Rekviem za státní maturitu
Středoškoláci táhli Prahou k ministerstvu školství. Ministryni Kuchtovou zasypali vejci a lahvemi, a pranic jim nevadilo, že i současná školská bohyně chce maturity odsunout. Středoškoláci dosáhli svého. Nenáviděné maturity jsou svrženy, ministryně jak provinilá služka žebrá u studentských nohou zbrocena bílky a žloutky. Zbývá maličkost, uzákonit odsun maturit v parlamentu. To nebude problém, protože připostrašení politici se jakéhokoli konfliktu bojí jako čert krucifixu. Ostatně, jakou autoritu by taky státní maturita po takovém zhanobení mohla mít…
Připomeňme si, jak vlastně idea státní maturity vznikla. Krátce po prvních krocích liberalizace školství, které umožnily štědře rozdávat maturitní vysvědčení kdekomu, vznikl nápad tu veškerou svobodu testovat alespoň standardizovanou státní zkouškou. To se psal rok 1993. O něco později v roce 1996 byl zadán úkol státní maturitní zkoušku vypracovat. O pět let později, v roce 2001 proběhly první maturity nanečisto. Letos se konaly pošesté. Mohla se jich účastnit každá škola.
V roce 2004, kdy nastupovali „postižení“ maturanti do škol, byla státní maturita uzákoněna. Zákon uložil oznámit obsah maturitní zkoušky dva roky před datem konání. To bylo stihnuto ještě půl roku před termínem. Ještě nikdy neznal maturant požadavky maturitní zkoušky v takovém předstihu. Více než rok se každý může seznámit s požadavky a vzorovými testy. Stačí kliknout na počítač. Tvůrci maturit jsou k dispozici pro případné dotazy. Nikdo se ale neptá, všichni jsou proti.
Proč vychovávat pikolíky?
Pětadvacet let se účastním přijímacího řízení na vysokou školu. Každý rok nacházím vysoce talentované a skvěle připravené uchazeče. Klobouk dolů! V průměru je ovšem úroveň uchazečů rok od roku horší. Za deset posledních let všichni absolventi mého institutu našli práci a nikdo nebyl nezaměstnaný. Jejich platy se běžně pohybují kolem trojnásobku průměru, pravidelně vyhrávají soutěže doma i v zahraničí. Studenti Institutu ekonomických studií FSV nemají potíže ani v Cambridgi, ani v Chicagu. Sedláček vyhrál i na Stanfordu a byl zařazen mezi pět největších ekonomických talentů světa. Není to ani v nejmenším má zásluha, mám jen skvělé kolegy a úžasné posluchače. Jsem na ně hrdý.
Těch skvělých absolventů bychom mohli mít mnohem víc. Kapacitu máme. Chybí nám jen studenti s předpoklady. Bereme cizince a jsme za ně vděčni. Víme, že za své vzdělání zaplatí státní kase řádově víc, než jsme investovali. Rádi bychom víc investovali i do vašich dětí. Ale nejsou. Pohlédnu-li na výsledky přijímacích testů, je mi teskno. Dvě třetiny uchazečů mají tak velký handicap ze střední školy, že náročné studium nemohou zvládnout. Přesto každoročně bereme několik desítek studentů z šedé zóny, abychom si ověřili, zdali je to pravda. O tři semestry později z nich téměř nikdo nestuduje. Statistika děsivá, ztráta gigantická.
„Dočasné“ odložení navždy
Poslouchat nářky, že maturity nejsou připraveny, bolí. Příprava standardního testu z jazyka není nic světoborného. K dispozici jsou četné alternativy. Dají se užít vysoce kvalitní testy soukromé firmy Scio, které běžně používají při přijímacím řízení vysoké školy týden po „svobodné“ maturitě. K použití jsou četné zahraniční vzory. Studenti, kteří rozjařeně protestovali proti maturitnímu testu z angličtiny, si o pár měsíců později sami zaplatí obdobnou zkoušku u britské nebo americké agentury. A nebudou rozpustile házet pukavce, ale disciplinovaně stát ve frontě a mačkat maminčiny tisícovky.
Svoboda studenta a učitele je důležitá věc. Tato svoboda není zaměnitelná se špatnými výsledky. Svoboda vychovávat budoucí nezaměstnané je pochybná. Státní maturita byla titěrným krůčkem k tomu, abychom poznali, kdo je dobrý a kdo se pohybuje hluboko v červených číslech. Namísto nesmělého náznaku objektivního testu jsme dali přednost maturitní korupci. Státu však zůstala povinnost střední vzdělání platit, ať je jeho obsahem cokoli a třeba i nic.
Odklad státní maturity o dva roky je nejhorší variantou, kterou si je možno představit. Státní maturity by poprvé proběhly týden před parlamentními volbami. To je absurdní představa: Zástupy zásadových politiků tu s planoucíma očima budou rok nadšeně kázat o tom, že celý projekt státní maturity je holý nesmysl, jen aby dohonili pár zbloudilých volebních dušiček. Slavně vyhrají a proces rozkladu veřejné školy budou dále akcelerovat.
Vyhráli jsme, naše děti tedy budou o něco hloupější. Přijměte mou sportovní gratulaci.
Připomeňme si, jak vlastně idea státní maturity vznikla. Krátce po prvních krocích liberalizace školství, které umožnily štědře rozdávat maturitní vysvědčení kdekomu, vznikl nápad tu veškerou svobodu testovat alespoň standardizovanou státní zkouškou. To se psal rok 1993. O něco později v roce 1996 byl zadán úkol státní maturitní zkoušku vypracovat. O pět let později, v roce 2001 proběhly první maturity nanečisto. Letos se konaly pošesté. Mohla se jich účastnit každá škola.
V roce 2004, kdy nastupovali „postižení“ maturanti do škol, byla státní maturita uzákoněna. Zákon uložil oznámit obsah maturitní zkoušky dva roky před datem konání. To bylo stihnuto ještě půl roku před termínem. Ještě nikdy neznal maturant požadavky maturitní zkoušky v takovém předstihu. Více než rok se každý může seznámit s požadavky a vzorovými testy. Stačí kliknout na počítač. Tvůrci maturit jsou k dispozici pro případné dotazy. Nikdo se ale neptá, všichni jsou proti.
Proč vychovávat pikolíky?
Pětadvacet let se účastním přijímacího řízení na vysokou školu. Každý rok nacházím vysoce talentované a skvěle připravené uchazeče. Klobouk dolů! V průměru je ovšem úroveň uchazečů rok od roku horší. Za deset posledních let všichni absolventi mého institutu našli práci a nikdo nebyl nezaměstnaný. Jejich platy se běžně pohybují kolem trojnásobku průměru, pravidelně vyhrávají soutěže doma i v zahraničí. Studenti Institutu ekonomických studií FSV nemají potíže ani v Cambridgi, ani v Chicagu. Sedláček vyhrál i na Stanfordu a byl zařazen mezi pět největších ekonomických talentů světa. Není to ani v nejmenším má zásluha, mám jen skvělé kolegy a úžasné posluchače. Jsem na ně hrdý.
Těch skvělých absolventů bychom mohli mít mnohem víc. Kapacitu máme. Chybí nám jen studenti s předpoklady. Bereme cizince a jsme za ně vděčni. Víme, že za své vzdělání zaplatí státní kase řádově víc, než jsme investovali. Rádi bychom víc investovali i do vašich dětí. Ale nejsou. Pohlédnu-li na výsledky přijímacích testů, je mi teskno. Dvě třetiny uchazečů mají tak velký handicap ze střední školy, že náročné studium nemohou zvládnout. Přesto každoročně bereme několik desítek studentů z šedé zóny, abychom si ověřili, zdali je to pravda. O tři semestry později z nich téměř nikdo nestuduje. Statistika děsivá, ztráta gigantická.
„Dočasné“ odložení navždy
Poslouchat nářky, že maturity nejsou připraveny, bolí. Příprava standardního testu z jazyka není nic světoborného. K dispozici jsou četné alternativy. Dají se užít vysoce kvalitní testy soukromé firmy Scio, které běžně používají při přijímacím řízení vysoké školy týden po „svobodné“ maturitě. K použití jsou četné zahraniční vzory. Studenti, kteří rozjařeně protestovali proti maturitnímu testu z angličtiny, si o pár měsíců později sami zaplatí obdobnou zkoušku u britské nebo americké agentury. A nebudou rozpustile házet pukavce, ale disciplinovaně stát ve frontě a mačkat maminčiny tisícovky.
Svoboda studenta a učitele je důležitá věc. Tato svoboda není zaměnitelná se špatnými výsledky. Svoboda vychovávat budoucí nezaměstnané je pochybná. Státní maturita byla titěrným krůčkem k tomu, abychom poznali, kdo je dobrý a kdo se pohybuje hluboko v červených číslech. Namísto nesmělého náznaku objektivního testu jsme dali přednost maturitní korupci. Státu však zůstala povinnost střední vzdělání platit, ať je jeho obsahem cokoli a třeba i nic.
Odklad státní maturity o dva roky je nejhorší variantou, kterou si je možno představit. Státní maturity by poprvé proběhly týden před parlamentními volbami. To je absurdní představa: Zástupy zásadových politiků tu s planoucíma očima budou rok nadšeně kázat o tom, že celý projekt státní maturity je holý nesmysl, jen aby dohonili pár zbloudilých volebních dušiček. Slavně vyhrají a proces rozkladu veřejné školy budou dále akcelerovat.
Vyhráli jsme, naše děti tedy budou o něco hloupější. Přijměte mou sportovní gratulaci.