Německý Der Spiegel, který mívá týdně minimálně 144 stránek, lze považovat za nejdůkladnější a nejprestižnější zpravodajský týdeník v Evropě. Prestiž si získal hned po druhé světové válce, když upozornil na úplatkovou aféru, která provázela hlasování v bundestagu o volbě hlavního města a podruhé v roce 1962, kdy zveřejnil informaci ze společného cvičení vojsk NATO na území západního Německa s názvem Fallex, podle které by v prvních dnech konfliktu s vojsky Varšavské smlouvy padlo deset až patnáct milionů Němců. Od té doby se jeho náklad zvedal až na milion tři sta tisíc exemplářů a v současnosti prodává necelých devět set tisíc. Příjmy mu klesají, a proto ti, kterým nakladatelství Spiegel patří (což jsou Gruner und Jahr, ti mají 25,5 procent akcií, společnost spolupracovníků, která má 50,5 procenta a dědicové zakladatele Rudolfa Augsteina, kterým patří 24 procent) by zisky zase rádi zvýšili.
Jak i z českých médiích víme, od 9. Srpna - po zastřelení osmnáctiletého černocha Michaela Browna - jsou ve Fergusonu, na předměstí St. Luis, každou noc nepokoje. Dle záznamů videokamery tento mladík nejprve ukradl krabičku cigaret, poté se s prodavačem porval a utekl. Vše dál jsou už jenom domněnky, jestli ho policista později poznal, chtěl ho zatknout a on do něj vrazil, a proto vystřelil, nebo co se vlastně stalo, nikdo neví. Svědci sice tvrdí, že byl neozbrojený a v okamžiku výstřelu měl Brown ruce nad hlavou, ale jiní zase tvrdí, že to byli jeho známí a nemluví pravdu. Pitva pak ukázala, že měl v těle šest kulek: z toho dvě smrtící v hlavě. A na začátku týdne byl zavražděn nedaleko Fergusonu další mladý černoch. Celkem tam bylo zadrženo přes 30 lidí a mezi demonstranty bylo identifikováno asi 200 černochů z odlehlých míst: New Yorku a Kalifornie.
Teprve teď se zřetelně ukazuje, proč muselo na ministerstvu spravedlnosti dojít po nástupu ministryně Heleny Válkové k tolika personálním změnám: Nešlo jen o lukrativní zakázky a obsazení předsedy soudu v Ústí nad Labem, ale hlavně o to, zastavit proces začlenění státních zastupitelství do systému justice.
V sousedním Německu, ale už i u nás, populisté před každými volbami hauzírují s hesly, v nichž se hovoří o vyšší kriminalitě cizinců a šíří strach z dalších přistěhovalců. Zcela nová studie, která byla zveřejněna v Německu tento týden, však tyto teze vyvrací, i když řada Němců, a nejsou to jen krajní pravičáci, tomuto klišé podléhají a věří, že cizinci, kteří se přistěhovali do Německa obzvláště z jihu či z východu, mají větší sklony ke kriminálním činům.
Němečtí zelení chtějí legalizovat marihuanu a další měkké drogy: dohodl se na tom jeden z šéfů tzv. realistů s vedoucím představitelem levého křídla.
Timing, jak říkají marketingoví mágové, česky načasování, pro vypouštění prvních zkušebních balónků tři a půl roku před druhou přímou volbou českého prezidenta, která proběhne v roce 2018, nebyl zvolen špatně. V parném létě mají takové zprávy vždy větší šanci být dobře umístěné v médiích a odborníci a poradci kandidátů si z reakcí mohou začít dělat představu, jak by příští volby mohly vypadat a definovat si pole hlavních střetů.
Stále častěji je slyšet, že noviny to jako zboží mají ekonomicky spočítané a že vůbec jejich historická úloha pomalu končí. Takhle přímočaře věci ovšem nestojí. Přinejmenším mediální experti na starém kontinentu trvají na nezastupitelnosti tohoto média.
Není to tak dávno, konkrétně 23. června 2014, kdy politolog a předseda ODS Petr Fiala prohlásil na republikovém sněmu ODS, že této straně hrozí zánik, nezmění-li se zásadním způsobem. S tímto tvrdým vystoupením profesora Fialy souhlasil i politolog z Univerzity Palackého v Olomouci Pavel Šaradín, který pak prohlásil, že bohužel členům chybí pokora. Cituji: "Řada z nich vůbec nepochopila, že ODS je před zánikem." A podle Jana Kubáčka z Karlovy univerzity ODS nereaguje na proměnu společnosti, uzavírá se v myšlenkových schématech posledních deseti, patnácti let a není schopná týmové práce. „Jakoby se nepřipouštělo, že jejich pravicová politika má svůj sociální rozměr a má některé své sociální hodnoty, které je potřeba opečovávat,“ doplnil Kubáček.