Mnohovrstvené rodiny - tak jsem si je pracovně nazvala.

Pracuju jako psychterapeut už dlouho a vidím, jak se naše rodiny mění. Jejich struktura a fungování, všechno. Nezůstáváme už spolu kvůli dětem, každý hledá své štěstí a lásku a třeba i po deseti, patnácti letech vztahu, může otec nebo matka odejít a vytvořit další rodinu, další "vrstvu". Otec tří dětí si najde milenku a nedokáže si to "zakázat", nechce se o lásku ošidit. Odejde od původní rodiny. Milenka má ale také rodinu a také odejde. Takže založí spolu něco nového - takovou novou střídací mnohovrstvenou rodinu, kde se střídají a "vrství" jeho a její děti nebo se sejdou i všichni dohromady - pět dětí a dva "polorodiče". Co to tedy pak vlastně je? Rodina klasická to už není, ale není to jen táta a máma, je to taková nová další "mnohovrstvená" rodina. Nejsou to žádné výjimky, mnohovrstvených rodin přibývá jako hub po dešti. A těžko se dá posoudit, jestli tím děti opravdu trpí nebo jen žijí jinak než naši předkové. Pokud se muž ( pořád převažuje model, kde se stará o rodinu muž) dokáže postarat o svou první původní rodinu a zároveň i o druhou novou rodinu, zdá se být všechno v pořádku. Střídavé péče "frčí", soudy je schvalují už běžně a zdá se, že klasické rodiny s mámou, tátou a dětmi už jsou skoro raritou.

Budou do budoucna vůbec ještě fungovat jako klasický model? Nebo bude více modelů rodin...? Mnohovrstvené rodiny, rodiny bez otců, nebo i rodiny gayů a leseb? Nevím, jen je mi někdy té staré klasické rodiny s jednou mámu a jedním tátou líto... Fungovaly tak dlouho. Dneska už evidentně nestačí. A modelů bude prostě asi víc...

Ať je to je jakkoli, děti potřebují rodiče a lásku, mámu, tátu (nebo dvě mámy a dva táty?) Dvě ženy a jejich děti můžou vytvořit také rodinu. To, co potřebují naše děti, je láska, zájem, čas a vzor... Můžeme jim takhle dát ještě vzor? Vzor, že je neodstavíme s naší novou láskou a neodejdeme od nich pryč, že se o ně postaráme, i když se třeba znovu zamilujeme?