Když mi minulý čtvrtek dopoledne Václav Bělohradský zavolal, že Dušan Třeštík zemřel v Praze, v motolské nemocnici, ve čtyřiasedmdesáti letech, hlavou mně proběhlo hned několik obrazů: Jak od smrti své manželky ztrácel chuť k životu a jak jsem žádal MUDr. Františka Koukolíka, který býval jeho soused, aby se u něj zastavil a nějak mu pomohl.
Ve čtvrtek 23. srpna jsem se lekl při pohledu na titulní stránku Práva, které vyčítavě hlásalo, že ministryně obrany Parkanová přiznala, že na naše vojáky, kteří se mají v Afghánistánu přemístit do provincie Loghar, číhá riziko. Logická otázka pak přece je, proč vůbec máme armádu, navíc profesionální, která je vyzbrojována stále modernějšími a dražšími zbraněmi, když by nikdy neměla podstoupit žádné riziko?
(A jako přídavek: Rozhovor s profesorem Zdeňkem Kárníkem o tradovaných mýtech kolem první republiky)
( a jako přídavek rozhovor s Lubošem Dobrovským: Berme výhrůžky Ruska vážně)
(Pro zájemce připojuji: České noviny o prázdninách 2007)