Tlustá rebelie
Vlastimil Tlustý se opět jednou prodral na přední stránky tisku. Novináři rozebírají hrozby pádu vlády a ztráty parlamentní většiny. Předseda Topolánek a vůdce parlamentního stáda Tluchoř nechodí daleko pro silná slova. Tlustý podle nich zrádně hlasuje s komunisty a v jejich očích už není členem ODS. Ve skutečnosti bude asi celá navařená kaše méně horká, než se zdá.
Není sporu o tom, že Tlustý má tentokrát věcně pravdu. Vláda se skutečně nenamáhala s nějakým výpočtem ocenění církevních restitucí a čísla vzala z luftu. Porušila tím všechny restituční zásady, které mimochodem přijaly právě vlády ODS. Tedy, že odškodnění jen zmírňuje některé minulé majetkové křivdy a nemůže je plně zapravit. Že finanční odškodnění se počítá jen z historických odhadních cen. A že právnické osoby nejsou odškodňovány. Pravdu asi děl Tlustý i o podivných Langerových policejních rejdech. A konečně, v hodnocení premiéra Topolánka řekl jen nahlas to, co všichni vědí: Nesoudný předseda vlády škodí zemi i její pravici. Ano, král je nahý.
Prostá duše premiéra Topolánka byla pohaněna a vznětlivý hošík v něm se ozval tvrdými výrazy. Tlustý mu ošklivě vrátil ránu za svůj dehonestující vyhazov z vlády. Oba bojují za svůj budoucí osud. Co by uspokojilo Tlustého?
Tak určitě musí trvat na výčtu a ocenění církevního majetku včetně ustavení parlamentní komise. To ODS samozřejmě nemůže s ohledem na koaliční dohody podpořit a může jen krčit rameny nad zpupnou herezí. A partnerům odpovídat, že jedni mají Tlustého, druzí Hovorku, třetí Zubovou. Na druhé straně ODS neuskutečněné církevní restituce nevadí. Nechce je osmdesát procent obyvatel, tak proč si kvůli těm „lidoveckým“ prebendám pálit prsty. Polovička poslaneckého klubu ODS je Tlustému spíš vděčna, že to vzal na sebe.
Fackování Topolánka je nemilou epizodou. Jenže premiér s umolousanou většinou dvou korumpovaných hlasů nemůže být cimprlich. Musí počítat s tím, že ho bude vydírat polovina sněmovny. V takové situaci se na nějaké to slovo, záhlavec či dokonce exkrement moc nehledí. Proto za čas pánové vystoupí spolu a s kyselými ksichty řeknou, že si to už vyříkali a mají se zase rádi jako předtím.
Vlastimil Tlustý s dvěma dalšími kverulanty jistě může sestřelit vládu i vůdce ODS. Jenže má jen jednu ránu. Může pohřbít koalici a může si doma následně pověsit nad krb trofejní parohy z Mirka Topolánka. Tímto sladkým výstřelem by ovšem v politice skončil. Převálcovaná ODS by ho asi exkomunikovala a Tlustý sám popularitu na sólovou dráhu nemá. Dostane-li ovšem Tlustý a jeho suita pevnou záruku míst na příští kandidátce, přestanou zlobit. Tlustý by vzal i ministerský flek místo Gandaloviče.
Skutečným nebezpečím pro vládu není určitě zkušený Tlustý. Opravdovým nebezpečím jsou pouze stále tekoucí nervy Mirka Topolánka. Jenom on může učinit krok, který by donutil Tlustého stisknout spoušť. Při diplomatických schopnostech našeho premiéra se to ale nedá podcenit.
Není sporu o tom, že Tlustý má tentokrát věcně pravdu. Vláda se skutečně nenamáhala s nějakým výpočtem ocenění církevních restitucí a čísla vzala z luftu. Porušila tím všechny restituční zásady, které mimochodem přijaly právě vlády ODS. Tedy, že odškodnění jen zmírňuje některé minulé majetkové křivdy a nemůže je plně zapravit. Že finanční odškodnění se počítá jen z historických odhadních cen. A že právnické osoby nejsou odškodňovány. Pravdu asi děl Tlustý i o podivných Langerových policejních rejdech. A konečně, v hodnocení premiéra Topolánka řekl jen nahlas to, co všichni vědí: Nesoudný předseda vlády škodí zemi i její pravici. Ano, král je nahý.
Prostá duše premiéra Topolánka byla pohaněna a vznětlivý hošík v něm se ozval tvrdými výrazy. Tlustý mu ošklivě vrátil ránu za svůj dehonestující vyhazov z vlády. Oba bojují za svůj budoucí osud. Co by uspokojilo Tlustého?
Tak určitě musí trvat na výčtu a ocenění církevního majetku včetně ustavení parlamentní komise. To ODS samozřejmě nemůže s ohledem na koaliční dohody podpořit a může jen krčit rameny nad zpupnou herezí. A partnerům odpovídat, že jedni mají Tlustého, druzí Hovorku, třetí Zubovou. Na druhé straně ODS neuskutečněné církevní restituce nevadí. Nechce je osmdesát procent obyvatel, tak proč si kvůli těm „lidoveckým“ prebendám pálit prsty. Polovička poslaneckého klubu ODS je Tlustému spíš vděčna, že to vzal na sebe.
Fackování Topolánka je nemilou epizodou. Jenže premiér s umolousanou většinou dvou korumpovaných hlasů nemůže být cimprlich. Musí počítat s tím, že ho bude vydírat polovina sněmovny. V takové situaci se na nějaké to slovo, záhlavec či dokonce exkrement moc nehledí. Proto za čas pánové vystoupí spolu a s kyselými ksichty řeknou, že si to už vyříkali a mají se zase rádi jako předtím.
Vlastimil Tlustý s dvěma dalšími kverulanty jistě může sestřelit vládu i vůdce ODS. Jenže má jen jednu ránu. Může pohřbít koalici a může si doma následně pověsit nad krb trofejní parohy z Mirka Topolánka. Tímto sladkým výstřelem by ovšem v politice skončil. Převálcovaná ODS by ho asi exkomunikovala a Tlustý sám popularitu na sólovou dráhu nemá. Dostane-li ovšem Tlustý a jeho suita pevnou záruku míst na příští kandidátce, přestanou zlobit. Tlustý by vzal i ministerský flek místo Gandaloviče.
Skutečným nebezpečím pro vládu není určitě zkušený Tlustý. Opravdovým nebezpečím jsou pouze stále tekoucí nervy Mirka Topolánka. Jenom on může učinit krok, který by donutil Tlustého stisknout spoušť. Při diplomatických schopnostech našeho premiéra se to ale nedá podcenit.