Obezita a úmrtí na covid-19 jsou spojenými nádobami
Ve čtvrtečním vydání britském deníku The Guardian jsem objevil zajímavé údaje, které tyto noviny získaly od koronavirového centra univerzity Johna Hopkinse (počty mrtvých na covid-19) a ze Světové zdravotnické organizace (WHO).
V článku se rozebírá souvislost mezi nadváhou a obezitou na jedné straně a smrtností na covid-19 na 100 tisíc obyvatel na straně druhé. Podle Světové federace obezity z 2,5 milionu zemřelých na covid-19 jich 2,2 milionu zemřelo v zemích, ve kterých je více než 50% lidí s nadváhou.
Mezi největších pět výtečníků v tomto směru patří také Česká republika. V přiložené tabulce se může každý přesvědčit o korelaci, která nejspíš existuje mezi procentem dospělých s nadváhou a procentem zemřelých na 100 tisíc obyvatel.
ČR se mezi tuto „elitu“ dostala na jedno z předních míst. První v počtu zemřelých na 100 tisíc obyvatel je ovšem Belgie, s jistým odstupem ji sekunduje Slovinsko. Za ním následuje Velká Británie a hned za Británií Česko.
Na šestém místě za pátou Itálií je Portugalsko, na osmém pak Spojené státy.
V článku se uvádí také informace, pokud jde o Velkou Británii, že u nemocných na covid-19, kteří se dostali do intenzivní péče, jich téměř třetina (32%) měla nadváhu a 48% bylo přímo obézních. Jen pětina (20%) byli váhovně normální pacienti.
Všechny tyto země patří ve světovém měřítku mezi země s velmi vysokým anebo poměrně vysokým HDP na jednoho obyvatele. Takže by se zdálo, že HDP na obyvatele, který je určitým ukazatelem životní úrovně, by mohl mít souvislost s vysokým podílem úmrtí na 100 tisíc obyvatel.
Jsou zde ale země s vysokým HDP na obyvatele, jako jsou např. Japonsko či Jižní Korea, ve kterých ovšem je nízký podíl lidí s nadváhou. A tyto země mají také nízký podíl smrtnosti.
Naopak jsou ale země s nízkým HDP na obyvatele, jako jsou jižní Afrika a Brazílie, ale s podílem lidí s nadváhou více než 50%, a v těchto zemích koronavirus řádil a řádí, jako černá ruka.
Pak zde máme země s nejnižším podílem úmrtí na covid-19 na 100 tisíc obyvatel, které, jak ukazuje tabulka níže, mají i poměrně nízké podíly dospělých s nadváhou. V Burundi a ve Vietnamu je to kolem pětiny obyvatel a v Tanzanii něco přes čtvrtinu.
Českým politickým stranám bych doporučil, aby poté, co tyto výsledky budou v krátké době nejspíš potvrzeny hlubšími studiemi (nepochybuji, že tak nějak to i je), si dali do svých střednědobých programů záměr rozvíjet preventivní programy na podporu zdravotní imunity občanů, včetně odstraňování nadváhy. Je to pochopitelně úkol na dlouhá léta a ten občan, který v plnění tohoto úkolu propadne a bude se oddávat dále stravovacímu hédonismu, se může stát snadno příští obětí covidu-19.
Zdroje: Počty mrtvých na Covid-19 – J. Hopkins Coronavirus center (23. 2. 2021 staženo) a WHO
Jiří Paroubek
V článku se rozebírá souvislost mezi nadváhou a obezitou na jedné straně a smrtností na covid-19 na 100 tisíc obyvatel na straně druhé. Podle Světové federace obezity z 2,5 milionu zemřelých na covid-19 jich 2,2 milionu zemřelo v zemích, ve kterých je více než 50% lidí s nadváhou.
Mezi největších pět výtečníků v tomto směru patří také Česká republika. V přiložené tabulce se může každý přesvědčit o korelaci, která nejspíš existuje mezi procentem dospělých s nadváhou a procentem zemřelých na 100 tisíc obyvatel.
null
ČR se mezi tuto „elitu“ dostala na jedno z předních míst. První v počtu zemřelých na 100 tisíc obyvatel je ovšem Belgie, s jistým odstupem ji sekunduje Slovinsko. Za ním následuje Velká Británie a hned za Británií Česko.
Na šestém místě za pátou Itálií je Portugalsko, na osmém pak Spojené státy.
V článku se uvádí také informace, pokud jde o Velkou Británii, že u nemocných na covid-19, kteří se dostali do intenzivní péče, jich téměř třetina (32%) měla nadváhu a 48% bylo přímo obézních. Jen pětina (20%) byli váhovně normální pacienti.
Všechny tyto země patří ve světovém měřítku mezi země s velmi vysokým anebo poměrně vysokým HDP na jednoho obyvatele. Takže by se zdálo, že HDP na obyvatele, který je určitým ukazatelem životní úrovně, by mohl mít souvislost s vysokým podílem úmrtí na 100 tisíc obyvatel.
Jsou zde ale země s vysokým HDP na obyvatele, jako jsou např. Japonsko či Jižní Korea, ve kterých ovšem je nízký podíl lidí s nadváhou. A tyto země mají také nízký podíl smrtnosti.
Naopak jsou ale země s nízkým HDP na obyvatele, jako jsou jižní Afrika a Brazílie, ale s podílem lidí s nadváhou více než 50%, a v těchto zemích koronavirus řádil a řádí, jako černá ruka.
Pak zde máme země s nejnižším podílem úmrtí na covid-19 na 100 tisíc obyvatel, které, jak ukazuje tabulka níže, mají i poměrně nízké podíly dospělých s nadváhou. V Burundi a ve Vietnamu je to kolem pětiny obyvatel a v Tanzanii něco přes čtvrtinu.
null
Českým politickým stranám bych doporučil, aby poté, co tyto výsledky budou v krátké době nejspíš potvrzeny hlubšími studiemi (nepochybuji, že tak nějak to i je), si dali do svých střednědobých programů záměr rozvíjet preventivní programy na podporu zdravotní imunity občanů, včetně odstraňování nadváhy. Je to pochopitelně úkol na dlouhá léta a ten občan, který v plnění tohoto úkolu propadne a bude se oddávat dále stravovacímu hédonismu, se může stát snadno příští obětí covidu-19.
Zdroje: Počty mrtvých na Covid-19 – J. Hopkins Coronavirus center (23. 2. 2021 staženo) a WHO
Jiří Paroubek