Dobrá zpráva pro Česko – korona nemá jen poražené
Dlouhé měsíce jsme zásobováni zprávami o propadech ekonomiky a složitém návratu do situace před pandemií – nejnověji se přidal ČSÚ s novinkou o poklesu ekonomiky o 11 procent. Není pochyb o tom, že se celá řada oborů a firem budou velmi složitě léčit z rány, kterou jim letošní rok uštědřil. Nemusí být ale vše tak černé: Kromě těch, kteří padli koroně za oběť, totiž zároveň najdeme celou řadu oborů, které se oklepaly velice rychle a přes krátký propad znovu rostou. A dobrá zpráva je, že z toho velmi dobře může těžit i Česká republika, a to i do budoucna.
Kyberbezpečnost. Proč se zrovna tomuto oboru daří odolávat krizi, která tak tvrdě dopadla na některé další? Důvodů je hned několik – některé pozorujeme už delší dobu, ale jiné přinesla samotná koronavirová pandemie a její následky.
Asi nejzásadnějším důvodem úspěchu oboru je, že ochrana před kyberzločinci je pro firmy stále větší téma. Čím dál častěji si uvědomují, že pokud jejich systémy napadnou hackeři, bude je to velice bolet – nejen, že tím ochromí fungování firmy jako takové, ale utrpí i jejich reputace. A pokud firmám přestanou zákazníci důvěřovat se svými daty, mají velký problém. Můžeme se podívat na americkou společnost Garmin, který vyrábí populární GPS fitness trackery a jejíž data hackeři kompletně zablokovali.
Samotná obnova po útoku je také dost nákladná – data společnosti Sophos ukazují, že v případě útoku ransomwarem v průměru společnosti v USA za obnovu dat vydaly 730 tisíc dolarů (16 mil. Kč) v případě, že výkupné odmítly zaplatit. A pokud jej zaplatily, výdaje byly zpravidla dvakrát větší. To už si každá firma dobře rozmyslí, jestli je lepší investovat včas do ochrany, nebo riskovat napadení.
Kyberbezpečnosti se daří i kvůli koroně samotné – desítky tisíc zaměstnanců se naráz přesunuly na homeoffice a společnosti rázem potřebují zabezpečit vzdálené přístupy ke svým datům a zabránit jejich úniku. Řada z nich už byla připravená, ale mnohem více je těch, kteří nedostatky řeší za pochodu. Korona však ukázala, že do budoucna bude schopnost pracovat na dálku pro firmy naprosto klíčová.
A kde že z toho může těžit ta Česká republika? Rozvoj oboru kyberbezpečnosti je obrovská příležitost pro celou ekonomiku. V tuzemsku přitom máme všechny ingredience: dostatek technického talentu, dobrých nápadů i kapitálu, který tyto myšlenky může pomoci rozvíjet. Už jen příklad firem jako je AVG nebo Avast velmi dobře ilustruje, že se u nás může zrodit celosvětový hráč, který dokáže dát práci stovkám lidí. Velký potenciál pozoruji například v oblasti fintechu, tedy zabezpečení finančních transakcí, nebo v detekci hrozeb počítačovým systémům v podobě virů a dalšího závadného softwaru.
České startupy mají v kyberbezpečnosti velmi dobře našlápnuto, i když mi občas schází trošku více agresivity a „tahu na bránu“ co se týče zahraniční expanze. Přitom celá řada z nich má produkt s globálním potenciálem, jen se nesmí uspokojit s tím, čeho dosáhli dosud. A co se týká vzniku nových společností – zaměření na IT a kyberbezpečnost je podle mě cestou, která naši ekonomiku může posunout na další úroveň, jenž nespoléhá pouze na výrobu. Protože čím více se budou naše pracovní i soukromé životy přesouvat na síť, tím víc bude lidí, kteří toho budou chtít zneužít.
Kyberbezpečnost. Proč se zrovna tomuto oboru daří odolávat krizi, která tak tvrdě dopadla na některé další? Důvodů je hned několik – některé pozorujeme už delší dobu, ale jiné přinesla samotná koronavirová pandemie a její následky.
Asi nejzásadnějším důvodem úspěchu oboru je, že ochrana před kyberzločinci je pro firmy stále větší téma. Čím dál častěji si uvědomují, že pokud jejich systémy napadnou hackeři, bude je to velice bolet – nejen, že tím ochromí fungování firmy jako takové, ale utrpí i jejich reputace. A pokud firmám přestanou zákazníci důvěřovat se svými daty, mají velký problém. Můžeme se podívat na americkou společnost Garmin, který vyrábí populární GPS fitness trackery a jejíž data hackeři kompletně zablokovali.
Samotná obnova po útoku je také dost nákladná – data společnosti Sophos ukazují, že v případě útoku ransomwarem v průměru společnosti v USA za obnovu dat vydaly 730 tisíc dolarů (16 mil. Kč) v případě, že výkupné odmítly zaplatit. A pokud jej zaplatily, výdaje byly zpravidla dvakrát větší. To už si každá firma dobře rozmyslí, jestli je lepší investovat včas do ochrany, nebo riskovat napadení.
Kyberbezpečnosti se daří i kvůli koroně samotné – desítky tisíc zaměstnanců se naráz přesunuly na homeoffice a společnosti rázem potřebují zabezpečit vzdálené přístupy ke svým datům a zabránit jejich úniku. Řada z nich už byla připravená, ale mnohem více je těch, kteří nedostatky řeší za pochodu. Korona však ukázala, že do budoucna bude schopnost pracovat na dálku pro firmy naprosto klíčová.
A kde že z toho může těžit ta Česká republika? Rozvoj oboru kyberbezpečnosti je obrovská příležitost pro celou ekonomiku. V tuzemsku přitom máme všechny ingredience: dostatek technického talentu, dobrých nápadů i kapitálu, který tyto myšlenky může pomoci rozvíjet. Už jen příklad firem jako je AVG nebo Avast velmi dobře ilustruje, že se u nás může zrodit celosvětový hráč, který dokáže dát práci stovkám lidí. Velký potenciál pozoruji například v oblasti fintechu, tedy zabezpečení finančních transakcí, nebo v detekci hrozeb počítačovým systémům v podobě virů a dalšího závadného softwaru.
České startupy mají v kyberbezpečnosti velmi dobře našlápnuto, i když mi občas schází trošku více agresivity a „tahu na bránu“ co se týče zahraniční expanze. Přitom celá řada z nich má produkt s globálním potenciálem, jen se nesmí uspokojit s tím, čeho dosáhli dosud. A co se týká vzniku nových společností – zaměření na IT a kyberbezpečnost je podle mě cestou, která naši ekonomiku může posunout na další úroveň, jenž nespoléhá pouze na výrobu. Protože čím více se budou naše pracovní i soukromé životy přesouvat na síť, tím víc bude lidí, kteří toho budou chtít zneužít.