Ministr Pospíšil nečetl rozsudek o dr. Rampulovi
I tak by se dala interpretovat či dokonce musí interpretovat věta ministra Pospíšila, kterou řekl v neděli v Partii na TV Prima, když hovořil o pražském Vrchním státním zástupci dr. Vlastimilu Rampulovi. Sice na jedné straně řekl: "Vnímám tam (na Vrchním stáním zastupitelství v Praze) nedostatečné výsledky a pak jsou tam důvody, které dává nejvyšší státní zástupce. Pan nejvyšší státní zástupce říká, že podá doplnění."
Podle pana ministra Pospíšila došlo mimo jiné k laxnímu postupu při práci na kauze Mostecké uhelné společnosti a dodal, že proto připravuje a sbírá důvody pro kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Stížnost by měla být hotova do dvou až tří týdnů. A dodal: "Jsem přesvědčen, že u takto precedentního rozhodnutí je třeba, aby Nejvyšší správní soud zaujal stanovisko, aby do budoucna bylo zjevné, jak intenzivní a závažné důvody mají být k odvolání vedoucího státního zástupce."
Jenže v závěru rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 17. února 2012, který vypracovala předsedkyně senátu JUDr. Eva Pechová (a který by stál jistě za podrobnou právní analýzu, protože i právnímu laikovi je podivné, že senát všechny skutky, v nichž se plně ztotožnil s námitkami dr. Rampuly, rozebíral odděleně a zcela opomíjel vzájemné souvislosti; kdyby tak učinil, musel by na první pohled dojít k opačnému stanovisku), stojí:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu atd. atd.
A teď počítejte se mnou: Podle reakcí zúčastněných stran byl rozsudek doručen někdy v týdnu od 20. února do 24. února. Budeme-li počítat nejzazší termín doručení 24. únor, pak by kasační stížnost měla být podána nejpozději do 9. března a hovoří-li pan ministr 4. března o dvou či třech týdnech, tedy o 18. či 25. březnu, oba termíny jsou po lhůtě předepsané soudem. To by ve výsledku znamenalo, že by kasační soud nic neprojednával a pan dr. Rampula by zůstal ve svém úřadě?
Otázka je, jestli jde o úmysl, nebo o lajdáctví. Na to by měl pan ministr Pospíšil veřejnosti neprodleně odpovědět.
Podle pana ministra Pospíšila došlo mimo jiné k laxnímu postupu při práci na kauze Mostecké uhelné společnosti a dodal, že proto připravuje a sbírá důvody pro kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Stížnost by měla být hotova do dvou až tří týdnů. A dodal: "Jsem přesvědčen, že u takto precedentního rozhodnutí je třeba, aby Nejvyšší správní soud zaujal stanovisko, aby do budoucna bylo zjevné, jak intenzivní a závažné důvody mají být k odvolání vedoucího státního zástupce."
Jenže v závěru rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 17. února 2012, který vypracovala předsedkyně senátu JUDr. Eva Pechová (a který by stál jistě za podrobnou právní analýzu, protože i právnímu laikovi je podivné, že senát všechny skutky, v nichž se plně ztotožnil s námitkami dr. Rampuly, rozebíral odděleně a zcela opomíjel vzájemné souvislosti; kdyby tak učinil, musel by na první pohled dojít k opačnému stanovisku), stojí:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu atd. atd.
A teď počítejte se mnou: Podle reakcí zúčastněných stran byl rozsudek doručen někdy v týdnu od 20. února do 24. února. Budeme-li počítat nejzazší termín doručení 24. únor, pak by kasační stížnost měla být podána nejpozději do 9. března a hovoří-li pan ministr 4. března o dvou či třech týdnech, tedy o 18. či 25. březnu, oba termíny jsou po lhůtě předepsané soudem. To by ve výsledku znamenalo, že by kasační soud nic neprojednával a pan dr. Rampula by zůstal ve svém úřadě?
Otázka je, jestli jde o úmysl, nebo o lajdáctví. Na to by měl pan ministr Pospíšil veřejnosti neprodleně odpovědět.