Děti a studenty jsme hodili přes palubu úplně, do škol téměř nechodí, s tím že mají přece distanční výuku., stýkat se nesmí, tráví čas jen doma u mobilu a u i Padu, Zajímáme se, co dělá Covid se seniory, ale co dělá brutální izolace a distanční výuka s dětmi, na to se nepoukazuje, málokdo se nad tím pozastaví.., málokdo to řeší..kromě psychologů. A je to devastující stav..
Děti nevidí v on line výuce velký nebo žádný smysl. Známky dostávají především nebo výhradně za úkoly, dostávají horší známky a někteří i online propadají.Horší u to být nemůže . Rodiče a školy to berou často příliš vážně, nejen jako provizorní překlenovací záležitost.A děti se pak celé dny hrbí nad úkoly a referáty.

A špatné známky berou stejně vážně, jako by chodily do školy..a to je samozřejmě nesmyl. Není to škola, ale jen provizórium...A nakonec nejde jen o známky, ale i o celkový pocit z on line školy , že tohle nemá smysl, že je to jen povinnost a nic se nenaučí. Stres děti a studenty ničí, k tomu se připojuje frustrace a neoddělení práce od soukromí. Jako když dospělí pracují online a neumí to. Výsledky jsou pak často tristní - z jedničkářů jsou čtyřkaři a jiní mají jedničky z matematiky, kterou ani neumí a dělají ji rodiče.
Mám online psycho linku pro děti a to, co se pořád opakuje, je téma - nebaví mě to, nemá to smysl, nic mě nebaví, přemýšlím o sebevraždě, bojím se, že to neskončí, propadnu, chci vidět živé lidi, už to nevydržím, atd. Trpí pouchami spánku, úzkostmi a sociální izolací až na doraz, obzvlášť v pubertě .
Proč to mají děti a studenti odnášet? Mají nárok na kvalitní vzdělávání, ne na to co je jim ted' poskytováno. Demotivaci pociťujeme v této době asi všichni, natož děti a adolescenti. Ideální je, když se můžou s kamarády setkávat alespon' venku.

Známky bych nedoporučovala vůbec, jen výklad online, zkoušení se dá také dělat online s kamerou a nějaké hodnocení na závěr . Alespoň minimum sociálních kontaktů se spolužáky je k dobru všech... Známky jsou ale zdrojem stresu a o ničem teď nevypovídají. Zapomenete na dva úkoly a už máte dvě pětky a z předmětu místo obvyklé dvojky dostanete čtyřku. A je tu stres, odpor, deprese..a negativní spirála dolů..
Učitelé by měli umět pracovat, jako když se chodí do školy, neodbývat výuku jen zadáváním úkolů pár hodin týdně celkem. Dětem vysvětleme, že známky z této doby jsou jen orientační í a nicneříkající. Učitelům můžou studenti zkusit napsat, co je trápí.Třeba málo výkladu a moc úkolů. Nebojte se s učiteli komunikovat, měli by mít zpětnou vazbu od rodičů i dětí, studentů.
Ideální je učit se hlavně to, co je studenty baví a mají pak dobrý pocit ze sebe a ze dne, který neutekl jen tak..,a něco se naučili sami, ne kvůli známkám.
Pokud na to děti a studenti opravdu už nemají a není jim psychicky dobře, neváhejte využít služeb psychologů, výuka se dá individualizovat a přizpůsobit i podle doporučení odborníků.