Doktor Barták, který byl před časem odsouzen za znásilňování svých asistentek, si už nějakou dobu odpykává svůj trest ve věznici, je určitě odpudivou figurou.

Měl jsem možnost se s ním před lety tu a tam vidět při akcích jeho „Lvího klubu“, jehož byl po léta generálním sekretářem. Tato „pozice“ mu dávala možnost být v kontaktu s řadou významných osobností českého veřejného života, což mu ve vlastních očích dodávalo lesku a v očích jeho asistentek prestiže a společenského významu. Všechno toto pozlátko bylo ovšem vylhané.

Pokud jde o tento první trest za znásilňování asistentek, nemám k němu výhrady. Nyní však byl „doktor prase“ odsouzen znovu, a to na 15 let, za údajnou přípravu vražd, vydírání tří lidí, plánování útěku z vězení a dalších nesmyslů… Toto vše „plánoval“ Barták ve vězeňské cele podle všeho za účasti policejního agenta. Lépe by sedělo říci provokatéra, který mu jistě tu a tam poradil, jak někoho "sejmout" a jak uletět z vězení helikoptérou…

"Doktor prase" je prostě těžký případ… A je další skvrnou české justice, pokud tohoto člověka nepošle spíše do psychiatrického zařízení, kam patří. Nikdo soudný si přece nemůže myslet, že by si byl „doktor prase“ mohl „prorubat“ cestu z vězení a uletět helikoptérou. Nebo si snad paní soudkyně myslí, že by helikoptéru Barták objednal po internetu a že by mu přiletěla do věznice na jeho objednávku přesně tam, kam by chtěl?

Celá věc je prostě policejní konstrukcí a soudci ji přikryli, takže na ni mají také svůj podíl. Doktoru Bartákovi je dnes téměř 58 let. Když sečtu jeho tresty, tak to vypadá, že už z vězení nevyjde.

Ať je člověk jakkoli odpudivý a provede cokoli nechutného, měl by mít v opravdu demokratické společnosti právo na spravedlivý soud. To je ale u české justice možné jen omezeně…

Naopak lze ocenit zdravý rozum soudkyně Městského soudu v Praze v případech J. Nagyové a spol., kteří byli po obviněních ze strany policie a státního zástupce osvobozeni. Je to další facka Šlachtovu útvaru ÚOOZ, protože eventuálním odsouzením Nagyové, alespoň za „prozrazování státních tajemství“, by mohla policie a Vrchní státní zastupitelství jakžtakž alespoň někomu málo bystrému zdůvodnit svůj monstrózní zásah na Úřadu vlády před třemi lety.

Jiří Paroubek