Když jsem před dvaceti lety ještě žil v Německu, zažil jsem někdy v té době při sledování zpráv na veřejnoprávní televizi následující podívanou: nejprve televize odvysílala kritický příspěvek o Kohlově vládě, pak zprávy pokračovaly, a na závěr relace, než se přešlo na počasí, moderátor přečetl prohlášení ředitele ARD pana Friedricha Nowotneho, že po odvysílání kritického příspěvku ho zavolal kancléř a na obsah zprávy si stěžoval.
Zkušenost říká, že nejcennějším kapitálem v každém podniku jsou lidé a jejich mozky. Ty je třeba za každou cenu získat na svou stranu a přesvědčit je o všech závažných krocích. V případě jednoho z nejznámějších českých lékařů - profesora Pavla Klenera - ale jako by tahle cenná a léty prověřená moudrost najednou neplatila: ministr Tomáš Julínek jej prakticky bez varování odovolal z vedení Ústavu hematologie a krevní transfúze.
Podle průzkumu agentury Median, zveřejněného v sobotních Lidových novinách, je jen každý šestý Čech přesvědčen o tom, že vyrovnání s minulostí se nám podařilo. To je dobrá zpráva. Každá tlustá čára totiž znamená vivisekci: dobrovolné vyříznutí kusu paměti. Takto poškozený člověk ztrácí schopnost své chování korigovat. Necítí odpovědnost vůči předkům a ještě nenarozeným vnoučatům a pravnoučatům.
Pan Jiří Čunek na sebe po vstupu do vysoké politiky upozornil tím, že v listopadu 2006 byl nařčen, že převzal půlmilionový úplatek od vsetínské firmy H and B Real. Když ale policie prověřovala jeho konta, přišla na to, že v roce 1998 uložil do bank 3,5 milionu korun.
Žijeme v době, v níž je pozornost naší civilizace maximálně soustředěna na vysokou výkonnost a finanční efektivitu. Aby takových maxim bylo dosaženo, došli sociální psychologové k závěru, že nejdůlěžitější pro dobře fungující společnost (je jedno jestli se jedná o firmu či o stát) jsou sociální vztahy a tomuto požadavku se podřizuje dnes vše i architektura.
Dne 1. září 1911 navštívil Kyjevskou operu první liberální předseda ruské vlády Stolypin, přítomen byl i car. O přestávce přistoupil k premiérovi mladý muž a dvěma výstřely z pistole ho smrtelně zranil.
Ve čtvrtek 1.listopadu 2007 vynesl soudce Petr Braun u Městského soudu v Praze rozsudek nad dělnickou prokurátorkou Ludmilou Polednovou-Brožovou. Soud ji uznal vinou z několikanásobné vraždy ve spolupachatelství v souvislosti s předem připraveným procesem s Miladou Horákovou a dalšími dvanácti lidmi z roku 1950. „Za 28 dní od podání žaloby byli usmrceni čtyři lidé. Šlo evidentně o justiční vraždu,“ konstatoval soudce.