Vítěz republikánských primárek ve Spojených státech Donald Trump byl na sjezdu Republikánské strany po mnoha předchozích spekulacích, zda se nepodaří jeho kandidaturu zablokovat, oficiálně potvrzen jako kandidát strany v listopadových prezidentských volbách. Co bude jeho kandidatura znamenat?

Tak především Trumpův triumf dokoná proces zásadních změn v Republikánské straně. Ta zůstane navzdory tomu, že se delegáti sjezdu za Trumpem nakonec většinově sjednotili, rozštěpená. A to hned na několik částí.

Což o to, v Republikánské straně vždy bylo několik křídel, ale byl to až nástup populistického hnutí Tea Party, který připravil půdu pro Trumpa. Jak upozornil přední americký politolog Fareed Zakaria, cesta pro nástup někoho, jako je Trump, byla umetena, když si před osmi lety senátor John McCain coby hlavního představitele konzervativního proudu ve straně vybral jako kandidátku na viceprezidentku Sarah Palinovou, která má blízko právě k Tea Party.

Vedle tradičních hlasů náboženské pravice a konzervativců začal ve straně sílit populismus s rasistickým a antiglobalizačním podtextem, v němž byl údajný úpadek Ameriky spojován nejen s přistěhovalectvím Hispánců, ale i s prezidentstvím Afro-Američana Baracka Obamy. Trump jen dokonal tento obrat směrem k xenofobní politice, oslovující zejména méně vzdělané bílé muže, jejichž pracovní místa i postavení ve společnosti jsou ohroženy globalizací i nástupem nejrůznějších menšin.

Pokud by Trump porazil na podzim kandidátku demokratů Hillary Clintonovou, přenese se napětí, které už nyní panuje v Republikánské straně, do celé americké společnosti. Trump sice slibuje obnovení silné a bezpečné Ameriky, jenže po všech svých útocích na imigranty, islám a menšiny, jakož i po prohlášeních s rasistickým podtextem, nemá právě on šanci Ameriku sjednotit.

Nemá také šanci Ameriku izolovat, jak slibuje, od nejrůznějších poryvů globalizace. Když například tvrdí, že do USA vrátí pracovní místa v tradičních průmyslech, která odtekla do zemí, jako je Indie a Čína, zamlčuje americké veřejnosti, že by to bylo možné jen za cenu izolace Ameriky od propojené světové ekonomiky, což by mělo na USA devastující ekonomické dopady v jiných oblastech.

Trumpovi se také nemůže zdařit obnovení postavení Ameriky coby hlavní světové supervelmoci, která bude zbytku světa diktovat svoje podmínky. Přitom mnoho jeho příznivců si jeho sliby o navrácení lesku Americe představuje právě takto. Jak Trump, tak tito příznivci odmítají vzít na vědomí, že se svět od pádu bipolárního světa radikálně změnil.

Lze tedy už teď předpovědět, že Trumpův případný úspěch v prezidentském klání by v Americe i ve světě prudce zvýšil nestabilitu. Obětí jeho úspěchu je už teď strana, kterou reprezentuje.

Zatímco se nedá vyloučit, že sám Trump silou své osobnosti problémy obtíženu Clintonovu porazí, Republikánská strana zůstane rozštěpená, nevěrohodná, a tudíž oslabená. A jelikož se spolu s prezidentskými volbami bude konat i řada volebních soubojů o křesla v obou komorách Kongresu, nedá se zcela vyloučit scénář, v němž velkohubý prezident, který přišel změnit Ameriku, by o každé svoje rozhodnutí musel bojovat s Kongresem, v němž by měli navrch demokraté.

To by v případě politika, který není zvyklý dělat kompromisy, znamenalo ještě větší rozštěpení Ameriky než to, které vidíme nyní, kdy má demokratický prezident Obama proti sobě Kongres dominovaný republikány.

ČRo Plus, 20.7.2016