Proč Evropská unie nezasáhne proti systematické likvidaci veřejnoprávních a nezávislých médií v Maďarsku a Polsku, kde už většinu médií mají pod kontrolou vládnoucí strany, jako tomu bylo před rokem 1989? To je otázka, kterou slýchám často nejen u nás, ale i v Německu či Švýcarsku.
Další krok, který v očích veřejnosti podkopává důvěru v justici. Tak by asi šlo komentovat rozhodnutí nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana, který se rozhodl ve věci střetu zájmu premiéra Andreje Babiše nepodat žalobu proti rozhodnutí správního orgánu v Černošicích u Prahy. Tento úřad zamítl pokutovat premiéra kvůli tomu, že stále ovládá média spadající pod holding Agrofert.
„Všechno na světě existuje proto, aby vedlo, ústilo, valilo se do knihy, všechno se stává nebo stane knihou. Kniha je metafora světa. Svět jako kniha.“ To je citát Stephana Mallarme z roku 1965, kterým otevírá Sylvie Richterová jeden z esejí v knize Slovo a ticho. Tak chápe tato autorka nejen literaturu, ale i svou esejistickou tvorbu, v níž soustavně zkoumá vztah člověka a textu.
Nikdy se vám nežilo tak dobře jako za naší vlády, vyjednal jsem na summitu EU nejvíc peněz, nejlépe jsme zvládli koronakrizi. To jsou slova, která jsme slyšeli z úst Andreje Babiše, ale jak vidíme právě na průběhu koronakrize, epidemii způsobenou virem covid-19 jsme tak dobře nezvládli. Může za to i to, že Česká republika fakticky zrušila hygienickou službu, která byla v posledních letech chronicky podfinancovaná: jen v letech 2006 až 2012 na ni klesly výdaje o 40 procent. Na nebezpečí této situace v případě pandemie upozorňoval již v roce 2014, tedy v době, kdy byl místopředsedou vlády a ministrem financí právě Babiš, hlavní hygienik Vladimír Valenta. Vláda na to nereagovala. A nyní se ukazuje, že nefunguje ani tzv. chytrá karanténa.
Nejčastěji je v této době slyšet o možnosti vzniku dvou demokratických koalic, které se hodlají postavit proti oligarchickému hnutí ANO.
Osmiletý kluk se v noci vydá za maminkou. Chlapec má strach z neviditelných ozbrojených chlapů, kteří mu usilují o život a před nimiž ho může zachránit jen maminka. Cestou objeví kočku a láká ji tak dlouho, dokud se nenechá pohladit a zvednout. Náměstím se s rachotem blíží náklaďák. Klučina hodí kočku na ulici, kola náklaďáku ji odrazí. Zraněná kočka se plazí k němu. V očích ji svítí hrůza. Kočka šílená bolestí mu zaryje zuby do prstu. Chce se mu ji kopnout, ale jen vykřikne: krávo! Ona skučí, on zaváhá, ale pak rychle odchází a přestane na ni myslet. Je mu dobře. Na pofidérní chlapy s revolvery zavolá, ale nikdo mu neodpovídá, protože teď má pocit, že se ho bojí.
Na posledním summitu Evropské unie se mimo jiné řešila otázka podmíněnosti čerpání peněz z rozpočtu EU v jednotlivých zemích v závislosti na dodržování vlády práva. Otázka byla nastolena hlavně kvůli situaci v Maďarsku a Polsku. V této souvislosti náš premiér Andrej Babiš řekl, cituji: „My přesně nevíme, co to je vláda práva, vy to víte, o čem to je?“