Jedna prokázaná šikana a cesta do hejtmanského křesla

03. 10. 2012 | 06:30
Přečteno 20014 krát
Někteří vládní politici dokazují, jak jim výlučnost jejich postavení demokracie-nedemokracie vleze do hlavy natolik, že jejich chování nese zřetelné rysy negativních postav politicko-korupčních thrillerů, než postav, které by odpovídaly veřejné službě osob lidem zvolených a lidu sloužících. Zvlášť silný mám tento pocit u TOP09 jako jedné z jepičích stran v Parlamentu tohoto volebního období. Přes všechen pozitivní sentiment k jejímu předsedovi, se kterým jsem nějaký čas seděl v Senátu ve společné lavici, mám zejména pocit déjà vu ve vztahu k tomu, co jsem na Masarykově univerzitě zažil s jihomoravským krajským lídrem TOP09 Janem Vitulou, když působil několik měsíců jako její kvestor a svým konáním spustil oživení institutů petic a spontánních protestních shromáždění akademické obce s parametry připomínajícími setkání ministryně Hanákové s divadelníky Národního divadla.

Když jsem ho viděl ve večerním pořadu ČT24 s kandidáty na hejtmana Jihomoravského kraje, kde se nechal uvést klipem natočeným v kulisách Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity (zkuste si tak i bez politické propagace vzít kameru na Karlův most…), připomněl jsem si resumé jeho k prokázané šikaně vedoucí činnosti, které jsem před pár měsíci psal na vyžádání informačního serveru studentů Masarykovy univerzity. Přiloženo je i s odkazy na podrobnější dokumenty k tomu níže pod titulkem „Rektorem nařízená kontrola odhalila šikanu“.

Jako případová studie chování, na které snad Jan Vitula se svými vládními kolegy z TOP 09 musel projít speciálním školením, mi zkušenost s ním přijde jako zvlášť zajímavá.

Vědomí nadřazenosti a neúcta k běžným povinnostem, kdy jako lídr krajské kandidátky opakovaně nesplnil povinnosti odevzdat v zákonem stanovené formě a termínu přiznání o střetu zájmů týkající se jeho činnosti kvestora univerzity (a nic na tom nemění ani okolnost, že není jediným, kdo se takto chová, jak o tom referoval server Lidovky zde a zde) - to celé je umocněno faktem, že kdyby se jako kvestor univerzity seznámil procesy realizovanými rutinně sekretariátem kvestora, našel by mezi nimi i pravidelné masové upozorňování všech univerzitních činovníků o této povinnosti včetně podávání formulářů k přiznáním každému z nich tak říkajíc až pod nos.

V jiných oblastech se ovšem Vitula prezentuje jako udatný za právo bojující rytíř. Ještě na ministerstvu školství podal udání na univerzitu ve věci výběrového řízení na tři doplňované pavilony, fakticky proti vedení univerzity v době, kdy byl jejím rektorem dnešní ministr školství. Verdikt Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže poškozující univerzitu o cca 70 milionů korun přišel v době VItulova působení jako kvestora, skoro ping-pong hraný sám se sebou (pokud by skutečně věřil v oprávněnost verdiktu, těžko by existoval důvod, proč by rozhodnutí S160/2011/VZ-15072/2011/540/PV v pozici kvestora v dané době neměl akceptovat), a univerzita se dnes o věc ze současného stavu daného rozhodnutím R33/2012/VZ-8820/2012/310/ASc soudí se stále ještě neznámým výsledkem a stále hrozící výslednou škodou.

Ochota přestoupit jakákoli pracovněprávní omezení ve vztahu k jednání s podřízenými, připomínající lehkost se kterou ministr práce a sociálních věcí ukládá nucené práce příjemcům sociální pomoci nebo nutí vozíčkáře nebo další postižené vybírat si peníze z automatů, se kterými kvůli povaze svého postižení nemohou být schopni pracovat. Nucená dovolená pro nepohodlné pracovníky. Nelegální ustanovování loutkových vedoucích v rozporu s kompetencemi (nepodařilo se mu to správně udělat ani po několikáté a musel opakovaně odvolávat, co udělal nebo své loutky nechal udělat).

Nekompetentnost ve věcech, které by měl řešit, která by jinak než hloupostí byla nejsnáze vysvětlitelná snad pokusem dovést do konce nějakou korupční figuru. Rozhodl o faktickém zrušení univerzitního ústavu, který přes všechny možné výhrady představoval dlouhodobě fungující součást univerzity s významnými zásluhami o úroveň budované síťové infrastruktury, nepřetržitelné dostupnosti výpočetní techniky pro studenty, i identifikaci napadení.

O nekalých záměrech svědčí řada indicií: Spolupráce s lidmi, o kterých bylo známo, že jednáním vykazujícím znaky podvodu, přivedli přinejmenším Fakultu informatiky do problémů. Do firemního prostředí se šířily nabídky přenechání vybudované univerzitní vysokorychlostní formě komerčním zájemcům mimo univerzitu. Subkontrahováním rektorátních e-mailových služeb do externího cloudu se podařilo fungující službu dostat do stavu několikadenních kompletních výpadků i nekompatibility s protispamovou ochranou uplatňovanou jinak na celé univerzitě. Pozdější analýza navíc ukázala, že významným zdrojem nehospodárnosti na univerzitě je skutečnost, že pouze dvě univerzitní součásti, Ústav výpočetní techniky a Fakulta informatiky, důsledně využívají univerzitních softwarových licencí místo ad hoc nových nákupů – přitom Vitulův úder směřoval ve jménu údajného zefektivnění proti jediným dvěma součástem univerzity, které fungují v řádu desítek milionů laciněji, než ostatní. Paralela se zaváděním informačních systémů v resortech dopravy i práce a sociálních věcí je zde očividná, naštěstí se to v případě univerzity do konce přivést nepodařilo.

Ve svrchu zmíněném předvolebním představování v kulisách Masarykovy univerzity se v ČT 24 pro Jana Vitulu vyslovoval prof. Jan Slovák, který ovšem nezmínil své angažmá v projektu Reforma terciárního vzdělávání na MŠMT. Příjmy některých pracovníků zaangažovaných do tohoto projektu převýšily milion korun ročně, což je také předmětem výtek Evropské komise vůči nakládání s prostředky Operačního programu vzdělání pro konkurenceschopnost (neznám sumy vyplácené každému jednotlivci, tvrzení o tom, že některých se víc než milion ročně skutečně týkal, jsem si ověřil; že mohli být mezi řešiteli i lidé takříkajíc z „nižších kast“ placení méně je možné, je ale jejich věcí, aby ve svém zájmu trvali na tom, aby částky MŠMT zveřejnilo, což se doposud nestalo). Jan Vitula byl jako ředitel přinejmenším spoluzodpovědný za toto násobné překračování maximálních částek, které Evropská komise řešitelům projektů dovoluje vyplácet. Není se asi co divit takto „zainteresovaným“, že si spolupráci s Vitulou nemohou vynachválit, je to ale politická kampaň fakticky financovaná z prostředků, které měly sloužit na něco docela jiného.

Jen den předtím jsem v živé debatě slyšel příznivce kandidáta jihomoravské TOP09 Karla Raise konstatovat, že uplácet musí každý den, a vinit z toho odbory, které mu prý nedovolují zbavit se pracovníků, pro které by bez korupcí získaných zakázek neměl práci. S těmito přístupy se skoro není co divit hustotě billboardů, které si zrovna tato malá strana dokázala opatřit. Jeden trochu kreativně upravený jsem včera dostal od kolegy, který na Vitulově výplatní pásce nebyl:

Jan Vitula
Jan Vitula


Hejtman by to byl vskutku skvělý, možná by se časem naučil i to, jak se jmenuje vysoká škola, kterou absolvoval (podle svého životopisu absolvoval Mendlovu univerzitu, ta se však vždycky psala Mendelova bez vypuštěného „e“). Slíbený článek o výsledcích Vitulova působení na Masarykově ze studentského portálu:


Rektorem nařízená kontrola odhalila šikanu

„Reorganizace“ Ústavu výpočetní techniky, o které LeMUr na svých stránkách koncem ledna již referoval, byla provázena mnoha nestandardními kroky známými spíše z praktik „nepřátelského převzetí“ jedné firmy firmou jinou. V akademickém prostředí si takový způsob snahy zvenku dosazeného manažera podřídit si jeden z ústavů university, nejspíš kvůli příležitosti otevřít prostor úvahám o zadávání doposud vnitřními silami zabezpečovaných služeb dodavatelům mimo univerzitu (konkrétní nabídky v tomto směru zde byly bez ohledu na to, že se podobný postup z jiných míst v ČR ukázal jako řešení výrazně horší než to, které až doposud realizuje univerzita).

Lavina změn byla spuštěna bleskovým odvoláním ředitele, rozčleněním pracovníků podle barev vyjadřujících jejich „perspektivnost“ po provedených změnách, ustanovením loutkového vedení a nočním stěhováním pracoven (podrobněji viz např. http://uvtmu2012.aspone.cz/Events.aspx). K vážným excesům celého procesu patřilo i nařizování a pokus o zpětnou legalizaci „nucené dovolené“, která měla zabránit „poškození“ celé akce. Z vypnutí topení v podkrovních kancelářích budovy rektorátu v období silných únorových mrazů si náměstkyně ředitele ústavu odnesla těžkou újmu na zdraví v podobě silného zánětu ledvin.

Rychlá a jak se ukázalo i zbytečná stěhování neznamenala jen nepřijatelně ponižující zacházení pro zaměstnance ústavu, ale i zcela zbytečné finanční výdaje. Ke zlepšení služeb nic z toho nevedlo. Celodenní výpadky elektronické pošty na rektorátě, problémy s dostupností dat při nucené migraci na jiné poštovní klienty nebo zvýšená frekvence nevyžádané pošty ze systémů, které přestávají spadat pod ochrannou politiku uplatňovanou na univerzitě, svědčí spíš o celkovém zhoršení.

Kontrolní šetření, ke kterému rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek vydal na základě podnětu Akademického senátu MU předneseného na řádném zasedání ve dnech 2. února a 5. března pověření 3. dubna, dokumentovalo závažné porušování právních předpisů během reorganizace Ústavu výpočetní techniky ve dnech 18. - 30. ledna 2012. Loutkový ředitel Rychnovský v rozporu se zákonem nařídil dovolenou, kterou se pokusil legalizovat zpětně podepsanou žádankou, v rozporu se zákoníkem práce měnil pracovní smlouvy tak, že obsahovaly vágní ustanovení způsobilá ohrozit platnost pracovních smluv pracovníků ústavu. V šetřených postupech loutkového ředitele Rychnovského kontrolní nález konstatuje známky šikany.

Ing. Rychnovský podal krátce po jednání kontroly výpověď. Nejednalo se o hybatele celé kauzy, ale o pracovníka, který ve svém pohledu na řešení problematiky služeb výpočetní techniky na univerzitě výrazně přecenil své možnosti odborné, organizační i sociální.

Zásadní zodpovědnost v kontrolou prokázaných nepravostech nepochybně nese tehdejší kvestor Jan Vitula. Byl to on, komu rektor Mikuláš Bek svěřil Ústav výpočetní techniky do řídicí působnosti. Byl to on, kdo inicioval odstranění dosavadního vedení ústavu včetně krátce před tím na tři roky jmenovaného ředitele Račanského rektorem Petrem Fialou. Výběr loutek do vedení ústavu byl rovněž výsledkem jeho činnosti. Pověřeného ředitele sice formálně na jeho návrh jmenoval rektor, ale podíl kvestora Vituly byl zřejmý mimo jiné z toho, jak hned zpočátku sám měnil Rychnovského náměstky navzdory jednoduché skutečnosti, že i loutce jako řediteli pravomoci odvolávat a jmenovat své náměstky samozřejmě zůstávají a loutkovodič se do nich nemůže přímo vměšovat.

Nejvýznamnějším ponaučením, které tato kauza přinesla, je praktická ukázka výsledků, ke kterým může snadno vést uplatňování manažersko-politických metod řízení v prostředí univerzity.

Jihomoravský lídr TOP 09 Jan Vitula se na univerzitě pokusil použít metody, na které byl možná zvyklý z politického prostředí svých „kolegů z telnického Orla“. V prostředí univerzity se mu však dokázala vzepřít tradiční akademické samospráva. Zásadní informace prokazující nepřijatelnost zvolených metod jednání i absenci věcných podkladů pro uskutečňované „reorganizační“ kroky zazněly již na shromáždění akademické obce organizovaném akademickým senátem Fakulty informatiky 25. ledna. Jan Vitula byl tehdy jako kvestor na zasedání přítomen, ale navzdory tomu, co na jednání slyšel, nepodnikl sám žádné kroky, které by vedly k vyjasnění závadného jednání jeho podřízených a k zastavení uplatňované šikany. Nemůže proto být sporu o tom, že v této záležitosti nejednal v dobré víře. Na tom nic nemění ani skutečnost, že vlastním vykonavatelem konkrétních nezákonných kroků byl podle kontrolního nálezu loutkový ředitel Rychnovský.

Je absurdní, že se Jan Vitula pokusil svými kroky univerzitu poškodit tam, kde leží jeden ze zdrojů její úspěšnosti. Když se Evropský parlament nedávno zajímal o perspektivy evropských univerzit, objevily se i zmínky o Masarykově univerzitě jako o univerzitě podle žebříčků top 500 nejkvalitnější v ČR před UK a ČVUT. Toto hodnocení vycházelo z žebříčku Webometrics, kde je vynikající umístění MU výsledkem společného úsilí týmu FI MU vyvíjejícího a provozujícího IS a ÚVT vyvíjejícího a provozujícího veřejné prezentace univerzity – přičemž nejvíce šikanou postižená byla náměstkyně ředitele ÚVT, která je za tuto část na straně ÚVT primárně odpovědná.

Pokud mohl mít někdo pochybnosti o reálnosti hrozeb vyplývajících z posilování manažerských pravomocí vedení vysokých škol, jak se objevovalo v některých verzích připravované reformy vysokých škol, měl by být touto zkušeností vyléčen z představy, že hrozby jsou jen hypotetické a že protiváhy volených orgánů akademické samosprávy není třeba. Představa o vhodnosti manažerského stylu řízení pro univerzitní prostředí byla verdiktem o šikaně přesvědčivě vyvrácena podobně, jako se chybné vědecké teorie vyvracejí jedním negativně vyznívajícím experimentem.

Blogeři abecedně

A Aktuálně.cz Blog · Atapana Mnislav Zelený B Baar Vladimír · Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoníček Radek · Bartošek Jan · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bednář Vojtěch · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berkovcová Jana · Bernard Josef · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo · Cizinsky Ludvik Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořák Petr · Dvořáková Vladimíra E Elfmark František F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Goláň Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Hájek Jan · Hála Martin · Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Heroldová Martina · Hilšer Marek · Hladík Petr · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holásková Kamila · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrabálek Alexandr · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubálková Pavla · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kaláb Tomáš · Kania Ondřej · Karfík Filip · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Klusoň Jan · Kňapová Kateřina · Kocián Antonín · Kohoutová Růžena · Koch Paul Vincent · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Konrádová Kateřina · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Máchalová Jana · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Měska Jiří · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minář Mikuláš · Minařík Petr · Mittner Jiří · Moore Markéta · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Mundier Milan · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Nerudová Danuše · Nerušil Josef · Niedermayer Luděk · Nosková Věra · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít · Nožička Josef O Obluk Karel · Ocelák Radek · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Oujezdská Marie · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Petříčková Iva · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pícha Vladimír · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Polách Kamil · Polčák Stanislav · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Ruščák Andrej · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Řeháčková Karolína Avivi · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Sirový Michal · Skalíková Lucie · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slejška Zdeněk · Slimáková Margit · Smoljak David · Smutný Pavel · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šindelář Pavel · Šípová Adéla · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šojdrová Michaela · Šoltés Michal · Špalková Veronika Krátká · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěpán Martin · Štěpánek Pavel · Štern Ivan · Štern Jan · Štětka Václav · Štrobl Daniel T T. Tereza · Táborský Adam · Tejkalová N. Alice · Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vacková Pavla · Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vančurová Martina · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Vostrá Denisa · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Wirthová Jitka · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zajíček Zdeněk · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří · Zouzalík Marek Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael · Žantovský Petr Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy