Jiří Zlatuška

24. 03.

Sir Humphrey u kormidla české vědní politiky

Jiří Zlatuška Přečteno 12962 krát

Sir Humphrey není svou schopností manipulace politiků výsadou britského seriálu „Jistě pane ministře,“ ale má podle RNDr. Jiřího Rákosníka, CSc., člena v současné době končící Akademické rady AV ČR, převtělení v podobě sekretáře Rady vlády pro výzkum a vývoj. Rákosníkův text výstižně popisuje způsob, kterým se v České republice dělá koncepce zákona o podpoře výzkumu a vývoje (ve čtvrtek 26. března ho bude na svém plénu projednávat Senát ČR, je to zákon obsahující přílepek, kterému jsem se věnoval ve svém blogu 20. 3., i na první pohled špatné kvantitativní důsledky této práce.

Na nevhodnost mechanického rozdělování prostředků na výzkum a vývoj („trojčlenka,“ jak o tom píše J. Rákosník) jsem poukazoval ve svých blozích 26. 3., 3. 4. a 5. 10. 2008 i v závěru letošního blogu 20. 3. (úder proti AV ČR je způsoben také tím, že se v heterogenním prostředí mimo její ústavy ve větší míře vykazují výsledky typu „S“, kde není třeba ani náznak recenze nebo impaktu) problematickým aspektům toho, že je do hodnocení zahrnuto i smetí, které není srovnatelné se skutečnými výzkumnými výsledky, jsem upozorňoval 27. 5., 16. 7. a 5. 10. 2008. Obojí to bylo také součástí připomínek, které Rada vlády v připomínkovém řízení dostala od orgánů reprezentace vysokých škol, avšak rozhodla se je ignorovat (blog ze 17. 3. 2008). Důsledek, který J. Rákosník graficky zobrazuje na meziročním srovnání metodik z let 2007 a 2008, velmi dobře ukazuje, že řeči o tom, že reforma podporuje kvalitu a excelenci, jsou neobhajitelným nesmyslem.

Přesto (právě proto) považuji Rákosníkovo pojednání za důležité a velmi podstatné. Novela zákona o podpoře výzkumu a vývoje negativní dopady, které jiří Rákosník jasně identifikuje, zakotví jako zákon, se kterým bude v budoucnu velmi těžké hnout. Rozdělování financí je podřízeno „soutěži“ s jasnými čistě mechanicky danými pravidly. Pokud dojde v budoucnu ke změně způsobu hodnocení, mohou se instituce, které budou „hrnout“ body podle současných pravidel cítit formálně poškozeny tím, že stát pravidla během pětileté platnosti těchto bodů změní - finance, které by jim podle nesmyslných pravidel náležely a jejich opravou jim budou upřeny, by se snadno mohly stát předmětem soudního vymáhání (bude to stát, který tyto instituce „poškodí“ s ohledem na jejich oprávněná očekávání a měl by za to nést i odpovědnost - pokud se zde ovšem vláda nepočítá s cílenou destrukcí právního státu, která tou dobou přesáhne současnou destrukci v oblasti trestního práva).

Dalším problémem je, že finance podle vládní koncepce půjdou tam, kde pracovali jejich tvůrci v posledních pěti letech, nikoli tam, kam eventuálně z finančně poškozených institucí odejdou (viz např. závěrečná třetina blogu ze 14. 8. 2008).

Základem chybné koncepce zákona, kterou si český „sir Humphrey“ dokázal v Radě vlády pro výzkum a vývoj prosadit, je využití nevhodně koncipované databáze výsledků výzkumu a vývoje (kterou si kdysi tento úředník vymyslel jen jako nástroj umožňující orientační kvantifikaci množství výstupů státem financovaných projektů ve vztahu k prostředkům, které na ně byly věnovány). Kolem něj mu vydatně pomáhali členové Rady vlády pro výzkum a vývoj a ustanovaných pracovních skupin, kteří postupovali jako amatéři (nový předseda Akademie věd prof. Drahoš je nedávno v rozhovoru v novinách charakterizoval jako „poučené amatéry,“ ale mám za to, že jeho adjektivum je v tomto spojení zcela nepatřičné). Absolventi studia na naší fakultě skládají před předáním diplomů slib, ve kterém mimo jiné slibují: „... budu jednat s vědomím mezí své odborné kompetence.“ Podobné sebeomezení si bohužel členové vládní Rady pro výzkuma vývoj nedali a výsledek podle toho vypadá.

Následuje text Jiřího Rákosníka připravený pro Akademické fórum 26. 3. t.r.:

Více »

20. 03.

Přílepek k zákonu o podpoře výzkumu uškodí vysokým školám (s doplňkem 27. 3.)

Jiří Zlatuška Přečteno 9780 krát

S novelou zákona o podpoře výzkumu a vývoje projednává v těchto dnech Senát i „přílepek,“ který navrhl poslanec I. Ohlídal (ČSSD) s výraznou podporou předsedy školského výboru Sněmovny W. Bartoše (ODS) a s osobním doporučením místopředsedkyně Rady vlády pro výzkum vývoj M. Kopicové.

Poslanec Ohlídal v rozpravě k tomuto tisku ve sněmovně (podpůrně vystoupil i poslanec Bartoš, který Ohlídalovu úpravu připodobnil systému amerických „tenure,“ což ukazuje míru neznalostí reálií, vůči které je i nekvalitní Ohlídalův přístup vrcholem profesionálně odvedené práce), které rozvinul i v článku v Právu 13.3. se sugestivním názvem „Půjčky docentům už bez problémů“ operoval údajnými přednosti úpravy, kterými mají být ochrana postavení akademických pracovníků v pracovněprávních vztazích a odstranění „častého odmítání půjček a hypoték.“

Více »

10. 03.

Ideál škol bez studentů, o pečených holubech do úst si nechat zdát

Jiří Zlatuška Přečteno 17383 krát

Studiem vysoké školy si zhoršíte vyhlídky na získání zaměstnání. Běžte místo toho na průmyslovku, a pokud ji najdete, pak zvolte nejlépe nějakou co nejvíc se blížící předlistopadovému „mimořádně kvalitnímu“ socialistickému střihu. Budoucnost totiž leží v místech středoškolských projektantů a techniků, kteří budou úspěšně dávat na frak konkurenci svých zbytečně lépe kvalifikovaných vrstevníků z rozvinuté části světa. Něco takového vyplývá z rozhovoru Jana Kouckého, ředitele Střediska vzdělávací politiky Pedagogické fakulty UK, někdejšího náměstka dvou ministrů školství, poradce čtyř dalších a dvě volební období i poslance za ODS a někdejšího místopředsedy „školského“ výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu (ne že by se na stejných postech dnes nenašli lidé podobně diletantští, viz například příběh z těchto dnů popsaný zde) a šest let do roku 2006 zástupce ČR v OECD.

Koucký opakovaně a vytrvale varuje před nárůstem počtu studujících na vysokých školách již dlouhá léta. Jeho výhrady zjevně neodpovídají neodpovídají skutečnosti, jen se liší novinářské publikum, které mu na výsledky jeho „výzkumů“ naletí a otiskne je. Tentokrát to postihlo Lidové noviny, které mu daly 9. března prostor v příloze Akademie, přetiskly tabulku z jeho zprávy a udělaly s ním na téma jeho utkvělých představ nijak nekorespondujících se skutečností rozhovor nadepsaný Vysokoškoláků začíná být příliš, ve kterém je výše uvedená chvála průmyslovek spolu se zatracováním perspektivy vysokoškoláků uvedena.

Více »

Archiv článků: březen 2009

Sir Humphrey u kormidla české vědní politiky

Přílepek k zákonu o podpoře výzkumu uškodí vysokým školám (s doplňkem 27. 3.)

Ideál škol bez studentů, o pečených holubech do úst si nechat zdát

Blogeři abecedně