Jakmile v době krize opadnou první vystrašené reakce, což se stalo od počátku března až nyní, na konci měsíce, začaly se vynořovat nebezpečné otázky: Neplatíme za záchranu životů příliš vysokou cenu, která ochromí fungování zdravotnictví těch, co přežijí? Není vyhlášení stavu nouze protiústavní a neomezuje přespříliš osobní svobody? Můžeme si dovolit škrty ve vyzbrojení armády? Nebo: Nepovede zničení střední třídy řemeslníků a malých podnikatelů k zásadní změně sociální struktury obyvatelstva, která nás odkloní od Západu a přiblíží k oligarchické východní společnosti?
Stará lidová moudrost praví: Všechno zlé je pro něco dobré. A to platí i o pandemii koronaviru, který se u nás objevil 1. března 2020.
V Německu ve středu odpoledne byl potvrzen koronavirus u 1500 lidí, a to ve všech 16 spolkových zemích s výjimkou Saska-Anhaltska. Mrtví jsou tam jenom tři, ale počítá se s tím, že se může nakazit 60 až 70 procent obyvatelstva. Řada nakažených, u nichž koronavirus způsobil nemoc COVID-19, se už ale vyléčila. Novější čísla ve čtvrtek dopoledne, kdy text píši, nebyla zveřejněna.
"Studentům bych doporučil, aby hodně malovali, a když jim nejde malování, tak aby zpívali, ono se z toho něco chytí, nebo ať jsou kovbojové." Odpověděl kdysi Jan Vyčítal a určitě se u toho vesele smál.
"Imaginace Stanislava Dvorského jako by se někdy dobrovolně omezovala pouze na sarkastické citace vybraných pasáží ze soudobé mentální i životní frazeologie. Jeho myšlení je však ve své surrealistické povaze příliš živé, než aby se zhlíželo v každodenní absurditě všeho, co nás denně skličuje," napsal o Stanislavu Dvorském jeho básnický souputník Petr Král.
Nález Ústavního soudu z 18. února 2020 se zabýval stížností prezidenta a 44 poslanců ANO a Úsvitu na zákon, kterému se říká lex Babiš. Soudci zkoumali, jestli je v rozporu s Ústavou České republiky.