Marketing ANO a šance opozice
Jak známo Andrej Babiš je trestně stíhaný v souvislosti s podezřením na neoprávněné čerpání peněz z Evropské unie a zároveň je podezírán i z toho, že dál ovládá firmu Agrofert. Premiér to popírá, tvrdí, že firmu uložil do svěřenského fondu, ale EU namítá, že si nemůže evropská pravidla vykládat podle svého.
Za této situace se chová zcela racionálně a chce, aby jeho hnutí ANO vyhrálo další volby. Kvůli tomu spolupracuje s marketérem Markem Prchalem, který mu pomohl vyhrát minulé volby a americkou firmou PSB, kterou si najal i Clinton, Blair či Berlusconi. Připomeňme, že úspěšný marketing pracuje s tím, že se člověk těžko zbavuje svých starých a běžných myšlenkových vzorců, do kterých včleňuje nová tvrzení a texty. Vymanit se z vlivu marketingu můžeme proto jen tehdy, když si uvědomíme, že jeho tajemství, kterým jsme ovládáni, spočívá v tom, co zůstalo nevyřčeno.
A protože schopnost vystoupit ze zaběhnutých vzorců myšlení se snižuje s věkem, marketing premiéra se soustředil převážně na penzisty, kterých je u nás asi 2,5 milionu z celkového počtu asi osmi milionů voličů. Tito voliči totiž jsou tradičně zvyklí delegovat odpovědnost na vládu či prezidenta a poslušně chodit k volbám, což při účasti pěti či šesti milionu voličů představuje rozhodující množství.
Mladší a vzdělané generace jsou zase ovlivněny ozvěnou nářků rodičů či prarodičů, kteří léta litovali, že neemigrovali. To u nich vede k mylnému přesvědčení, že půjde-li to tady dál od deseti k pěti, odejdou do zahraničí. Tento zděděný stereotyp je mylný: v době nadcházející největší hospodářské krize za sto let způsobené virem covid-19 na ně nikdo nečeká.
Šance opozice by mohla být tedy jedině v tom, že sama vystoupí ze starých myšlenkových vzorců a bude se zabývat víc vlastní nevědomostí než tím, čím si je jistá. To znamená nehrát se starou kartou s Antibabišem, naopak to chce poukazovat na to, co bylo nevyřčeno, ale o co ve skutečnosti premiérovi jde a jaké to bude mít následky: Přece současná chaotická situace ve zdravotnictví. Jsme třetí nejzasaženější zemí EU, nejvíc ohrožuje právě zdraví starých lidí, na které premiérův marketing míří a i jejich budoucnost, pokud nedojde k penzijní reformě. To pět tisíc korun ani darované roušky nezmění: současný přídavek ani nevyrovná vzrůstající inflaci a zdražování.
A pokud se mladí budou štítit politiky a neuvěří, že i politika může být řádné řemeslo a budou jen manifestovat, nic se rovněž nezmění. Největší ohrožení je tedy v naší bezradnosti vůči očividné skrytosti. Pokud skrytost nebude opozice schopna odhalovat s podobnou razancí, jako premiér hájí své viditelné zájmy, nemá šanci. Princip použitého marketingu je třeba obrátit naruby. To by mohlo jít o to snadněji, že premiér si myslí, že je geniální, což ho oslabuje, protože není schopen vnímat to, co nechce.
(Psáno pro ČRo Plus)
Za této situace se chová zcela racionálně a chce, aby jeho hnutí ANO vyhrálo další volby. Kvůli tomu spolupracuje s marketérem Markem Prchalem, který mu pomohl vyhrát minulé volby a americkou firmou PSB, kterou si najal i Clinton, Blair či Berlusconi. Připomeňme, že úspěšný marketing pracuje s tím, že se člověk těžko zbavuje svých starých a běžných myšlenkových vzorců, do kterých včleňuje nová tvrzení a texty. Vymanit se z vlivu marketingu můžeme proto jen tehdy, když si uvědomíme, že jeho tajemství, kterým jsme ovládáni, spočívá v tom, co zůstalo nevyřčeno.
A protože schopnost vystoupit ze zaběhnutých vzorců myšlení se snižuje s věkem, marketing premiéra se soustředil převážně na penzisty, kterých je u nás asi 2,5 milionu z celkového počtu asi osmi milionů voličů. Tito voliči totiž jsou tradičně zvyklí delegovat odpovědnost na vládu či prezidenta a poslušně chodit k volbám, což při účasti pěti či šesti milionu voličů představuje rozhodující množství.
Mladší a vzdělané generace jsou zase ovlivněny ozvěnou nářků rodičů či prarodičů, kteří léta litovali, že neemigrovali. To u nich vede k mylnému přesvědčení, že půjde-li to tady dál od deseti k pěti, odejdou do zahraničí. Tento zděděný stereotyp je mylný: v době nadcházející největší hospodářské krize za sto let způsobené virem covid-19 na ně nikdo nečeká.
Šance opozice by mohla být tedy jedině v tom, že sama vystoupí ze starých myšlenkových vzorců a bude se zabývat víc vlastní nevědomostí než tím, čím si je jistá. To znamená nehrát se starou kartou s Antibabišem, naopak to chce poukazovat na to, co bylo nevyřčeno, ale o co ve skutečnosti premiérovi jde a jaké to bude mít následky: Přece současná chaotická situace ve zdravotnictví. Jsme třetí nejzasaženější zemí EU, nejvíc ohrožuje právě zdraví starých lidí, na které premiérův marketing míří a i jejich budoucnost, pokud nedojde k penzijní reformě. To pět tisíc korun ani darované roušky nezmění: současný přídavek ani nevyrovná vzrůstající inflaci a zdražování.
A pokud se mladí budou štítit politiky a neuvěří, že i politika může být řádné řemeslo a budou jen manifestovat, nic se rovněž nezmění. Největší ohrožení je tedy v naší bezradnosti vůči očividné skrytosti. Pokud skrytost nebude opozice schopna odhalovat s podobnou razancí, jako premiér hájí své viditelné zájmy, nemá šanci. Princip použitého marketingu je třeba obrátit naruby. To by mohlo jít o to snadněji, že premiér si myslí, že je geniální, což ho oslabuje, protože není schopen vnímat to, co nechce.
(Psáno pro ČRo Plus)