Způsob, jakým premiér Petr Nečas postupoval poté, co opakovaně zkolaboval nový registr vozidel spuštěný ministerstvem dopravy pod politickým vedením Pavla Dobeše, je pro český stát ještě horším vysvědčením než samotný kolaps registru.

Každý pochopí, že spuštění nového komplexního systému může mít mouchy, nebo že může systém dokonce zkolabovat. Pochopit ale nelze, že Dobešovo ministerstvo použilo desetitisíce občanů jako pokusné králíky bez toho, aby si nejprve ověřilo, že nový systém bude fungovat. Není to poprvé, co český stát takto arogantně experimentuje: začátkem roku ministerstvo práce a sociálních věcí podobně zavádělo nový počítačový systém pro vyplácení sociálních dávek.

I tentokrát bylo spuštění registru za desítky miliónů svěřeno spřátelené počítačové firmě, a to bez řádného výběrového řízení. V zavedenější demokracii by už jen za takovéto nakládání s veřejnými penězi musel příslušný ministr odstoupit. Ne tak ministr české vlády.

I český premiér se choval tak, jako by ministr nebyl politik, ale technik, kterému se jen nepodařilo řádně uvést do provozu jakési zařízení. Národu sdělil, že pokud nebude registr řádně zprovozněn do minulého pátku, Dobeš ve funkci ministra skončí. V pátek si pak Nečas pochvaloval, že na ministerstvu se po tomto jeho ultimatu prý zvýšil „kmitočet pracovní činnosti“.

A co víc, zvýšené kmitání mělo podle premiéra dostatečné výsledky, takže ministr, jehož reputace je nyní blízko nuly, odstupovat nemusí. Dobeš nemá ale ještě prý vyhráno, uvidí se, jak se registr bude chovat v příštích dnech.

Zatímco lidé, kteří byli experimentováním ministerstva postiženi, si možná pomyslí, že premiér si z nich tropí legraci, prezident Klaus--po dvaadvaceti letech působení v nejvyšších patrech moci evidentně už zcela srostlý s poněkud absurdním (ne)fungováním státu--benevolentně usoudil, že se ministru dopravy vlastně zbytečně ubližuje. „Mně se zdálo takové to vyhrožování ministrovi několik dní za věc, kterou on bezprostředně nemůže ovlivnit, trošku přísné," řekl pan prezident.

Politici, kteří jsou v politice už příliš dlouho, což se týká i Nečase, bohužel často podléhají dojmu, že politika je uzavřený svět. Zapomínají, že mají sloužit veřejnosti, takže například dopravní registr, spuštěný na základě jejich rozhodnutí, nemá veřejnost terorizovat, ale veřejnosti má naopak sloužit.

Zapomínají také, že existuje cosi jako politický registr v podobě kolektivní paměti veřejnosti. Do tohoto politického registru se v poslední době ukládají především frustrace a ponížení, které Nečasova vláda opakovaně působí občanům tohoto státu.

A jelikož průšvihy často ospravedlňuje tak, že politici vlastně za nic „bezprostředně nemůžou,“ jak to hezky vystihl i pan prezident, ukládá se společenská frustrace do pomyslného registru v podobě rostoucího odporu vůči tomu, co naši politici vydávají za demokratickou politiku. Což je pro budoucnost české demokracie potenciálně velký problém.

Právo, 30.7.2012