Podle posledních dvou průzkumů, které provedly v Německu renomované agentury, získali tamní zelení 20 respektive 24 procentních bodů, a tím se dostali na úroveň sociálních demokratů. Unionisté CDU/CSU se touto zprávou cítí být ohroženi a sociální demokraté se obávají, že ztratí vedoucí pozici v levém politickém spektru.

Z virtuální hodnoty malé strany se stala reálná politická síla, s čímž - jak se zdá - jsou všichni zaskočeni. Vedení strany zelených na očekávané útoky reagovalo s předstihem v minulých dnech slovy: Náš program je kompaktní, na podobnou situaci jsme připraveni a nepotřebujeme kvůli tomu vést jakoukoliv vnitřní debatu.

V celoněmeckém měřítku však tato čísla vyvolala velkou debatu, v níž zaznívají převážně následující oázky: Co se stane, když kurs celého Německa bude určovat kancléř zelených Jürgen Tritin a ministrem zahraničí bude sociální demokrat Sigmar Gabriel? Jak moc bude Německo jiné?

Čísla, která byla v minulých dnech zveřejněna, ale znějí dost logicky, protože vládnoucí koalice stran CDU/CSU s FDP je v krizi a sociální demokraté z této situace nedokázali nic vytěžit. Navíc zásadní debaty, které se nyní v Německu vedou jako je vystoupení z atomové energie či přestavba středu města kvůli novému podzemnímu vlakovému nádraží ve Stuttgartu, zeleným silně nahrávají, protože představují právě ta témata, o kterých oni řadu let hovoří. Zelení jsou si toho vědomí, jak řekl jejich šéf frakce v bundestagu, tedy německém parlamentu Robert Habeck: "Naše témata a metody se najednou ocitly v centru zájmu celé společnosti."

Ohrožení, které pro staré velké strany z tohoto posunu na politické krajině vyplývá, vede k tomu, že se změnila i rétorika politických špiček: Paní kancléřka Merkelová vzápětí zaútočila místo na sociální demokraty na zelené a vyčetla jim při debatě o rozpočtu v bundestagu, že v otázkách energie a dopravní politiky lžou. Její snaha je tedy evidentní: začít unionisty profilovat ve střetu se zelenými. Zelení zase cítí svou silnější pozici jako možnost korigovat sociální demokracii.

Podíváme-li se na výsledky průzkumů, jako je ten, co zveřejnila Forsa, který zeleným připsal 24 procent, podrobněji, zjistíme, že lidé starší šedesáti let jim dávají pouze pět procent hlasů a podobně i dělníci by jim odevzdali jen pět procent hlasů. 65 procent nových voličů zelených má ukončené vysokoškolské vzdělání, v německém průměru to je jen 15 procent. Z těchto čísel zřetelně vyplývá, že novými voliči zelených v Německu jsou mladí a velmi vzdělaní lidé, kteří mají nadprůměrné či dokonce vysoce nadprůměrné příjmy. Tyto výsledky ale vzbuzují další otázky, a sice jestli právě strana s tímto složením bude mít dost velkou citlivost pro hospodářskou a sociální politiku. Sami zelení říkají, že pokud by skutečně byli nejsilnější stranou v bundestagu, tedy v koalici s SPD, Německo by bylo jen trochu víc sociální a trochu víc ekologické. Zřejmě by - podle analytiků - bylo i vstřícnější k cizincům a žadatelům o azyl a na zahraniční mise by posílalo spíše policisty než vojáky.

Jedno je ale jisté, s vládnutím nemají zelení prakticky žádné zkušenosti. Ale na druhé straně jejich strana nemá ještě právě proto žádné šrámy a mladí lidé ji proto víc věří. Jenže do voleb je ještě dost daleko a politické nálady se na počátku XXI.století rychle mění. Jak někteří experti ale píší, zároveň je to signál, že se mění i celá politická krajina, a to zřejmě ne jenom v Německu.