I tak by se dalo interpretovat to, co se stalo po návratu vrchního státního zástupce dr. Vlastimila Rampuly do úřadu dne 22. února 2012, když Městský soud v Praze vyhověl žádosti pana Rampuly, který podal žalobu proti svému odvolání z října minulého roku.
Válka státních zástupců nebo věty typu: odejít by měli všichni, které slyšíme v posledních dnech velmi často od politiků, fungují jen jako vypouštění kouřových clon, které mají zamaskovat podstatu, a sice válku o zachování současného dobře propracovaného korupčního systému, z kterého žijí politické strany, lobbisté a zřejmě i soudci a různí jiní státní úředníci, jak na to upozornila i poslední zpráva Bezpečnostní informační služby. Mezi soudci už dokonce prý koluje po Praze suma, kterou měl obdržet předseda senátu, jenž umožnil navrácení dr. Rampuly do funkce.
Minimálně od posledních zemských voleb v Berlíně v roce 2011, kde Piráti dostali bezmála devět procent a stali se tam čtvrtou největší stranou po sociálních demokratech SPD, křesťanských demokratech CDU a Levici (liberálové FDP tam propadli úplně), se s nimi v německé politice musí počítat.
Poslední dny toto podezření zvyšují: Ředitel politického odboru prezidentské kanceláře prohlásil, že žádná milost není spravedlivá, a dodal, že on osobně by milosti vůbec nezdůvodňoval, jako to dělal předchůdce tohoto prezidenta. A skoro současně Městský soud v Praze vrátil zatím bez zdůvodnění JUDr. Rampulu do funkce vrchního státního zástupce v Praze.
Rozhovor s nejvyšším státním zástupcem JUDr. Pavlem Zemanem
To je zásadní otázka, nad kterou se čím dál tím častěji v Německu zamýšlejí zodpovědní politici, kteří vědí, že kolem roku 2030, tedy za necelých dvacet let, jim bude chybět šest milionů lidí v pracovním věku. A jak známo takovýto zásadní propad práceschopných lidí v dvaaosmdesátimilionovém Německu znamená zbrzdění inovační dynamiky a samozřejmě i hospodářského růstu. Podle posledních výsledků modelového průzkumu Spolkové pracovní agentury by v roce 2030 žilo v Německu asi 77 milionů lidí a v roce 2060 už jen asi 65 milionů obyvatel. A to již v roce 2020 bude muset, kvůli stále většímu počtu penzistů vyplácet stát na penzích o 70 miliard eur víc.
Nejspíš i proto, že bude mít větší legitimitu, a to přesto, že podle naší Ústavy prezident není samostatný politický hráč. Jenže větší legitimita evokuje automaticky představu, že posilujeme politickou moc. To potvrdil v neděli v ČT i předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, který vytkl novému zákonu hlavně to, že neřeší nově kompetence prezidenta. Ale jisté obavy vznikají asi i proto, že už i s posledním nepřímo voleným prezidentem, který měl menší legitimitu, jsme učinili špatné zkušenosti, jak ukázal lednový průzkum CVVM: hodnoty všech měřených ukazatelů u Václava Klause poklesly, přičemž nejvíc mu občané vyčítají, že má malý kontakt s občany: dostal jen 32 procentních bodů. A připustíme-li teorii některých odborníků, že prezident dostává u nás automaticky oproti jiným státním úředníkům v průzkumech bonus ve výši třiceti bodů, který je třeba odečítat, dostáváme se dokonce k velmi nízkým číslům i u jiných měřených hodnot jako je například jeho autorita u občanů. Vyšší legitimita je pak v přímém rozporu s naměřenými hodnotami.
Nedávno jeden z čelních představitelů české justice řekl: V Česku je dneska možné právně zdůvodnit jakýkoliv krok. Záleží jen na tom, jestli vycházíte z evropského práva, z českého práva, z pozitivistické tradice, nebo sociologického výkladu práva.
"Ne, Nicolasi, ty jsi hlava a nohy a já jsem banka," řekla prý Angela Merkelová Nicolasi Sarkozymu, a proto se jim v německém tisku přezdívá Merkozy nebo Sarkel.
První důvod je zdravotní. Člověk, který s největší pravděpodobností vykazuje specifické poruchy osobnosti a chování, konkrétně je impulzivně agresivní až hystriónský, nemá na vedoucí pozici ve státní správě co dělat, protože svůj úřad destabilizuje. Toto tvrzení potvrzuje mimo jiné jeho personální politika.
Ze Slovenska přišla minulý týden šokující zpráva, které si - pokud vím - kromě aktualně.cz u nás nikdo nevšiml. Podle tamějšího soudu novinové články nejsou autorským dílem, a proto je může kdokoliv kopírovat a šířit bez vědomí jejich autora či vydavatele.
Budeme-li žít v totálně zkorumpované společnosti, kdo bude moci proti korupci bojovat, ptá se profesor právní filozofie a sociologie
Jak to vypadá na Šluknovsku, zeptal jsem se ženy, která tam vlastní chalupu a má tento kraj ráda. Odpověděla mi: V současné době, jsou někteří obyvatelé výběžku v tak špatném psychickém stavu, že již nic neočekávají. Nemají práci a sedí doma u televize. Ohřát se chodí do hospod. Pak dodala: Asi před rokem, když jsem jela místním vláčkem, seděla jsem v kupé s dvěma ženami, které měly děti školou povinné a stěžovaly si vzájemně na nedostatek peněz. Jedna nabízela druhé snadný recept: Neposílej dceru aspoň jednou týdne do školy, ušetříš za vlak a k obědu jí doma vždycky nějaký chleba namažeš.