Česká pobočka Židovského národního fondu a Česká společnost přátel Izraele se ohradily proti článku ministra zahraničí Tomáše Petříčka a jeho předchůdců Lubomíra Zaorálka (oba ČSSD) a Karla Schwarzenberga (TOP 09) v sobotním Právu.

(ECHO24.cz)


Plně se ztotožňuji se stanoviskem České pobočky Židovského národního fondu a České společnosti přátel Izraele k článku ministra zahraničí Tomáše Petříčka, Lubomíra Zaorálka (oba ČSSD) a Karla Schwarzenberga (TOP 09) v sobotním deníku Právu, v němž ostře kritizovali záměr připojit židovské osady na Západním břehu Jordánu k Izraeli.

Uvedení politici se vůbec nezmínili o opakovaném zamítavém stanovisku reprezentace Arabů, žijících na Západním břehu Jordánu, OOP, obdobně jako arabských států, k velkorysým mírovým nabídkám Izraele po drtivě vyhrané „šestidenní válce“ (na konferenci v Chartúmu na podzim 1967, kde státy arabské ligy deklarovaly trojí NE (NE – uznání Izraele; NE – jednání s Izraelem; NE – mír s Izraelem).

Nezmínili se ani o tom, že tato negativistická politika je dodnes zastávána tzv. palestinskou samosprávou, která v loňském roce odmítla pozvání arabských zemí na konferenci v Bahrajnu o mírovém plánu.

Uvedení politici se vůbec nezmínili o pravidelném odstřelování Izraele z pásma Gaza stovkami raket. Ani o tom, že vládu na těchto územích tvoří islamistická organizace HAMÁS, která je na seznamu teroristických organizací řady zemí (paradoxně i EU!!!).
Minulý týden o společném postupu v případě připojení území židovských osad k Izraeli jednaly státy Evropské unie, aniž došlo ke shodě. Proti sankcím se postavila řada ministrů zahraničí (paradoxně včetně ministra Petříčka).

Česká pobočka Židovského národního fondu a Česká společnost přátel Izraele ve stanovisku, s nímž se plně ztotožňuji, uvádí, že autoři článku v Právu „projevují obavy o budoucí demokracii v Izraeli (…) přičemž zcela pomíjí, že za celou historii tzv. palestinské autonomie se tam nepodařilo vybudovat demokratický systém, že tam vládnou orgány nikým nevolené a že ani nynější palestinské vedení nebylo zvoleno v řádných volbách…".

Věřím, že evropské národy nezapomněly na temné skvrny vražedného antisemitismu, na němž se střídavě téměř všechny podílely. Stát Izrael vznikl jako důsledek nacistické genocidy, jako domovina Židů, kteří, na rozdíl od jiných národů do té doby neměli domovinu, kam by se mohli uchýlit a národní stát. Na územích, o která se vede již po dlouhá desetiletí spor, čtyřikrát řešený pokusem o válečné zničení Izraele arabskými státy, nežijí lidé, které by definovala národní řeč, svébytná národní kultura, odlišná od kultur jiných arabských národů. Jsou rukojmím arabských států k vyvolávání nepřátelství vůči státu Izrael a žijí převážně na účet bohatých subvencí ze zahraničí (včetně EU – 300 milionů EUR ročně).