Poukaz na potřebu na „politických zkušeností“ pro funkci prezidenta vedoucí u některých lidí k podpoře nebo toleranci Miloše Zemana resp. jeho gardy lidí za ním na Hradě lze nahlížet i jako na vizitku nevhodné průpravy a laciné reklamy na „kompetenci“, která je ve skutečnosti pochybná.
Komerční televize dělají z volby prezidenta „zábavní“ estrádu, nejnověji to ukázal Voříškův kotel na Primě, kde se „moderátor“ úspěšně klesal na úroveň barrandovského Soukupa. V těchto formátech pro diváky ustupuje do pozadí především skutečnost, že prezidenta je dobré posuzovat ne podle toho toho, jak který nich uvedl nějakou uštědřenou ránou publikum této estrády do vytržení, nýbrž podle toho, co je podstatné pro schopnost prezidenta opravdu zastupovat zájmy státu a jeho občanů při jednání mezi státníky (byť samozřejmě parametry volební kampaně svádí dívat se hlavně na agresivitu).
Andrej Babiš minulý týden do jisté míry překvapivě (srvn. např. jeho Knížete budu volit jako člověka z voleb před pěti lety) vyjádřil před prvním kolem volby podporu Miloši Zemanovi. Krátce poté se z ní začal „vybrušovat“ kritikou Zemanových spolupracovníků, které má za pochybných okolností na Hradě, kritikou jako z oka vypadlou tomu, co krátce ořed tím za sebe deklaroval Jiří Drahoš. V této souvislosti se hodí zvlášť zdůraznit tři důležité a vcelku očividné momenty.
Jiří Drahoš od svého rozhodnutí kandidovat (což bylo dost dlouhou dobu před oznámením kandidatury) neudělal nic, co by se dalo označit za chybu.