Máme mít strach z pravicového extremismu?

V poslední době neuplyne snad den, abychom něco neslyšeli o pravicových extrémistech: pochodovali Ústím nad Labem v den výročí narozenin Adolfa Hitlera, zřejmě jejich příznivci zapálili na Ostravsku dům romské rodiny a pozvali si do Prahy bývalého vůdce Ku-Klux-Klanu. Tito extrémisté pracují různým způsobem, většinou více či méně skrytě či maskovaně s nacionalismem, xenofobií, rozvíjejí různé teorie spiknutí, schovávají se za hesla o obraně dělníků, jsou proti NATO a EU a zároveň veřejně přiznávají, že by rádi svrhli režim, který tu je po roce 1989.

Více »

Černý, Entropa a české lajdáctví

Výtvarník David Černý, autor plastiky Entropa, která váží 16 tun a je umístěna od začátku roku 2009 v tiskovém středisku Rady Evropské unie v Bruselu, oznámil, že na protest proti svržení vlády a angažmá prezidenta Václava Klause v tomto předčasném a urychleném odchodu vlády premiéra Topolánka uprostřed našeho předsednictví, objekt předčasně demontuje již 10. května.

Více »

Před jednatřiceti lety zemřel Ferdinand Peroutka

(Řeč nad hrobem Ferdinanda Peroutky přednesená 23. dubna 2009)

Více »

Václav Havel a hlavní paradox Václava Klause

Sobotní Lidové noviny zveřejnily po dlouhé odmlce Václava Havla velice obsáhlý rozhovor, který s ním vedl Daniel Kaiser, v němž se vyjádřil k několika základním vnitropolitickým problémům. Na text v dnešních Lidových novinách reagoval Václav Klaus v rozhovoru s Petrem Kolářem. Oba rozhovory nejen že ukazují velice zřetelně rozdíly obou osobností, ale zároveň z nich vyplývá hlavní paradox Václava Klause, který sice hovoří o své touze vybudovat pravicový stát, ale v důsledku jeho kroky posilují levici. A naopak, zatímco Václav Havel je někdy považován za levičáka, dnes podporuje pravici. Pokusím se to dokázat.

Více »

Vláda by mohla dovládnout do konce předsednictví…

…kdyby se našlo dost odvážných poslanců, konkrétně nejméně 41 či nejméně 17 senátorů, dala by se podat žádost na zrušení ústavního zákona o předčasných volbách, protože nedošlo ke třem pokusům o sestavení vlády. Na to, že došlo k porušení ústavy, v různých souvislostech upozorňují profesoři Gerloch, děkan Právnické fakulty UK a šéf katedry ústavního práva, Cepl, emeritní ústavní soudce či docent Kysela nebo advokát Kalvoda, a vláda by mohla dokončit předsednictví Rady Evropské unie v demisi. Bude zajímavé pozorovat, kam se svým chováním budeme posunovat, jestli směrem na Východ, nebo na Západ. Jestli pochopíme, že v moderní demokracii nevládnou lidé, ale zákony.

Je ale třeba podotknout: Nikdy jsme v tom hlubokém slova smyslu k Evropě nepatřili, protože jsme neprošli normotvorným evropským vývojem, máme jinou právní kulturu, jak často zdůrazňuje profesor Vojtěch Cepl: neměli jsme Francouzskou revoluci (1789), která přišla s legalitou (naopak ještě po roce 1848 byl Havlíček konfinován do Brixenu a zavládl tzv. Bachův absolutismus), ani Výmarskou ústavu z roku 1919, která učinila z Německa Rechtstaat, právní stát, tedy přesvědčení, že občan může všechno, co mu zákony nezakazují, kdežto státní úředníci mohou pouze to, co jim povoluje ústava. Ve Spojených státech šli ještě dál a nastolili vládu práva. Říkají: V USA nevládnou lidé, ale pouze zákony! Naše ústava z roku 1920 byla opsaná z části z monarchistické ústavy Rakouska-Uherska a z té jsme zase vycházeli, když se psala narychlo ústava v říjnu a listopadu 1992, jak uvádí profesor Vojtěch Cepl, jeden ze spoluautorů ústavy, pod kterou je podepsaný Václav Klaus.

V první hlavě naší ústavy, článku 2. a odstavci 3., sice stojí: „Státní moc slouží všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon.“

Naši státní úředníci, vládní činitelé, prezident a politici vůbec to bohužel nerespektují, proto je náš, ale i celý středoevropský prostor dodnes tak zásadně jiný a se starou Evropou nekompatibilní.

Tímto jiným pojetím práva, jinou právní kulturou, se náš prostor z Evropy stále vyřazuje a spíš se blíží východnímu pojetí práva, kde moc slouží státu, a ne občanům, jak to vidíme v Rusku.

Kdyby státní úředník věděl, že je jen ve službě občanů, kteří mu vymezili přesně, co musí dělat, jak mu to předepisuje ústava, byl by nucen myslet na stát a jeho zájmy, a pak i na jeho roli v Evropě. Hlavní zájem malého státu v době globalizace, hospodářské krize a terorismu je přece být součástí co největšího a dobře fungujícího společenství.

Když si ale ústavu vykládá takový úředník či prezident po svém – o ústavních odbornících hovoří opovržlivě, jako o badatelích, kteří se nemají co plést do politiky, viz Václav Klaus v dubnu 2009 – jsme v pasti. Pak už stačí státní zájmy zaměnit za národní zájmy a jsme v mlžině, za kterou se dají snadno skrýt už zájmy čistě osobní.

Hlavní úkoly, před kterými naše společnost nyní stojí, tedy jsou: zvýšit právní vědomí veřejnosti (což je úkol pro média) a dokončit emancipaci justice od politického provozu (což je úkol pro soudce a zákonodárce). Jak známo, kultura čehokoliv, a tudíž i právní, není nic biologicky daného, tu je třeba dlouhodobě pěstovat.

Nový premiér a ústava

Od čtvrtka odpoledne máme tři premiéry, dva skutečné a ještě jednoho na startu: první je v demisi a neumí se moc chovat, ale v době předsednictví se držel na uzdě a nově jmenovaný premiér zase neumí vůbec mluvit. Třetí prokázal už předem velkou dávku nezodpovědnosti. Rozhovor, který zveřejnily čtvrteční Lidové noviny s panem Janem Fischerem s názvem Musím obrovsky pracovat, na zpovídaného prozrazuje zásadní handicap: Novináři ho děsí a není ochoten s nimi moc komunikovat, zvlášť, když se ho někdo ptá na jeho pocity či myšlenky, ty není ochoten a ani zřejmě schopen vůbec artikulovat.

Více »

Nový premiér Fischer

Po dvanácti dnech se koaliční strany dohodly s opoziční sociální demokracií a včera, tedy v neděli 5. dubna 2009, těsně před 22 hodinou, oznámily, že na premiéra vlády odborníků navrhnou předsedu Českého statistického úřadu, osmapadesátiletého Jana Fischera. Vláda, kterou musí sestavit, by mohla převzít úřad 8. května a předčasné volby by pak mohly být za pět měsíců, 9. a 10. října. Zákon o předčasných volbách bude dle dohody předložen sněmovně v nejbližší době. Osm ministrů navrhne koalice, sedm sociální demokraté. Tuto dohodu, která má písemnou formu, musí ještě schválit stranické sekretariáty a premiéra musí pověřit sestavením vlády prezident.

Více »

Pád vlády cizíma očima

Pane Hvížďalo, co tomu, co naši politici předvádějí, říkají v zahraničí? To je otázka, kterou v posledních dnech dostávám nejčastěji i od cizích lidí na ulici, a proto se pokusím na ni odpovědět.

Více »