Zatímco na Islandu se po pouhých devíti měsících své existence dostali piráti jako nová protestní strana do parlamentu, získali 5,1 procent hlasů, a svůj program postavili hlavně na tom, že z Islandu chtějí udělat ráj investigativní žurnalistiky, v Německu se podle posledního květnového průzkumu společnosti Forsa propadli na pouhá dvě procenta a odborníci jejich odhodlání vstoupit do bundestagu nedávají velkou šanci.
Domnívám se, že si můžeme bez rizika velkého zjednodušení říci, že boj, který se rozhořel na pražském magistrátu, je bojem o čtyřicet pět miliard, kterými toto město disponuje každý rok a o budoucí složení celostátní vlády. Základní otázka zní: Proč tomu tak je?
V Německu se hovoří o roku 2013 jako o supervolebním roce, protože proběhnou dvoje volby do zemských parlamentů, a sice v Hesensku a v Bavorsku a 22. září celoněmecké volby do bundestagu. Podle posledního průzkumu agentury Forsa, která se otázala 2000 občanů ve dnech mezi 6. až 10. květnem a který byl zveřejněn ve středu 15. května, třicet procent voličů neví, jestli vůbec půjde k volbám a když půjde, koho bude volit. Deset procent je rozhodnuto volit malé strany.
Jedno nelze novému prezidentovi upřít: přesto, že je Miloš Zeman ve funkci pouhé dva měsíce, v malém českém rybníku značně rozčeřil hladinu. Jako jednu z priorit vyhlásil sice boj s korupcí, ale obklopil se na Hradě starými šíbry, kteří se právě v korupčním prostředí cítí jako pstruh v potoce, viz pánové Mynář, Šlouf, Novotný či pan Fulík, bývalý náměstek ministra obrany Bartáka. Vlastně udělal totéž, jako když kdysi skoro současně vyhlásil akci Čisté ruce, ale zároveň vyházel vedení policie, které se snažilo korupci odhalovat.
To je základní otázka, kterou si kladou tamní prestižní média již více než rok.
Pan Vratislav Mynář, vedoucí kanceláře nového prezidenta Miloše Zemana, je novou hvězdou na naší okresní politické mapě. Naposled na sebe upozornil dost hlasitě, když za spoluautory Klausovy silně kritizované amnestie z 1. ledna 2013 označil pouze pány Jakla, Hájka a hradního právníka Hasenkopfa. Pozoruhodné na tomto vyjádření, které učinil nový kancléř pro redaktora Práva Ovčáčka (který tam mimochodem přešel z Blesku, kam přestoupil před tím z Haló novin), je to - jak upozornil novinář Němeček, který se dlouho zabývá právní problematikou -, že ze spoluautorů vynechal docenta Koudelku. Klaus však tvrdí, že jediným autorem je on sám.
O talentu, schopnostech, úzkosti a vidění básníka ANTONÍNA BROUSKA, který zemřel letos na Prvního máje.
Podle posledních zpráv serveru Spiegel-Online z tohoto týdne dostali Němci povolení od Spojených států jako zatím jediní v Evropě odkoupit bezpilotní letouny typu Reaper, kterým se přezdívá létající vrazi, protože nesou rakety. U nás jsme o těchto strojích mohli číst hlavně v souvislosti s ničením talibanských bašt v Afghánistánu. Zatím oficiálně tato zpráva nebyla německou vládou potvrzena, ale ze všech dostupných informací se zdá být zřejmé, že k tomu dojde. Nákup ale z taktických důvodů, protože je proti opozice, se s největší pravděpodobností posune až do doby po spolkových volbách v leošním roce, které by se měly konat na podzim.