Premiér Andrej Babiš podnikl cestu do Itálie a na Maltu s cílem představit v obou zemích údajně ucelený český plán pro řešení migrace Evropskou unií. Cestu do Itálie inicioval italský premiér Giuseppe Conte poté, co Česká republika odmítla v polovině července italskou výzvu, aby si země EU mezi sebou rozdělily zhruba 450 migrantů z rybářské lodě, která je zachránila během jejich pokusu přeplavit se přes Středozemní moře.

Conte chtěl vysvětlit Babišovi, který rezolutně odmítl přijmout byť jediného migranta, italské stanovisko. Jeho jádro spočívalo v tom, že pokud se k italským břehům i přes všechna opatření, která jeho země i Evropská unie už přijaly, aby nelegální migraci zabránily, migranti přeci jen dostanou, měly by ostatní země EU Itálii pomoci. A to tak že si běžence rozeberou k azylovému nebo imigračnímu řízení.

Babiš tvrdí, že EU musí vyslat jasný signál, že nelegální migranty nepřijímá. Vyjít vstříc italské žádosti by podle něj naopak vyslalo signál, že pokud se nelegálním migrantům podaří do Evropy s pomocí pašeráků proniknout, EU se o ně nějak postará, což povzbudí k cestě přes Středozemní moře migranty další. Otázky, zda si mají tedy země jižního křídla s migranty, kteří se k nim přeci jen dostanou, poradit nějak samy, odráží spolu s většinou českých politiků obvykle dobrými radami, že je třeba urychlit a zlepšit vracení ekonomických migrantů do zemí, odkud přišli.

Údajně ucelený plán řešení migrace, který Babiš italskému premiérovi představil, nepřináší téměř vůbec nic nového. EU jako celek, popřípadě státy jejího jižního křídla, se prý mají dohodnout se státy v severní Africe, aby migraci zastavily už na svých jižních hranicích. EU má prý také finančně i jinak pomáhat zemím, odkud migranti přicházejí. A zhruba deset miliard euro, které má dostat evropská pohraniční agentura Frontex na zlepšení své práce, by prý mohly být rozděleny přímo zemím, jako je Itálie, aby svoje hranice mohly účinněji chránit samy. Je prý také účinněji třeba bojovat s pašeráky, což Babiš podtrhl svoji návštěvou v ústředí mise EU pro boj s pašeráky.

Všechny Babišovy návrhy, které prezentoval jako nové ucelené řešení, byl v EU už mnohokrát prodiskutovány. I posílení Frontexu, a s tím spojené zvýšení jeho rozpočtu, bylo předmětem rozsáhlé debaty. Migrace do Itálie a dalších jižních zemí už v důsledku celé řady opatření ze strany EU poklesla meziročně o desítky procent.

Babiš se tedy vlamuje do otevřených dveří, což vybízí k otázce, čeho chce vlastně dosáhnout. Odpověď nejspíš zní, že cílem jeho cesty a bombastických řečí o celoevropském řešení migrace z české dílny, jsou zase jednou převážně domácí politické cíle. Babiš by se rád českému publiku představil jako politik evropského střihu, a evidentně věří, že politici a politické subjekty, jako je on a jeho hnutí ANO, mohou ze svých jasně protiimigračních postojů politicky profitovat ve volbách do Evropského parlamentu.

Skutečné nové řešení nenabízí téměř žádné, ale když bude dostatečně často a rezolutně opakovat, že má ucelený plán, nemalá část české veřejnosti mu uvěří. A i kdyby ne, mnoha českým voličům bude jistě imponovat, že i kdyby jeho údajně celoevropské řešení migrace bylo jen mlácením prázdné slámy, pomohlo nám nepodlehnout italským výzvám postarat se o azylové či imigrační řízení byť s jediným migrantem z těch, kteří se přes Středozemní moře přeci jen dostanou.

Nadřazování formy obsahu Babišovi zatím dobře vychází v domácí politice. I proto bude zajímavé sledovat, zda se nechají takříkajíc opít rohlíkem i politici v zemích EU. Ti zatím mlčí. První reakce v evropských médiích spíše jen informují, že český premiér požaduje, aby EU zastavila nelegální migraci a jeho návrhy se příliš nezaobírají. Nejspíš proto, že většina z jím navrhovaných opatření je už dávno v běhu, a západní novináři tudíž chápou, že jde spíš jen o další populistický výkřik dalšího politika ze zemí Visegrádu.

ČRo Plus, 29.8.2018