Včera, 28. března 2017, oficiálně oznámil svou kandidaturu na post prezidenta republiky v roce 2018 ve svém rodném Jablunkově odcházející předseda Akademie věd České republiky, osmašedesátiletý profesor chemického inženýrství, Jiří Drahoš.
"Protože naše cenzurní praxe je neslučitelná s ústavou republiky, se stanovami našeho svazu a především s osobním svědomím každého spisovatele, navrhuji, aby byla zrušena." To jsou slova Alexandra Klimenta, která zazněla 27. června 1967 na IV. sjezdu Svazu československých spisovatelů v Praze, kterým začalo tzv. pražské jaro.
Volby je možné podle sociologů považovat za moderní rituál, který by měl být studován stejně jako historické dokumenty, neboť podobně jako knihy a mapy synopticky, tedy paralelně s jinými jevy, i symbolicky, ztělesňují komponenty kulturního světa každé země: to znamená kulturu, historii, tradice, chování lidí, společenský systém i organizaci politiky.
"Po roce 1989 jsme začali novou éru bez nastolení duchovních a mravních hodnot. Původně jsem si myslel trochu naivně, že církev může společně s disentem začít budovat novou bázi, to se nestalo, byl dán akcent jen na ekonomickou transformaci. Bankovní krize na přelomu let 2007 a 2008 dokládá, že bez vlády hodnot žádná společnost nemůže existovat. Globalizovaná společnost totiž globalizuje i naše selhání a nedostatky. Absence hodnot se také globalizovala."
Preference hnutí Ano se dlouhodobě pohybují mezi dvaceti a třiceti procenty a podle agentury Kantar TNS by hnutí ANO nasbíralo dokonce 32 procentních bodů.
"Problém filozofie je svět v celku," to je úvodní věta z habilitační práce našeho největšího filozofa druhé půlky minulého století Jana Patočky, kterou napsal v roce 1936. Moderní doba podle něj celek ztratila, již nežijeme v jediném světě, protože dnešní svět je roztříštěný do různých disciplín. A my můžeme dnes dodat: Patočkova myšlenka platí - přesto, že žijeme v globalizovaném světě - globální, ucelený pohled nám stále chybí či dokonce ještě víc. Tato skutečnost nás znervózňuje, frustruje a vytváří ve společnosti pnutí. Vyhýbá se totiž základním otázkám: co to je hodnota a jaký je smysl života. Patočkův způsob uvažování je proto velmi aktuální, i když od napsání jeho knihy Přirozený svět jako filozofický problém uplynulo 81 let.
Demokracie, když to hodně zjednodušíme, je takové státní zřízení, které funguje na základě různých brzd a protiváh tak, aby se všechny instituce navzájem hlídaly a kontrolovaly. Cílem je zamezit tendencím ke koncentraci moci, bránit libovůli a případnému zneužití státní moci, a tím chránit jednotlivce a jeho svobody. Proto kompromis není nebezpečný, jak se domnívá Andrej Babiš z ANO, ale naopak je legitimním prostředkem demokracie.
Když jsem hovořil koncem minulého týdne v Berlíně s novináři časopisu Der Spiegel, jeden z nich se mě optal, jestli ještě máme nějakého prezidenta. Opáčil jsem, proč se ptá, když to musí vědět. Odvětil, že se o Miloši Zemanovi v Německu píše jen v rubrice kuriozity. Není to sice pravda, naposled se právě zmíněný news magazín o Zemanovi zmínil 1. února jako o jednom z mála prezidentů v EU, který je proti ruským sankcím.
Kreativní matematické myšlení rozhodně nezlepšíme, tím, že uděláme maturitu z matematiky povinnou pro většinu středních škol, pokud nezměníme výuku. To, co se jenom nabiflujeme, rychle zase zapomeneme, protože jsme nepochopili logiku a myšlenkový systém daného oboru. To platí o všech lidských projevech.