. Část rady se domnívá, že po Lisabonské smlouvě musí jít o jednomyslné rozhodnutí. Kompromis navrhuje, aby se kvalifikovanou většinou rozhodovalo o mobilizaci zdrojů pod stanovenými celkovými stropy, jednomyslnou v případě překročení těchto stropů. Parlamentu se do nové interinstitucionální dohody moc nechce a upozorňuje na ztrátu flexibility, která nakonec může být fatální právě pro Radu.
Posledním sporem je financování nového fúzního reaktoru ITER. Zde naopak Rada žádá zvýšení prostředků z ušetřených zdrojů roku 2010, avšak Parlament se tváří spíše odmítavě. Postoj Parlamentu plyne jednak z výhrad k provádění projektu, ale také z výhrad vůči jaderné energetice jako celku. Ty první námitky bych akceptoval, ale dětinský odpor vůči jádru mi zvedá adrenalin.
Možným řešením je schválit příští týden rozpočet během plenárního zasedání EP. Avšak odložit debatu o flexibilitě a ITER na další dobu. Konference předsedů Parlamentu kladné vyjádření k samotnému rozpočtu podpořila, a tudíž by příští týden měla být hrozba rozpočtového provizoria zažehnána.
Jak vidíte, práce v rozpočtovém výboru Evropského parlamentu je nesmírné zajímavá, plná svíravého napětí a nevšedních intelektuálních dobrodružství.
O výši rozpočtu se už dávno nediskutuje. Rozpočet poroste o 2,91%. To, o kolík rozpočet roste, je dáno zejména zpožděním v čerpání prostředků na politiku soudržnosti. Přestože rozpočet roste, není jasné, zdali natolik, aby mohl pokrýt požadavky zemí, na které mají nárok. Je tedy možné, že třeba naše země bude koncem roku dočasně bez zdrojů pro kohezní fondy.
V aktuálním rozpočtu ale přece dochází k určité změně. Komise původně navrhla menší nárůst úřednických platů, než určuje formule. Ta říká, že platy úředníků EU se řídí platovou hladinou v klíčových zemích Unie. Úředníci se však obrátili k soudu a tam svou při vyhráli. Soud řekl, že není žádného důvodu, aby v aparátu EU rostly platy pomaleji než v 75%. EU, které tvoří onu stálou platovou formuli. Platové navýšení o 1,85% se paradoxně bude týkat i poslanců, kterým tak těch nějakých 150 euro pěkně zhořkne. Nenažranci! Zvýšení spolkne rezervy, takže rozpočet bude napjatý a bez pojistek pružnosti.
Zůstaly fakticky jen dvě sporné otázky. Jde zaprvé o mechanismus flexibility. Podle stávající meziinstitucionální dohody je možno rozpočet zvýšit až o 0,03 % HND kvalifikovanou většinou Rady. Část rady se domnívá, že po Lisabonské smlouvě musí jít o jednomyslné rozhodnutí. Kompromis navrhuje, aby se kvalifikovanou většinou rozhodovalo o mobilizaci zdrojů pod stanovenými celkovými stropy, jednomyslnou v případě překročení těchto stropů. Parlamentu se do nové interinstitucionální dohody moc nechce a upozorňuje na ztrátu flexibility, která nakonec může být fatální právě pro Radu.
Posledním sporem je financování nového fúzního reaktoru ITER. Zde naopak Rada žádá zvýšení prostředků z ušetřených zdrojů roku 2010, avšak Parlament se tváří spíše odmítavě. Postoj Parlamentu plyne jednak z výhrad k provádění projektu, ale také z výhrad vůči jaderné energetice jako celku. Ty první námitky bych akceptoval, ale dětinský odpor vůči jádru mi zvedá adrenalin.
Možným řešením je schválit příští týden rozpočet během plenárního zasedání EP. Avšak odložit debatu o flexibilitě a ITER na další dobu. Konference předsedů Parlamentu kladné vyjádření k samotnému rozpočtu podpořila, a tudíž by příští týden měla být hrozba rozpočtového provizoria zažehnána.
Jak vidíte, práce v rozpočtovém výboru Evropského parlamentu je nesmírné zajímavá, plná svíravého napětí a nevšedních intelektuálních dobrodružství.